Mascot (Larry Stylinson, Dokončený)

Kapitola 18- Dopis na rozloučenou

"Takže se ve všech vašich nočních můrách objevuje váš přítel?" Přikývl jsem. "Dobře. Mám pro vás dva návrhy..." Odmlčel se. "Buď svého přítele opustíte a uděláte si výlet někam daleko od něho, aby jste na něj zapomněl. Nebo se vás budou dál noční můry pronesledovat do té doby než se zblázníte." Konečně zvedl pohled od papírů, které držel v ruce. "Oh..." Vypustil jsem te rtů smutně. "Vím, jak je těžké opustit někoho koho milujete." Smutně se pousmál a odešel. 

   Mám opustit Louise? Po tom co se vše stalo? Nemohl jsem na něj přestat myslet už jenom, když jsem ho potkával ve škole. To bude ono! Potkával ho ve škole. A když pojedu na dovolenou tak ho neuvidím, tudíš na něj zapomenu! To je ono! A noční můry budou pryč. 

   Ale já ho miluju. Dokážu od něj jen tak odjet? Musím! Nechci se zbláznit! 

*FlashBack*

"Harry, vážně si nechceš promluvit o tich nočních můrách?" Doléhal na mě Louis. "Loui, Už jsem ti říkal, že nechci." Moje nálada byla znovu na bodu mrazu. "Budu tě respektovat. Doufám, že se nebudou opakovat." Přitáhl si mě do objetí. "To já taky" Položil jsem si bradu na jeho hlavu a přemýšlel... 

   Noční můry jsou čím dál tim víc živjejší. Nevím co dělat. 

   Rozhodl jsem se navštívit psychologa... 

*End FlashBack*

"Loui?!" Zakřičel jsem do jeho domu. Žádná odpověď. Sakra! "Tak fajn, Harry uklidni se a začni hledat papír s tužkou než se vrátí!" Řekl jsem si potichu a začal hledat tužku a papír. 

   "Konečně!" Protočil jsem oči jak dlouho jsem hledal pouhý papír, tužky byly na stole. Posadil jsem se ke stolu a začal psát na papír: 

Milý Louisi, 

Musím ti něco říct, tedy v tomto případě napsat. Nemám na to abych ti to řekl do očí. Nechci vidět utrpení v tvých očí jako minule. Chci ti napsat o tich nočních můrách...

   Vždy jsi tam konkuroval ty. Ty a tvoje oči. Vždy byly dokonale modré -jako vždy-, ale pak přišel okamžik kdy z tvojich očí sršila temnota. Bál jsem se se probudit, aby to nebyla realita. 

    Zašel jsem k psychiatrovi, který mi řekl několik věcí. Buď se rozejdeme nebo se zblázním. Rozhodl jsem se odejít. Nechci, aby jsi to bral jako rozchod! Miluju tě. Nedokázal bych tě vyměnit za jiného.

    Jenom chci se zbavit nočních můr, né tebe! Jsi pro mě vše. Odletím do Ameriky, ještě dnes. Vrátím se za dva týdny, možná později pokud ty sny nepřestanou. Doufám, že na mě počkáš...

                                                                     Miluji tě, s láskou tvůj Harry

Setřel jsem si slané slzy na mých lících a dopis několikrát přeložil. Na přeloženou stranu jsem napsal: For Louis. Položil jsem to na stůl a odešel před barák. Zamknul jsem a klíče mu dal pod menší kobereček před jejich dveřmi. "Sbohem Louisi." Teď jsem to já kdo mu dává sbohem, ale na několik týdnu, možná měsíců, nebo roků. 

     Zakroutil jsem hlavou a vydal se domů balit. Mamka je v New Yorku, kvůli pracovním záležitostem tak jsem jsem řekl, že za ní přijedu. Vzala to...

Louis

Zabouchl jsem vchodové dveře a nadech se. Něco mi tu nehraje. Celý den si připadám divně, snad jako by se něco dělo.

    Zorro začal štěkat. Já to věděl! Přiběhl jsem do obýváku. Zorro seděl na sedačce a pro tentokrát kňučel. Koukal na stůl. "Co je Zorro?" Přisedl jsem si k němu. Smutně štěkl. Podíval jsem se také na stůl. Ležel tam papírek a na něm bylo Harryho písmem napsáno: For Louis. Rozklepanýma rukama jsem vzal lísteček do ruky a začal ho rozkládat. Byla tam menší slohovka. Harryho rukopisem. Začal jsem číst:

Milý Louisi, 

Musím ti něco říct, tedy v tomto případě napsat. Nemám na to abych ti to řekl do očí. Nechci vidět utrpení v tvých očí jako minule. Chci ti napsat o tich nočních můrách...

   Vždy jsi tam konkuroval ty. Ty a tvoje oči. Vždy byly dokonale modré -jako vždy-, ale pak přišel okamžik kdy z tvojich očí sršila temnota. Bál jsem se se probudit, aby to nebyla realita. 

    Zašel jsem k psychiatrovi, který mi řekl několik věcí. Buď se rozejdeme nebo se zblázním. Rozhodl jsem se odejít. Nechci, aby jsi to bral jako rozchod! Miluju tě. Nedokázal bych tě vyměnit za jiného.

    Jenom chci se zbavit nočních můr, né tebe! Jsi pro mě vše. Odletím do Ameriky, ještě dnes. Vrátím se za dva týdny, možná později pokud ty sny nepřestanou. Doufám, že na mě počkáš...

                                                                     Miluji tě, s láskou tvůj Harry

Opustil mě? Moje oči se plnily velkými slanými slzami. Zorro se ke mě připlazil. Kňučel. Věděl, co je tam. Z mých očí se spustil vodopád slz. 

     "Opustil mě." Šeptl jsem, lehl si na sedačku a topil se ve vlastních slzách...

__________________________________________________________________

Omlouvám se za smutný díl, ale chtěli jste to zamotané tak tady to máte :') Je mi Louise hrozně líto :( 

Chci vám poděkovat za minulý díl, kde jsem vám nepoděkovala... Děkuju za všechny Votes, Komenty i Přečtení!! 

Miluju vás :'33

Terouš