𐌉 𐌉𝘰𝗏𝑒 ყ𝘰𝑢⁴〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒⁴〕

73.

Menší upozornění na začátek. Tato kapitola obsahuje spoilery z Endgame, ale jsou trochu přepsané v můj prospěch. Kdo film ještě neviděl, berte tuto kapitolu s nadhledem.

**

„Jsem tady, Tony. Tak co je v plánu,” vypadlo ze mě okamžitě, jakmile jsem za ním doběhla. Byli jsme poblíž laborky a akorát jsem zaslechla probíhající hádku, která uvnitř vypukla. Byli tam úplně všichni. Včetně Furyho. Tony mi prstem před svými rty naznačil, ať jsem zticha.

„Mám chuť tě fakt vytočit,” slyšela jsem promluvit Tonyho, ale v mladší verzi. Já se současným Tonym jsme se přesunuli víc ke vchodu a nakukovali zpoza rohu dovnitř. Uviděla jsem všechny z Avengers a těsně za Brucem Lokiho žezlo. Náš cíl.

„Jo,” pousmál se táta pohrdavě nad druhým Tonym. Tady pravděpodobně začali ty jejich slavné hádky. „Ty a to tvý brnění,” pomalu si Starka obešel a podíval se mu upřeně do očí, když od sebe byli sotva půl metru. Jakoby se měli každou chvíli políbit, což se samozřejmě nestalo. „Ale co jsi bez něho?!”

„Génius, miliardář, playboy, filantrop,” odpověděl mladší Tony Kapitánovi a já zadržela smích. Měla jsem tátu ráda, ale Tony ho tehdy skvěle setřel. Současný Tony se po mně ohlédl a já k němu natáhla ruku, abych si s ním dala placáka. Ušklíbl se a dal si ho se mnou.

„To se ti povedlo. Fakt jsi tehdy byl pořádná osina v zadku,” zašeptala jsem s úšklebkem směrem ke Starkovi.

„Rogers byl větší,” Tony se tiše zasmál. „Ale už se to s ním vydržet dá.”

Vesela nálada nás opustila ve chvíli, kdy se helicarrier celý otřásl. Tony mě na poslední chvíli chytil a zabránil tak mému pádu. Až později jsem si uvědomila, že v laboratoři to bouchlo a Natasha a s Brucem se propadli dolů o patro níž. Tony si všiml, jak akorát chce jeho mladší já a táta vyběhnout z laboratoře. Zatáhl mě na poslední chvíli za roh, aby nás neviděli.

„Musíme odtud. Tohle není náš boj,” řekl mi na rychlo. Vyděšeně jsem se po něm podívala a nakonec s ním souhlasila. Nevím, kde teď bylo žezlo, ale šanci ho získat budeme mít až později. Rychle jsem vytvořila portál do New Yorku a spolu s Tonym jsme jím prošli do bezpečí. Portál se zavřel. Ocitli jsme se na nějaké budově. Byla mi až moc povědomá. „Barák Strange, vážně?”

„Já za to nemůžu!” bránila jsem se, když jsem se otočila zpětně na Tonyho, který si mezitím stihl sundat z obličeje maskovací zařízení. Bylo mi daleko příjemnější vidět jeho pravou podobu.

„Co tu pohledáváte. Tohle není pravé místo pro turisty,” přerušil nás hlas nějaké ženy. Já i Tony jsme se podívali po směru hlasu a uviděli holohlavou ženu ve žlutém oblečení a Agamottovým okem na krku. Měla jsem chuť získat kámen času teď, ale věděla jsem, že ho má na starost Natasha a Clint.

„Je tu Strange?” zeptal se jí zaraženě Tony. Nikoho jiného, než dotyčného čaroděje, tu nečekal. Možná ještě Wonga.

„Ale jistě. Právě teď operuje v místní nemocnici,” přikývla žena a mně okamžitě došlo, že v tuto dobu ještě čarodějem nebyl. Stal se jím až o pár let později. Sám mi to při volných chvílích říkal. A mám i pocit, že mluvil o této ženě. Popisoval ji přesně tak, jak vypadá.

„V-Vy jste Prastará?” zakoktala jsem se. Šlo o onou Stephenovu učitelku? Jestli ano, byla opravdu tak mocná?

„Ano, ale nikdy předtím jsem Vás neviděla, děvče. Oplýváte naprosto totožnými schopnostmi, jako my. Jak je to možné?” nejspíš se jí to zdálo podezřelé. Není divu. Většina čarodějů se učila právě pod jejím dohledem.