Magnus alias fanoušek skupiny Queen (80. léta 20. st.) - Maddie

19. Pozvání do hotelu

Když jsem se den poté probudil, moje tělo se tetelilo spokojeností, jejíž důvod mi byl dobře známý a neměl jsem strach, že jen tak vyprchá. Tudíž moje rozpoložení bylo v harmonické rovnováze a po dosavadní horské citové dráze nezbylo ani památky. Cítil jsem se zkrátka úžasně. Jeden malý mráček by se však našel. Převalil jsem se na druhý bok a zjistil, že jsem v posteli sám. Mohlo být sotva sedm hodin, ale po Freddiem ani vidu ani slechu. Na ranní ptáče jsem ho nehádal, spíše ten posun času mohl mít jistý vliv. Prohledávat celé apartmá nebylo potřeba. V obýváku na stole ležel lístek. Vzal jsem ho do ruky a četl.

Promiň, že jsem se vytratil tak narychlo, mám domluvenou důležitou pracovní schůzku, ale byl bych moc rád, kdybys mě přišel navštívit odpoledne do hotelu.

Melina xoxo

Na druhou stranu připsal adresu hotelu, a tak jsem rázem měl denní plán nalinkovaný zcela jinak oproti původnímu. Koho zajímá nějaká „obchodní cesta" v Portugalsku? Dopoledne jsem se snažil být produktivní, ale vydrželo mi to tak půl hodinky. Měl jsem ho totiž plnou hlavu a ve výsledku jsem se po chvíli válel na pohovce s jedním polštářkem, který stále nádherně voněl jako on. Konečně byl na dosah. Po obědě jsem si to štrádoval hezky za ním a podle dodatečných instrukcí jsem se ohlásil přímo na recepci. Byl to jeden z mála nenápadných hotelů, kde mu byli schopni zařídit luxus i soukromí, dvě priority, bez kterých by sem asi nikdy nepřijel, zvláště v nekoncertním období, kdy o jeho výletu věděla jenom úzká skupinka lidí, do které se počítali nejen kluci z kapely. Ochotná slečna mi podávala klíče, když zpoza rohu vyšel ten nejotravnější vocas na celým podělaným světě. Nevím, proč zrovna tenhle člen týmu se sral i do nepracovních záležitostí, lépe řečeno z nich pracovní dělal. Byl jsem naštvaný sám na sebe, že si vůbec pamatuji jeho jméno - Paul.

„Ale, ale. Kohopak tu máme? Vidím dobře? Freddie se zmínil, že bude mít návštěvu, ale neřekl, jak vzácnou. Ty jsi ten frajer z narozeninové pařby." nakráčel sebevědomě ke mně a klíč si drze ukořistil pro sebe, „Ses musel Freddiemu asi hodně líbit, když tě chce znovu vidět, obvykle tohle nedělá. Není večera, co by si nedopřál zbrusu nového potěšení."

Na povrchu jsem nedal nic znát, ale krev se ve mně přímo vařila. Svaly mi začaly cukat. Ujišťoval sám sebe, že znám Freddieho lépe než on kdy bude, i když jsem s ním zatím nestrávil tolik času, kolik bych si představoval. Nebylo to podstatné. Překážkou, kterou byl tenhle chlap a jeho řečičky, jsem se nehodlal rozhodit, přestože mě to s jeho otřesným chováním stálo mnoho sil. Co víc? On si beztrestně pokračoval. Hodil svoji špinavou pracku kolem mých ramen. Drzoun! Okamžitě jsem mu ji odstrčil, to ho ale neodradilo a pokynul mi směrem k výtahu. Kdybych třeba tušil, o co mu jde, asi bych tam v životě nenastoupil a šel pěšky po schodech.

Dveře se za námi zavřely a on spustil: „Ten sex asi musel stát za to. Proto bych měl pro tebe nabídku – dáme rychlovku, a jestli podáš dostatečně odpovídající výkon, možná tě za Freddiem zavedu."

V mžiku mu přiletěla facka. Větší a poctivější jistě v životě nedostal a vzhledem k tomu, že nestihnul zmáčknout žádné tlačítko, jsem se pohotově a nasupeně vyřítil ven. Příšerně mě dopálil. Ani si nevzpomínám, kdo mě takhle vytočil naposledy. Dělat ze mě vypatlanou děvku nikdo nebude! Prevít! Jak může Freddie někoho takového zaměstnávat. Sakra Freddie! Stál jsem před hotelem a došlo mi, že se tam asi budu muset vrátit, ale toho vola jsem znovu nechtěl potkat ani omylem. Nakouknul jsem do haly, kde dotyčný postával opřený o sloup, mnul si načervenalou tvář a nevypadal, že by měl v úmyslu odcházet. Možná by to Freddie dokázal pochopit a mohl bych mu nepříznivé okolnosti objasnit, až mi zavolá, ... když mi tedy zavolá. Ale v případě, že bych se tam skutečně neukázal, zase by se mohla mezi námi vytvořit pomyslná hluboká propast a bylo by to stále horší a horší. Prekérní situace!