Mascot (Larry Stylinson, Dokončený)

Kapitola 5.- Park

"Proč chceš vědet kdo jsem?!" Ozval se pronikavý hlas ze všech stran. Zmateně jsem se rozhlížel po zamlžené místnosti, pokud by se tomu tak dalo říkat. "Tak proč?!" Zavrčel hlas poměrně blíž než předtím. Musel jsem zapřemýšlet o kom mluví. Až to několikách minutách mi to docvaklo. Záhadná silueta kluka a dnešní srážka. Myslel jsem si fakt že je to on? "Nepotřebuju to vědet! Jenom mě to zajímá!" Křikl jsem do mlhy. Ozvala se ozvěna po celý místnosti. "Tak proč po tom tak moc toužíš?!" Znovu zavrčel ten pronikavý hlas. "Kdo jsi?!" Zakřičel jsem nazpátek. "Proč?" Ozvalo se úzkostně řečeno u mého ucha ze zadu. Otočil jsem se ale nikdo tam nestál. "Co proč?!" Řekl jsem normálně, byl jsem si jistý že danná osoba mě slyší. "Proč to chceš vědet? Nechápu to! Proč?" První dvě věty řekl potichu, až pak se rozkřikl. "Kdo kurva si!!!" Rozkřikl jsem se a rozmáchl rukama do prostoru. Otáčel jsem se do kola s nadějí že se objeví. Prudce jsem se zastavil. Je tady, řeklo mi podvědomí. Myslel jsem že my srdce a plíce vyskočí z hrudi a utečou hodně daleko. "Kdo jsi?" Zašeptal jsem. "Pamatuj si. Jsem jak stín. Někdy mě vidíš a někdy zase ne." Řekl potichu. Rozešel jsem se směrem kde stál. "Prosím" Zašepal jsem bezmocně. Pomalu začal mizet. Jako by byl prach. Rozeběhl jsem se za ním. Nestihl jsem to. "Sakra!" Zaklel jsem a dopadl na kolena. Obličej jsem si dal do dlaní. "Kurva!" Rozkřikl jsem se a bouchl pěstí do země... 

Prudce jsem se posadil na postel. Rozdýchával jsem se. Sám nechápu co mě na tom snu tak vyděsilo. Podíval jsem se na mobil. Bylo deset minut do čtvrtý. "

    Sakra!" Zaklel jsem a vystřelil z postele, po schodech dolů, až jsem málem hodil hubu. Zastavil jsem se u dveří, vzal skateboard, sluchátka a klíče.

    Vyšel jsem ven, skateboard hodil na zem a zamknul dveře. Rozjel jsem se do skateparku. 

Louis 

Konečně jsem stál před vchodovými dveřmi našeho baráku. Už jsem slyšel štěkat Zorra. Zorro byl náš pes. Přesněji jsme měly štěňátko Amerického stafordišínského teriéra. Odemkl jsem a otevřel dveře. Hned na mě skočil Zorro.

   "Nazdárek kluku!" Přivítal jsem ho milím usměvem na což štěkl. Vešel jsem dovnitř a první co my padlo do oka byl psí bobek. "Zorro! Co to k sakru má znamenat?! Neřekl jsem ti snad že to máš buď vydržet než příjdu nebo jít ven?!" Rozkřikl jsem se. Zorro se přikrčil a schoval se do rohu. Protočil jsem oči a došel pro ubrousek.

    Sebral jsem bobek a hodil ho do koše. Rozhlídl jsem se po baráku jestli jestě něco neprovedl. Došel jsem do obýváku kde každodenně sedí naše kočka Fredie. Je to obří kočka. Neni tlustá ale velká.

    "Fredie, ahoj" Usmál jsem se na ní stejně jako předtím na Zorra a pohladil jí na hlavě. Zavrněla a postavila se. "Pojď se najíst" Řekl jsem jí a šel zpátky do kuchyně. "Zorro!" Zavolal jsem ho a on přiběhl. Vysypal jsem jim do misky žrádlo a vyšel schody do mého pokoje.

    Otevřel jsem dveře, batoh hodil na postel a zase sešel schody dolů. Zorro už čekal u vchodových dveří. "No jo už běžím, už běžím!" Řekl jsem se smíchem, vzal vodítko ze stolku v předsíni a připnul mu ho k obojku. "Fredie my jdem!" Křikl jsem do chodby. Jako odpověd se mi dostalo mňouknutí. Netušil jsem proč ale vždycky když jsem šel ven zařval na Fredie že jdu ven a ona vždy odpověděla pouhím mňoukňutím.

   "Tak pojď hochu" Řekl jsem Zorrovy a otevřel vchodové dveře. Zorro vystartoval ven ale já ho zatáhnul. "Pomalu!" Řekl jsem mu a hodil po něm naštvaný pohled. Zorro spomalil a počkal až vyjdu ven a zamknu. Zamkl jsem a přikrčil se k němu. "Tak kam dneska? Co třeba park?" Zeptal jsem se ho a on radostně štěknul. Znal tam hodně psů a rád snimi běhal a dělal kraviny. "Tak jdeme do parku." Usmál jsem se a rozešel se k parku.

    Park byl tak cca 100 metrů od našeho domu takže jsem tam byly ani né za pět minut. "Tak jsme tu, hochu. Chceš pustit?" Zeptal jsem se ho i když jsem vědel odpověd předem. Znovu štěknul. Tiše jsem se zasmál a pustil ho z vodítka. "ALe ještě u nohy!" Řekl jsem když jsem viděl jak se chce rozeběhnout. Byly jsme teprve na začátku parku kde se nejvíc hromadily feťáci. Nechci o něho přijít. Je to můj nejlepší přítel. Došely jsme do prostřed parku kde byl i Skatepark a naproti němu byla meší louka pro psy.

   "Tak běž" Řekl jsem Zorrovy, když jsem ho viděl jak na mě smutně kouká, když viděl psy co si tam hrají. Posadil jsem se na lavičku a čekal až příjde moje jediná kamarádka.

   Někdo mi zakril oči. Hrozně jsem se lekl až jsem nadskočil. "Dobrý?" Uslyšel jsem známí hlas Abbi. Sedla si vedle mě a usmála se na mě. "Ne!" Odsekl jsem a otočil se k ní zády, aby si myslela že jsem naštvanej. "Neděl Tominsne!" Zasmála se a žďouchla mě do žeber. Ona ví co nesnáším! "Fajn" Protočil jsem oči a otočil jsem se k ní čelem. "Konečně" Usmála se.

    Abbi byla krásná a oblíbená. Měla zářivě modrý oči skoro furt zvýrazněné tužkou, linkama a řasenkou. Měla kradší blond vlasy a dokonalou postavu. Byla milá a dobrosrdečná. Měl jsem jí hrozně rád jako ona mě. Většina lidí by řeklo že spolu chodíme, ale já jsem gay. Byla o rok mladší než já. Poctatně jsem se seznámily tady, když jsem venčil Zorra. Myslela, no dobře myslí si že jsem krásnej. Předtím ještě nevědela že jsem gay tak se mě zkusila zbalit a vzniklo z toho kamarádství.

     "Tak co škola?" Zeptala se mě "Vážně?!" Řekl jsem s udiveným pohledem. Ona na mě taky. "Co vážně?" Zvedla jedno obočí. "Vážně se mě v pátek chceš ptát na školu?" Zasmál jsem se a ona se mnou "Jsi hroznej!" Řekl a praštila mě do ramene "Já nevím kdo se tady ptá v pátek na školu!" Znovu jsem se zasmál "No a co!" Překřížila ruce na hrudi, vystčila spodní red a hlavou se otočila tak aby se na mě nekoukala. "Ale notak! To už to bylo!" Protočil jsem oči a taky jí žďouchl do žeber. Ošila se a otočia se na mě "Fajn! Vyhrál si!" Řekla a zasmála.

     Otočila se ke skateparku. No jo zase jde hledat kluka. Není děvka ale nemá ráda samotu. "Louisi?" Řekla a otočila se na mě "No?" Zeptal jsem se trochu zděsil nad její vážností. Čekal jsem na to až se zasměje a řekne že vipadám vtipně když jsem vystrašený, ale nic takovýho se nestalo. "Proč ten na tom skateboardu na tebe furt kouká jako by tě chtěl sežrat?" Opatrně ukázala do pravého rohu skateparku. Podíval jsem se tím směrem.

      Srdce se mi zastavilo.Je tam on. Nahlas jsem polkl. Koukal přímo na mě. Přímo do očí. Rychle jsem odvrátil pohled. "Ne-nevim" Zakoktal jsem se "Louisi kdo to je?!" Zeptala se "Jeden kluk ze školy" Řekl jsem potichu "Dobře a teď mi vysvětli proč se třeseš jako osika?" Dívala se na mě podezíravím pohledem "Abbi už budu muset jít! Ahoj" Rozloučil jsem se sní, objal jí, zavolal k sobě Zorra a co nejrychleji se snažil vypadnout z parku. Nepodařilo se. 

________________________________________________________________________________

Ahoj jsem tu z novou částí! Je delší jak jsem slibovala. Doufám že se bude líbit. Terouš