Kapitola 17.- Noční můry

2.7K 231 1
                                    

"Loui, co se děje?" Louis stál předemnou v bílém obleku. Obklopoval nás klášter. Počkat co?! Já se beru!

    "Máme svatbu, zapomněl jsi?" Zářivě se na mě usmál. "Ale, vždyť jsem na svatbu mladý!" Rozhodil jsem rukama. Louis mi chytnul ruce a spojil si je se svými. Trochu mě to uklidnilo. 

    "Harry, bude ti dvacet devět." Co?! Vždyť mi je osumnáct! "To je asi omyl!" Louis protočil oči a přitáhl si mě do polibku. 

    "Miluju tě." Řekl, když se odtáhl a opřel si čelo o mé. Podíval jsem se mu do jeho do očí. 

    Dokázal bych se mu dokázat do očí celej život. "Ano." Pousmál jsem se. Louis na mě hodil nechápající pohled. "Ano, vezmu si tě." Pro tentokrát jsem si ho já přitáhl do polibku. Usmál se. 

     Všichni začali radostně tleskat. Odtáhl jsem se od Louise a otevřel oči. Jeho oči sršili temnotou. Rychle jsem o několik kroků odstoupil. "Nemůžeš mi utéct! Teď jsi jenom můj." Zlomyslně se zasmál. "Nejsem!" Křikl jsem a zády do něčeho narazil. Otočil jsem se a spatřil chlapa se stejnými oči jako Louis. 

   Když jsem se otočil zpátky, všichni z lavic stáli okolo mě do kruhu a Louis byl předemnou. Nahlas jsem polkl...

    Vymrštil jsem se do sedu a ztěžka oddechoval. Venku byla stále tma a vedle mě ležel Louis. "Loui?" Drkl jsem do něj. Spal zády ke mě. "Louisi!" Drknul jsem do něj silněji. "Ano, Harry?" Otočil se na mě a otevřel oči. Rychle jsem se odsunul z postele tak, až jsem upadl na zem a pozádu se doplazil ke zdi. Měl také černé oči. Dalo by se snad říct, že neměl žádný oči.

"Co se děje, Harry?" Mluvil úplně klidně. "Jdi pryč!" Zakřičel jsem na něj 

"Harry, probuď se!" Třásl se mnou Louis. Rychle jsem otevřel oči a odsunul se od Louise. "Harry, co se děje?! Byla to jenom noční můra. Pšš." Podíval jsem se do jeho očí. 

   Dokonale modré, jak znám. Rychlostí blesku jsem mu ležel v náručí. Louis mě kolíbal ze strany na stranu. "Chceš si o tom promluvit?" Zeptal se Louis najednou. Záporně jsem zakroutil hlavou. "Později, možná." Svůj nos jsem zabořil víc do jeho pyžama a vdechoval jeho vůňi. 

    Pomalu se se mnou znovu položil a něco šeptal do ucha. Byla to snad píseň. Zpíval krásně. Pomalu mi začali klesat víčka až jsem nakonec usnul.

________________________________________

 Ahoj! Jsem tu s kradším dílem! :) 

Co Vánoce a dárky? :))

U mě dobrý! Až na to, že moje rodiče jsou neschopný se domluvit na dárkách :D 

Terouš 

Mascot (Larry Stylinson, Dokončený)Kde žijí příběhy. Začni objevovat