Maybe I love you [CZ] ✅ [Korekce]

#44✔️

„Potřebuju pomoc!" Zařve Taylor, když vstoupíme dovnitř budovy nemocnice. Sestra na recepční si nás hned všimne a zavolá někoho, aby nám pomohl. Předáme Tylera personálu, kteří ho odnesou k lůžku. Rychle ho odvedou po chodbě pryč a my je následujeme. Na konci chodbě vejdou všichni personále do sálu a nás odmítají pustit, jak jinak!

Prohrábnu si vlasy a otočím se k Taylor celá od krve, stejně já já. Přeju si, abych to neudělala, protože má víc zarudle oči než předtím a rozmazaný make-up, ale pořad vypadá dobře. Dojde si na lavičce a sedne si, ruce opřené o koleno a tvář zakryté rukama. Sednu si vedle ní a pohladím ji po zádech. „To je moje vina." Vzlykne. Zastrčím ji pramen vlasů za ucho.

„Tohle neříkej. Nemohla jsi za to." Utěšuju ji. Ani nevím, jestli to dělám správně. Nikdy jsem nikoho neutěšovala kvůli nehodě.

„Mohla. To já donutila Tylera, aby tam byl s námi. Ze začátku vůbec nechtěl, ale..." otře si vztekle oči. „Ale když jsem řekla, že tě beru sebou, změnil názor. A taky proto, že se tam najednou objevila Cassidy." Podívám se na ni. Cassidy?

„Kde?"

„V jeho bytě." Řekne a znovu si utře oči. Nevím, jak na to mám reagovat. A kdo je Cassidy? Není to ta Barbína? Sklopím oči ke svým nohám a snažím zpracovat tu nehodu. Jediné, co jsem viděla, byla motorka, která vyletěla do vzduchu na druhou stranu.

„Taylor! Alyson!" Vykřikne známy hlas. Obě zvedneme hlavu a spatříme Zacka, Lance a Spencer. Všichni se zastaví před námi a Zack si klekne před Taylor a vezme její tvář do ruky. „Taylor, co se stalo?" Sotva dokončí větu, Taylor se mu vrhne kolem krku a vypláká se mu na rameni. „Pšššt." Pohladí ji po zádech, jako předtím já ji. Podívá se na mě a já odvrátím pohledem.

Lance si prohrabne své hnědé vlasy a přistoupí ke mně. Neklekne si na zem jako Zack, on mě vytáhne na nohy a obejme mě. Překvapí mě to a malém se mi i podlomí kolena. Obejmu ho a vypustím slzy, které jsem držela v sobě. I když ho znám jenom pár hodin, v jeho objetí mám pocit, že už dlouho.

***

Zack

Podívám se na Alyson, ale ta hned odvrátí pohledem někam jinam. Stále dokola hladím Taylor po zádech a koutkem oka zachytím pohyb. Lance se přiblíží k Aly, zastaví se centimetr od ní. Čekám, že si klekne jako já a začne ji utěšovat. Nevím, proč? Ale pomyšlení na to mám divný pocit.

Lance se natáhne k ni a úplně překvapením zírám na nich. Lance si vůbec neklekne, prostě ji silou vytáhne na nohy a obejme ji. Všimnu si z boku její šokovaný výraz, ale vzápětí ho obejme a začne mu vyplakavat do ramena.

Vidět, jak brečí, mě ničí. Zase cítím ten hnusný pocit, takže radši odvrátím oči. „Já..." ozve se Spencer. „Já půjdu pro kafe." Řekne a zmizí, než všichni kývneme. Tohle divadélko musím ještě chvíli hrát.

***

Taylor zůstala vzhuru do půlnoc než usnula vedle mě, hlavu opřenou o moji rameno. Spencer vypil pět kelímek kávy, ale spí jako zabitý oproti nám. A Alyson odešla s Lancem ven na vzduch, už jsou to hodiny, co odešli. Jsem tak zvědavej, že bych i shodil Taylor na zem a šel bych se podívat.

Uh! Co jim to tam trvá?!? Už to jsou 2h! Zavřu oči a opřu se o lavičku. Taylor se stihla předtím opřít na druhou stranu. Ještě že zítra máme volno, asi bych to nezvládl. Nikdo z nás by se ani neudržel minutu ve škole. Moc dobře vím, jak má dobrý vztah s dvojčetem. Prožívali 18 let spolu, teda 16 než se Tyler odstěhoval od nich.