Mascot (Larry Stylinson, Dokončený)

Kapitola 23.- Vrátil jsem se

Teď mě budete nenávidět, ale přeji příjemné čtení :'DDD

_______________________________________________________

Prudce jsem se posadil na postel a ztěžka oddechoval. Nádech, výdech, Harry. Byl to jen sen!, povzbuďoval jsem se v duchu. Sakra! Vzal jsem z postele a došel do koupelny. Podepřel jsem se o umyvadlo a zhluboka se snažil dýchat. Zaklonil jsem hlavu a chvíli ji tak nechal. 

        Pustil jsem si studenou vodu, kterou jsem si oplách obyčej. Nadechl jsem se a ze svých plic vypustil studený vzduch. Mělo to být varování? Jsem v  New Yorku jenom týden. Nechci, aby se Louis do něčeho namočil a už vůbec ne do drog. A hlavně nechci, aby se odstěhoval a našel si přítele! 

        Vešel jsem do pokoje a rozčíleně zapnul počítač. Rozklikl jsem si nejbižší letiště a našel letadlo které mi letělo co nejdřív. Za pět hodin, tudíš v děvět. Musím si zbalit. 

        Začal jsem běhat po pokoji a házet věci do kufru co nejrychleji. Když jsem měl dobalíno podíval jsem se na hodinky. Půl šestý. Rychle jsem si zavolal taxíka a napsal mámě, že se musím vrátit do Londýna, je to akutní. 

        Uslyšel jsem houkat taxík, vzal jsem kufr a klíče. Vyběhl jsem na chodbu a zamkl dveře. Klíč jsem dal do trezoru vedle dveří. Tenhle byt byl matky a já se k ní přistěhoval. A teď zase jedu domů.

        Seběhl jsem schody a otevřel hlavní vchod do mrakodrapu. Uviděl jsem žlutýho taxíka do kterého jsem hned naskočil. Řidič věděl kam jedu tak se ani neptal. 

        "Proč tak naspěch?" Zeptal se a podíval se na mě do zrcádka. "Musím se ujistit jestli je vše v pořádku a kvůli tomu čemu jsem sem přijel je už pryč." Byla to pravda. Noční můry se mi nezdáli hned první den, proto jsem tenhle sen považoval za varování. 

        Řidič pouze přikývl a dal víc rádio. Víc jsem se zavrněl do sedačky a hlavu si opřel o okýnko. Povzdychl jsem si. Doufám, že si nic neudělá. 

**********

Nadechl jsem se Londýnského vzduchu. Tohle mi chybělo. 

        Zastavil jsem si taxíka. Taxík zastavil předemnou a já nastoupil. Nadiktoval jsem Louiho adresu a už jen čekal až auto zastaví u Louiho doma. "Bude to pět dolarů." Vtiskl jsem řidiči do rukou pět dolarů, vytáhl kufr ven a vystoupil. Vzal jsem kuft do ruky a vyběhl schody před hlavní dveře. 

        Chtěl jsem zazvonit, ale rozmyslel jsem si to dřív než jsem se stihl jak koliv pohnout. Dveře byly pootevřené. Vešel jsem opatrně dovnitř, zul se, zavřel dveře a položil kufr na zem. 

        Přiběhl ke mě Zorro. "Ahoj." Dřív než jsem ho stihl pohladit kousnul mě do kalhot a táhl nahoru. Louis, řekl jsem si a vyběhl schody se Zorrem předemnou. Bežel do koupelny. Zastavil jsem se. Dveře byly zavřený. Rychle jsem je otevřel a spatřil Louise, se stříkačkou v ruce.

         "Kurva!" Vykřikl jsem a rozeběhl se k Louisovi. Byl pár centimetrů od kůže. Vytrhl jsem mu tu sračku z ruky a hodil do záchodu. Spláchl jsem ho a kouknul na Louise. Celý se třásl a nevěříčne na mě koukal.  

        "Harry." Zašeptal. Přiběhl jsem k němu a pevně ho objal. "Pššš.... Už jsem tady, všechno bude dobré, Loui." Vtiskl jsem mu malou pusu do vlasů a ukolíbal ho ke spánku. Zachránil jsem ho od drog, které si chtěl vzít kvůli mě... Jsem kretén! Neměl jsem vůbec odjíždět. Doufám, že se noční můry nebudou opakovat!