Nezkrotná láska

* 27. *

Stálá jsem tam nehybně a nevěděla jak reagovat. V mém těle se mísilo plno pocitů. Od smutku až po hněv.

,,Co tu chceš!" přistoupila jsem k němu s těmito slovy. Zkoumala jsem každý jeho pohyb a gesto.

,,Já věděl, že se ti bude stýskat, kopretinko," udělal několik kroků mým směrem, ,, mám tu práci a zároveň jsem přijel za tebou."

,,Kde máš tu svoji žirafu," rozhlídla jsem se kolem.

„Ona je poslušná. Zůstala v Londýně," na jeho obličeji se vytvořil samolibý úsměv, ,,chyběla jsi mi a dostal jsem strašnou chuť na tebe," jeho ruka se mě začala dotýkat.

,,Nesahej na mě," ucukla jsem a udělala pár kroků vzad.

,,Ale kopretinko. Neříkej, že by sis nechtěla užít."

,,Jsi odpornej," nehodlala jsem se s tím idiotem bavit. Otočila jsem se a chystala se odejít, ale jeho ruka mě zastavila, ,,pusť mě," zakřičela jsem na něj a zároveň spozorovala, že jsme atrakcí pro celou školu.

„Emmy, podívej," zavolala na mě Rachel a když jsem se na ni otočila, ukázala prstem za Davida.
Podívala jsem se a uviděla Alexe, jak drží kytici růží.

Silně jsem sebou škubla a vymanila se z Davidova sevření. Rychle jsem ho obešla a namířila si to k Alexovi.

„Alexi" přistoupila jsem k němu s úsměvem, ,,jak se cítíš?"

„V rámci možností, vidím, že jdu nevhod. Zřejmě tu máš přítele."

„Alexi to snad nemyslíš vážně," dívala jsem se mu přímo do očí, ale on neřekl ani půl slova, ,,nechci mít s tou osobou nic společného," usmála jsem se na něj a přitom koukala na jeho rty, které si říkaly o polibek.

„Chtěl jsem ti jen poděkovat, že jsi mě vytáhla z toho baru. Nevím, co mě to popadlo, ale představa, že už nikdy neuvidím mámu s tetou, mě bolí," sklopil zrak a zadíval se na kytku, kterou svíral v ruce, ,,pokud jsem včera řekl nebo udělal něco, co tě naštvalo, tak se omlouvám. Vůbec nic si totiž nepamatuji."

,,Vážně si nic nepamatuješ?" ujišťovala jsem se a on jen zakýval hlavou.

,,Tady jsem ti na usmířenou donesl červené růže. Ty máš nejraději."

„Děkuji, jsou pěkné," pohladila jsem ho po ruce, ,,viděl jsi už Dee?"

„Ješte ne," nestačil nic říct a jen jsem viděla, jak ho David povalil na zem a držel pod krkem. Alex zareagoval docela rychle a udeřil Davida do obličeje.

Během sekundy se ti dva mlátili hlava nehlava.

„Nechte toho. Davide, nech ho!" křičela jsem na něj, ,,dost. No tak nechte toho."

„Zabiju tě ty hajzle. Ty jedna nulo. Na Emmu nemáš," křičel David na Alexe, ,,nikdo jiný si s ní užívat nebude. Ona je jen moje. Je to jasné."

,,Ty jsi vážně debil," zakřičel Alex, ,,pokud ti to nedošlo, ona není nějaká věc. Je to krásná žena," mlátil do něj a já už panikarila.

„Nechte toho!" rvala jsem z plných plic, ale bez reakce.

Po chvilce jsem si všimla, že na hřiště přišli naší sportovci, a tak jsem poslala Rachel ať nám jdou pomoct. Nabehlo pár kluků a ty dva od sebe odtrhli.

„Davide, může ten tvůj mozeček pochopit, že tu nejsi vítán a že já tě nechci nikdy vidět. Tak laskavě vypadni a vrať se odkud jsi prisel," hned na to jsem se otočila na Alexe, ,,pojď potřebuješ ošetřit," vzala jsme ho za ruku a vedla do budovu, kde byla ošetřovna.

Stáli jsme na ošetřovně a jako naschvál tu nikdo nebyl.

,, Nebolí to moc," promluvila jsem na něj.

,,V pohodě. Není to moje první rvačka.

,,Nebudeme čekat. Posaď se," ukázala jsem prstem na lehátko. Pak šla ke skříňce, kde sestra schovávala klíč od zdravotnického materiálu, ,,sundej si triko!"

„C-co?" docela se zarazil.

„Nekoukej tak, jako bych tě bez trika neviděla. Šup, někdo tě musí ošetřit, když tu nikdo není. Neboj, mám na to kvalifikaci. Musím se podívat, jestli nemáš zlomené žebro," rozpačitě si sundal triko a já mu prohlédla žebra a následně ošetřila i rány v obličeji.

„Dobře, jsi hotov. Měl bys jít rovnou domů a promluv si s Dee, ať to zase nedrží v sobě."

,,Jsi úžasná," chytil mě za ruku a já měla opět nutkání ho políbit.

***

Po škole jsem si to namířila rovnou domů. Měla jsem trochu obavy, jak to u nás bude vypadat.

Vešla jsem do domu a něco jsem cítila. Buď se mi to zdálo, nebo někdo pekl, řekla jsem si a zamířila rovnou do kuchyně.

„Co vy tu kutíte?" vešla jsem do místnosti a uviděla mojí mámu s Dee a Alexem.

„Ahoj drahoušku, pečeme už třetí pekač," snažila se máma o úsměv, ,,a abych nezapomněla, na stole v obýváku ti leží dopis."

„Děkuji, hned jsem zpátky," zamířila jsem si to ke stolku, kde ležel dopis s mým jménem. Docela se mi klepaly ruce, protože jsem viděla znak školy, na kterou se hlásím. Pomalu jsem ji otevřela a nahlidla dovnitř.

„Drahoušku, zkoušíme jeden recept od babičky. Nechceš se k nám přidat?" přišla za mnou máma, ,,Emmy? Jsi v pořádku?" otočila jsem se na mámu a měla slzy v očích, ,,ty plačeš?" na to se v místnosti objevil i Alex.

,,Emm?" podívala jsem se na něj a následně na moji mámu.

,,To je dopis že skoly," na mé tváři se začal tvořit úsměv, ,,oni mě přijali."

,,Drahoušku, tak to je skvělá zpráva," objala mě máma a mačkala.

,,M-mami," snažila jsem se od ní odtáhnout, ,,nemůžu dýchat."

,,Promiň. Já jsem jen tak hrdá na tebe. Musím to jít říct tvému tátovi," rychle spěchala za tátou a já zůstala s Alexem v místnosti sama.

,,I já se přidávám ke gratulaci. Jsem rad," pristoupil ke mně blíž a podal mi ruku a hned na to mi dal pusu na tvář.

,,Děkuji Alexi. Konečně o stres míň," uchechtla jsem se.

,,To ti věřím. Vím jak jsem se cítil já když jsem se hlásil do školy."

,,Ty a stres? Sám Alex, že který sálá vždy optimismus? Tomu se mi nechce věřit," ušklíbla jsem se na něj. Přimouřil oči a udělal jeden krok ke mně.

,,Ona slečna zase zlobí," viděla jsem jak jeho oči putují mým po mém obličeji.

,,Já? Ne. To si nemyslím. Mělo to být jen konstatování," našpulila jsem rty a díky tomu, se mi na tváři vytvořily ďolíčky.

,,Slečno Lang, ty mě provokuješ," udělal ještě jeden krok a prostor mezi námi se tak zmenšil, že by se mezi nás vešel jen papir. Dívala jsem se na něj a neunikl mi jeho šibalský úsměv.

__________________________

☘️ David zase perlí. Nehodlá se Emmy vzdát a myslí si, že mu Emm zase podlehne.
☘️ Ale na hřišti se objeví i Alex... Davidovi přeskočilo. Alex je pro něj jako červený hadr pro býka.
☘️ Emmu přijali na školu, na kterou se hlásila a jeden stres z ní opadl.
☘️ Po odchodu Sáry, vznikla zajímavá situace mezi Alexem a Emmou.