Inside You [FF|CZ Short Story]

To zdaleka není vše..

Dopadl jsem docela měkce. Dle pocitů jsem opravdu dopadl do velké sítě. Nadechl jsem se a měl v plánu se ze sítě dostat, ale pomohli mi.

Když jsem byl u kraje a slezl jsem na pevnou zem, první koho jsem uviděl byl mladý kluk s účesem jako Sečtělý,  s několika piercingy v obličeji a tetováním na krku.

,,Jméno?" řekl tak, že to znělo až řečnicky. Pár vteřin jsem jen mlčel a rozhlížel se, když jsem chtěl konečně promluvit.

,,Nemám tu na tebe celý den, takže se už představ, nebo si můžeš vybrat jiné jméno. Takže..?" prohlásil rázně a napůl otráveně.

Mezitím se sem dostalo pár nováčků, které si vzali na starost ostatní.. nejspíš dozorci.

,,Nevím, o co vám tady jde, ale já nejsem žádnej špinavej pes, do kterého si můžete kopat jako do nějaké věci ze vzteku kdy se vám zachce jen proto, že si myslíte, že z vás mám respekt. Jinak moje nové jméno je Jate." odpoveděl jsem vážně bez toho, aniž bych o tom přemýšlel. Chvilku se mi díval do očí.

,,Dobře." odpověděl už kupodivu v klidu, jako by se mu zničehonic změnila nálada a já si všiml, že nás ostatní pozorují. ,,Dávej si pozor na pusu." řekl jakoby výhružně polohlasem, aby to nikdo jiný neslyšel když jsem chtěl jít. To neznamená nic dobrého, ale nemá se mnou jednat jako s věcí, když k tomu nemá pádný důvod. Šel jsem k ostatním. Abych nebyl už středem pozornosti, šel jsem dozadu a snažil jsem se si ho nevšímat. Není zrovna společenský typ, asi jako já, ale přístup k lidem mám teda asi slušnější.

Když se tu seskupili všichni nováčci, předstoupil před nás ten, se kterým jsem vedl ten vážný rozhovor a několik dalších lidí v černém oblečení.
,,Jsem Eric," začal, ,,Mám funkci vůdce frakce Neohrožených a příležitostného trenéra nováčků." přeměřil si nás pohledem a pokračoval v proslovu. ,,Odkojenci půjdou s Lucy a Maxem. Všichni ostatní za mnou a Čtyřkou." dořekl rázným hlubokým hlasem.
No super, takže to ještě není vše... pomyslel jsem si sarkasticky.

Šli jsme dlouhou podzemní chodbou, kterou u stropu lemovali modrá světla. Došli jsme do docela velké místnosti s postelemi.

,,Tady budete prvních pár týdnů bydlet." oznámí Čtyřka a vede nás dál po místnosti.

,,A holky nebo kluci?" zeptá se Al - kluk, který se mnou ve škole občas prohodil pár slov.

,,Všichni." ujistí ho Čtyřka s klidem v hlase.

,,Hezký," ozve se sarkastický tón odněkud zezadu. Peter.

,,Převlékněte se. Za dvě minuty pro vás přijdu." oznámí a i s Ericem odejde.

Vyberu si postel v rohu co nejdál od ostatních, ale moc daleko to nebylo, jelikož se všichni rozprostřeli tak nějak po celé místnosti.

,,Tak ty prej jsi voják," ozve se za mnou když se chci převlíkat do černé uniformy. Otočím se a spatřím Petera. Je stejně vysoký jako já a v očích se mu zalesklo něco jako závist i když nevím proč. Neodpovím mu ani se na něho nepodívám. Zkrátka je mi jedno, že tu je, ale musel jsem vědět, kdo mě zas otravuje.

,,Mmm.. docela namakanej," řekne  když si sundám triko. Opět jsem středem pozornosti. ,,A jestlipak máš taky dobrý postřeh," ihned co to dořekne se napřáhne a rychle vymrští ruku proti mému obličeji. V mžiku zareaguju a jeho pěst držím pevně v dlani. Najednou se mu v očích zaleskne strach, ale snaží se to nedat najevo a já ho jen propaluju pohledem.

,,Tak dost, všichni za mnou." přeruší napjatou atmosféru Eric, který stojí u dveří a vypadá to, že už pěknou chvilku.

Všichni se odeberou k východu a já na sebe rychle vezmu černé triko a zapnu si bundu. Vezmu své staré oblečení jako všichni ostatní a doběhnu za nimi.

Blížíme se k jakémusi hořícímu kontejneru a všichni vědí, co to znamená. Začnou do kontejneru vhazovat oblečení ze svých starých frakcí, jen já jako jediný vojenskou uniformu od krvavých skvrn.