Kapitola 25.- Bar

2.4K 211 11
                                    

"Můžeme vyrazit?" Zavolal jsem do chodby a čekal až mi Louis ze zhora odpoví. "Jasně už jdu!" Louis rychle seběhl schody, teda měl to v plánu. Na posledním schodu mu podjela noha tak, že mi skončil na moji hrudi. Zasmál jsem se a postavil ho na nohy.

        "Děkuji." Sklopil pohled a začervenal se. "Neděkuj." Odmlčel jsem se a pak dodal: "Sluší ti to.". Chytl jsem jeho bradu do palce a ukazováčku a zvedl jeho pohled tak, aby se mi podíval do očí. "Jsi roztomilej, když se stydíš." Lechce jsem přitiskl svoje rty na jeho. Usmál se a tento-krát mě políbil on. Spolupracoval jsem.

         Dokázala bych ho líbat celý den a noc, ale všechno končí. Došel mi kyslík tak jsem se odtáhl. "Měli by jsme jít." Louis jenom pokrčil rameny a opustil moji hruď. Tiše jsem se zasmál a šel za ním ven. Louis na mě čekal před domem a zamkl. 

*V Baru*

"Louisi, dojdu si na záchod!" Zakřičel jsem na Louise, protože by mě přes hlasitou hudbu neslyšel. Pouze přikývl a dál se vlnil do rytmu hudby.

         Odešel jsem na záchod a postavil se k pánským mušlím. Vedle mě se postavil chlap. Nevím proč to řeším. Odešel jsem k umyvadlu a umyl si ruce. Vedle mě se znovu postavil ten chlap. Zamračil jsem se.

        "Potřebujete něco?" Řekl jsem mile. "Jistě, Harry." Podíval se na mě. Nahlas jsem polkl. "Ani jsem se nepředstavil že?" Zasmál se ironicky. "Jsem Nick." Podíval se na mě jeho slyzkím pohledem jako tenkrát před nemocnicí.

         "Harry, Harry, Harry." Zamlaskal si a obešel mě. "Všiml jsem si, že jsi se dal s Louisem dohromady." Zastavil se předemnou. Celé mé tělo bylo jako prkno. "Na něj ani nešáhneš!" Zavrčel sem. "Pravda, já ne." Zlomyslně se zasmál. Moje nohy ožili a běželi ke dveřím. Chytnul jsem za kliku. Chtěl jsem otevřít, ale nešlo to. Zamkl! 

        "Odemkni ty dveře, zkurvený hovado!" Nebezpečně jsem se k němu přibližoval, připraven zaútočit za každou cenu. "Vyhul mi." Pokrčil rameny. Myslel to vážně. "Ne, díky. Mám fóbii z malých věcí." Odmlčel jsem se. Jeho obličej zrudnul naštváním. Uchechtl jsem se. "A teď naval ty klíče!" Bouchl jsem do zdi vedle mě a držel se, abych mu nenapálil a nerozkopal ty dveře.

        "Hm... Ne" Podíval se na mě s výsmeškem v očí. "Jak si přeješ." Natáhl jsem pěstí k jeho obličeji a vpálil mu jednu. Rozeběhl jsem se ke dveřím a vykopl je. Ani nevím jak jsem to dokázal, ale vykopl je. Vběhl jsem na parket a hledal Louise. Nikde jsem ho nemohl najít. Až když jsem u viděl stát u dveří.

        Vyběhl jsem za ním. Bylo to pár metrů, když jsem si všiml jak se na něj cápe jeden chlap. Jeho ruce byly obmotány okolo Louisovo pasu a Louis ho bouchal do hrudi. "Nemá zájem jestli nevidíš." Chytl jsem toho chlapa za límec a odtáhl ho silou od Louise. Louis se na mě vděčně usmál.

         "A teď dobře poslouchej..." Odmlčel jsem se. "Na to co je moje, nikdo nebude šahat!" Hodil jsem ho na zem, chytl Louise za ruku a odešel s ním s baru. "Kdo to byl?" Zeptal se Louis. "Neřeš to." Svojí ruku jsem mu položil na rameno a on mě na bok. "Dobře, Harry." Přitiskl si mě víc k sobě a šel dál jeho domu...

__________________________________________________________________

Takže, Ahoj! Tady máte nový díl a jeden nápad. 

Tak ten nápad: Povídka Mascot by byla cca do 40. dílů a jestli by byly ohlasy udělala bych další povídku na pokračování této povídky s Larrym a menším překvapením... Takže pro schrnutí, dílů bude cca 40. a pokud budete chtít udělám pokračování...

Dále vám chci hrozně moc poděkovat za skoro 10 tisíc přečtení! :O :3 Pamatuji si ty začátky moje! Vždycky, když jsem viděla jak mi přibylo jedno přečtení moje oči byly plné radosti.  Nečekala jsem takovýdle ohlas! :O :) Hrozně moc vám děkuji, že totor čtete a že máte se mnou trpělivost! :)) 

Ps: Ráda bych chtěla, aby jste se k mému nápadu vyjádřili v kometech a omlouvám se za chyby :D

Terouš 

Mascot (Larry Stylinson, Dokončený)Kde žijí příběhy. Začni objevovat