Mascot (Larry Stylinson, Dokončený)

Kapitola 38.- Už je konec?

On mě mučí ledem! A mě se to sakra líbí! Líbí se to i mému kamarádovi! Sakra! 

        "Louisi!" Zavrčel jsem. Zrovna ledem projížděl okole mého pupíku. "Líbí se ti to?" Zašeptal mi u ucha a já zběsile přikývl. Před chvilkou jsem nejistě přikyvoval a teď? Horlivě přikyvuju a chci víc a víc.   

        Zastavil přesně před mým rozkrokem. Můj dech ztěžkl a čekal jsem co Louis udělá. Louis nečekaně odtáhl led a ze zadnice mi vyndal kolík. Zamračil jsem se jak jsem se znovu cítil prázdný. Matrace se narovnala. Louis odešel. 

        Znovu šrachotil někde v dáli. Bál jsem se co se mnou má ještě v plánu. Matrace se znovu prohla a Loui se na mě svalil. "Víš jak se trestají zlobivé koně?" Zavrčel mi do ucha a já záporně zakroutil hlavou. "Bičují je." Jeho hlas se vzdálil a já se začínal bát. Ale strach spíše nahrazoval mojí nadrženost. 

        Po pár sekundách jsem ucítil koženou látku jak jezdí po mé hrudi. Zhluboka jsem se nadech a uspěchaně vydech. "Kolik chceš ran?" Vydechl. "Za-Za-Co?" Vykoktal jsem. "Za tu koupelnu, Harry. Za tu koupenu." Zašepal těsně u mého ucha až mi na krku vyskočila husí kůže. "Tak dáme jich pět, Hazz. Snad si zapamatuješ, že se má klepat. A nezapomeň poděkovat." Řekl v povzdálí a prostorem se ozvalo švihnutí. 

        "Au!" Zasyčel jsem. Neznám takového Louise. "Řekl jsem poděkovat!" Zakřičel na mě a já mu tiše poděkoval. "Lepší" Zašeptal. A dal mi další ránu. "A-Děkuji." Stihl jsem zastavit. Takhle to pokračovalo do páté rány. Vsadím se, že až se ráno vzbudím, budu tam mít modřiny. 

        "Tak a teď..." Zašeptal znovu v povzdálí. Matrace se zase prohla a Loui - podle odhadu - se ocitl mezi mýma nohama. Neřekal jsem zareagovat a Loui ho do mě strčil až po kořen. Zakňučel jsem a prohl se v zádech. Přirážel nemilosrdně rychle a já ani nestíhal vzdychat. 

        Po pár sekundách jsem se udělal. Louis se ještě chvíli ve mě pohyboval než se taky udělal. Když se udělal, rozepl mi pouta a sundal šátek. Konečně jsem mohl pohlédnout do jeho dokonalých očí. Ruce měl položené vedle mé hlavy a nohu u mých boků.

         "Neublížil jsem ti?" A už tu byl zase starostlivý mílí Louis, ale ten zlý a nemilosrdný Louis by nebyl zas tak špatný. "Ne." Přivinul jsem si ho do náruče. On si oddychl a lehl na mě celou váhou. "Promiň, ale chtěl jsem to vždy zkusit a bál jsem se ti svěřit." Vydech těžce. "Nemusíš se bát." Řekl jsem jemně. "Miluju tě, víš to?" Zeptal jsem se ho a on svojí hlavu zdvihl tak aby se mi podíval do očí. "Já tebe taky." a konečně mě políbil...

___________________________________________________________

Tento díl je inspirován knihou Padesát odstínů šedi :D Tak se nedivte :D 

 Název dílů nijak nesouvisí o konci Mascotu... Díly přes výkend přidávat nebudu. Mascot končí u 40 dílů, už jsem se rozhodla :) 

DĚKUJU!!!!! DĚKUJU!!!! A ZNOVU DĚKUJU!!!! PŘES 20 TISÍC PŘEČTENÍ!!!! NEUVĚŘITELNÉ!!!!! DOKONALÉ, ÚŽASNÉ, NEJLEPŠÍ!!!!! TAKÉ SKORO 2 TISÍCE VOTES!!!! BOŽE JÁ VÁS MILUJU!!!! TAKÉ SKORO STO KOMENTŮ?!!!! JSTE ÚŽASNÝ!!!!!! :333 MILUJU VÁS!!!! 

Terouš