Maybe I love you [CZ] ✅ [Korekce]

#28 ✔️

Ne! Ne! Ne! Ne!!! Nechám Robina stát u dveří a přiběhnu k Zackovi. K jeho bezvládné tělo visí na půl přes okraj postele. S botami skočím na postel a zbytek těla nahoru. Vezmu jeho tvář do ruky. Jeho hruď je celé od krve. Je tu tma, ale na jeho tričku je obří šmouha tmavého krve.

„Zacku." Zachraptím a ucítím slzy na tváři. Lehce ho poplácám po tváři. „Zacku?" Zopakuji, i když je to zbytečné. Je mrtvý! Kvůli mě! Neměla jsem ho nechat o samotě doma. Přitahnu si jeho tělo blíž k sobě. „Zacku..." Vzlyknu. „Je to moje vinná. Neměla jsem tě nechat samotného doma." Moje slzy dopadnou na jeho tvář. Lehce se dotknu jeho tváři a utřu slzu. Kupodivu je jeho pokožka ještě teplá.

Moje slzy se zastaví. Tak počkat. Odtáhnu jednu ruku a strčím mu ho pod trička. Dlaní sjíždím po jeho svalnaté hrudi. Ten hajzl! Štípnu ho do bradavky a zasténa mezi smíchy. „Seš pěkný hajzl!" Zavrčím a hodím jeho hlavu vedle sebe na matraci.

„Musíš přiznat, že to bylo vážně přesvědčivé." Poplácám ho po tváři. „Měla ses vidět. Ty vole, byla to práce, ale stálo to za to." Uchechtne se. A dost! Vezmu nůž, který jsem nechala vedle sebe, když jsem skočila po Zackovi, zvednu ho do vzduchu a zamířím na cíl. Zack vyjekne a zavře oči.

Když je otevře, vytřeští na mě oči a podívá se na nůž vedle své hlavy. „Zešílelas?" Zařve. Ale mě je to lhostejné. Přiblížím tvář blízko jeho. Propaluju ho pohledem a spustím:

„Ještě jednou to uděláš a příště se možná trefím." Snažím se o klidný tón hlasu, aby si nevšiml, jak se mi třese, jak hlas, tak i ruka. Odtáhnu se od něho a zamířím ke dveří. Robin stále postaval u prahu a prohlížel si nás. Podívám se na Zacka s falešnou krví na tričku, možná pravým, a pak na Robina.

„Alyson!" Zavolá za mnou Zack, ale to už zavřu dveře a smutně se podívám na Robina.

„Tohle jsi nemusel vidět."

„Ublížil ti?" Zeptá se starostlivě. Alespoň je tu nějaký hodný Ross. Dřepnu si na paty a utřu mu slzy, které skoro stihly uschnout.

„Ne, broučku." Vezmu ho za ruku a narovnám se. „Pojďme se připravit. Už tu nechci ani vteřinu stát." Robin přikývl a odešel do svého pokoje. Sama jsem zamířila do svého a zavolala Lynn. Zvedne to po druhém zvonění.

„Co je?" Ozve se její hlas z druhé strany. Přes videochat uvidím její obličej.

„Nemůžete přijít o půl hodiny dřív?"

„Proč?" Zeptá se s podezření, které uslyším v její hlase.

„Stačí ti Zack?" Stačilo. Protože i hned přikývla a dala mi 20 min navíc. Poděkovala jsem ji a zavěsila. Rychle jsem se umyla a oblékla modré rifle, bílý top a riflovou bundu a k tomu malou kabelku přes rameno. Dovnitř jsem uložila peníze a mobil. Obula jsem si tenisky, když se otevřeli dveře. Stal u nich Zack v čistém oblečení. Ignoruju ho a zavažu si tkaničky.

„Jdeš někam?" Odpoví s dominantním hlasem, jako by měl nade mnou moc. Stále ho ignoruju a přesunu se na druhou botu. Zvednu se a upravím si culík u zrcadla. „Alyson... já..." Zastavím ho, když zvednu ruku.

„Nechci s tebou mluvit." Zkontroluju si znovu kabelku. Jsem na něho naštvaná. „Až se vrátím, bude tu čisto. Bude se to tady třpytit." Projdu kolem něho a náhle mi chytí za ruku.

„Jak to mám všechno sám uklidit?" Vytrhnu se mu ze sevření a upravím bundu, který mi spadl z ramena.

„Na to jsi měl myslet, než ses do toho pustil." To si jako myslel, že jenom zapíská a budu dělat, co chce? Teď už ne. Zaklepu na Robinovi dveří a chlapec se za chvíli objeví v jiném oblečení přede mnou. Společně jsme minuli Zacka, který stále stal v mým pokoji, a šli dolu. Jak říkala Lynn, stala před domem s Ellou a obě vzhlédly, když jsme dorazili k bráně a naťukala jsem kód.

„Zavolala jsem klukům. Už jedou napřed." Přikývnu, když nechám Robina nasednout do auta a nastoupím za něho.