Maybe I love you [CZ] ✅ [Korekce]

#63

Nastoupím do Taylořina auta a hned vyrazíme. V nemocnici není nijak rušno. Stojím dal od recepci, kde Taylor nahlásí něco jako návštěvu a taky vyzvednutí. Podepíše par papíru a sestra nás pošle do čekárny sedě. Taylor zamumla nějakou nadávku na ni, ale i tak si půjde sednout. Vytáhne si mobil, když jsme si sedli na lavičku a začala hrát hry. Já jsem si zase vzala časák na stole a vyměňovala je každých pět minut. Nic mě nezaujalo.

Když už jsem si myslela, že tady snad usnu, dveře se otevřou a ven vyjede Tyler na vozíku s nějakou sestrou, která při tlačení se až moc náklaní k němu, až se její kozy dotýkají jeho hlavy. Tyler se nakloní dopředu. Taylor se zběsile zvedne a poběží za něho. Taky se zvednu a lehce si uhladím sukni. Dojdu k nima a postavím se vedle Taylor. Sestra se na mě zamračí, ale i tak odejde. Když jsme tady samy, Tyler se na mě podívá. „Tys přišla." Řekne překvapeně.

„Slíbila jsem ti to." Zamumlam.

„No nevím. Nevnímal jsem pořadně, když..." nedokončí větu, protože nás přeruší Taylor.

„Nevím, o co tu jde, ale mám hlad." Podívá se na Tylera. „Doufám, že umíráš hlady, protože vypadáš jako na hladovce." Prohlédne si ho. Potichu se zahihňam.

„Podle tebe jsem zhubl? No, ségra, kdybys viděla tu sestru, která mi pořad nosí jídlo, tak bys mě netipovala na hladovku." Taylor protočí oči, obejde za něho a začne tlačit do vozíku.

***

Taylor zastaví u nejbližšího fastfoodu, protože umírá hlady. Bylo těžké vytáhnout Tylera z auta, jenom my dvě jsme bojovali s jeho váhou. Díky Bohu, že jsme si vzali mini van.

Pojedu s Tylerem k volnému místu, zatímco Tay nám šla objednat hostinu. Zastavím vozík a sednu si vedle něho. Dívám se kamkoliv, kromě jeho směrem, i když vím, že mě sleduje. Je to prostě divné se na něho dívat, když zjistíte, že má snoubenku. V osmnácti? Je to možné, ale netipovala bych na kluka, plný tetování a piercingy, aby se nechal zasnoubit tak brzo. „Aly?" Až teď se otočím na něho a podívám se do jeho oči. „Proč jsi za mnou přijela?" Zamrkam. „Ten den. Pamatuješ?"

„Neříkala jsem to už?" Pokrčí rameny a poposedne na vozíku.

„Možná jsem to přeslechl." Povzdechnu si.

„Myslela jsem, že když budeme sami v místnosti, tak se ti vrátí paměť. Nevím, co mě to napadlo." Podívám se jinam.

„Aha." Nic víc neřekne, protože ke stolu přišla Taylor s dvěma tací.

***

„Kurva! Už tohle neudělám." Protočím oči. Víte, Tay objednala až moc cheeseburgeru a nechtěla to vyhodit nebo nechat zabalit. Prej že to bude hnusné, když to bude v tašce hodiny. Takže se zachovala jako borec a sama to celé snědla. Ale jen tak tak se drží, aby to všechno nevytlačila ven.

Zabočí do levá a zastaví auto před mým domem. Rozepnu si pas a otevřu auto. „Měj se, kotě." Zakříčí Taylor dřív než zavřu dveře. Přes sklo na ni zamavam a vydam se ke dveří. Zarazím se, když najdu postavu, jak sedí na verandě v houpačce. Strčím ruku do batohu, který mi visí na rameni a hledám pepřák. Když ho najdu a stisknu láhev, postava zvedne hlavu a v měsíc mu trochu ozáří tvář. Je to Zack. Pustím láhev a vydám se nahoru. Sednu si vedle něho, položím hlavu na jeho rameni a začneme se houpat.

„Co tady děláš?" Zeptá se po chvíli tichá, který mě snad dohání k šílenství.

„Přišel jsem za tebou. Tvoje bracha mě nechtěl pustit dovnitř a tvoje otec mi řekl, že nejsi doma, tak jsem tady zůstal a čekal na tebe, až se vratíš." Podívám se na něho. Hledí někam před sebou.