* 32. *

145 7 2
                                    

Ležela jsem na posteli, zakrytá až po uši a v hlavě jsem měla Alexe. Od toho polibku jsem ho neviděla a ani se nedivím, že mě nechce vidět. Vždyť jsem utekla. Musí si o mě myslet jaká jsem kráva.

,,Drahoušku?" uslyšela jsem mámin hlas.

,,Mami?" posadila jsem se na postel a uviděla její strápený obličej.

,,Nechceš mi říct, co se stalo? Ráchel se chová divně a Alex už pár dnů nebyl doma."

,,Nevím, jestli je to dobrý nápad."

,,Emmy, ty mě děsíš," přisedla si na mou postel, ,,řekni mi to. Třeba ti dokážu poradit.

,,Mami," nadechla jsem se, ,,objevil se tam David a," zadrhla jsem se a dívala se jí přímo do očí, ,,on. Pokusil se mě tam znásilnit," jen co jsem to dořekla, máma vyletěla na nohy.

,,To mi říkáš až teď? Ten kluk není normální. Tohle musíme nahlásit," vztekala se máma.

,,Mami. To nemá cenu. Je to jeho slovo, proti mému. Nemám žádný důkaz."

,,Tohle mu ale nemůže projít. Až se to dozví tvůj otec."

,,Nedozví. Ty ani já mu to neřekneme."

,,Emmy, to nemyslíš vážně? Ten kluk tě málem znásilnil a ty to nechceš říct svému otci a ani to nahlásit?" dívala se na mě nechápavě.

,,Právě, že jen málem mami. Necháme to být. Mě teď zajímá víc Alex."

,,Má s tím něco společného?"

,,C-co?" zakoktala jsem, ,,ne on ne. Neví to. Mami prosím, neřešme to. Já na to nemám energii," poprosila jsem ji a i když se jí to nelíbilo, souhlasila.
Nechala mě v pokoji samotnou a já se zase mohla utápět v depresi.

Sedla jsem si na postel a vzala do ruky mobil. Žádná zpráva, řekla jsem si a přemýšlela, že napíši Alexovi.

15:54 Alexi? Kde jsi? Emma.

16:00 Prosím ozvy se. E.

16:46 Alexi? Prosím. Mám o tebe strach. E.

17:00 Alexi. Byla jsem blbá. Reagovala jsem blbě, ale vysvětlím ti to. Ozvy se. E.

Ještě chvíli jsem seděla na posteli a hypnotizovala mobil. Doufala jsem, že se ozve.

Telefon jsem svírala dobrou půlhodinu, když jsem se rozhodla jít dolů.

Sešla jsem schody a uslyšela hlasy vycházející z obýváku.
Namířila jsi si to tam a uviděla mámu s tátou a Dee, jak se tam o něčem baví.
Máma při tom vypadala dost rozhozeně a Dee plakala.

,,Co se děje?" vešla jsem do místnosti.

,,Jde o Alexe," řekl táta a já strnula hrůzou.

,,Co je s ním? Je v pořádku? Nestalo se mu nic, že ne," kladla jsem jednu otázku za druhou.

,,Alex je ve vazbě," zavzlykala máma.

,,Cože? Proč?"

,,Bylo na něj podané trestní oznámení za ublížení na zdraví a jelikož je Alex v podmínce, půjde do vězení," informoval mě táta.

,,Kdo podal to oznámení?"

,,To není důležité, drahoušku," řekla máma.

,,Tak kdo ho podal?" zvýšila jsem hlas.

,,Byl to David," prozradil mi táta. Proč jsem měla tušení, že on v tom bude mít prsty?

,,J-ja nechci, aby šel brácha do vězení," plakala Dee.

,,Neboj, nepůjde," přistoupila jsem k ní a objala ji.

,,Drahoušku, bohužel se nedá nic dělat. Alex napadl Davida a on má zlomenou ruku. Právník říkal, že z toho lehce nevyvázne."

,,To jako vážně? Tati uvědom si, že je tu Molly. Zaprvé potřebuje podporu a za druhé říkám, že on do vězení nepůjde," rozhlédla jsem se po pokoji, ,,teď mě omluvte. Nebudu tu sedět a jen tak zírat," vydala jsem se ke dveřím.

,,Emmy, co máš v plánu?" zastavila mě máma.

,,Dostat Alexe z vazby. Promiň, musím jít," pousmála jsem se na ni a odešla z domu.

Po cestě jsem napsala Johnovi, že potřebuji pomoct a hlavně řidiče. Ve zprávě bylo místo, kde se sejdeme.
Hned na to jsem napsala Davidovi.

18:24 Chci s tebou mluvit. E.

18:26 Zatoužila jsi po mě?

Prase jedno, řekla jsem si nahlas.

18:30 Za dvacet minut u klubu. E

18:30 Budu tam prdelko.

Pořádně jsem se nadechla a přidala do kroku.
Zanedlouho jsem stála na místě a čekala.

,,Jsem tu. Copak se děje Emmy?" přistoupil ke mně John.

,,Alex je ve vazbě a já ho z ní chci dostat," John vykulil oči, ale z mého výrazu poznal, že se nemá na nic ptát.

Stáli jsme tam bez reči a já vyhlížela Davida, který měl zpoždění. Zmetek jeden, pomyslela jsem si.

,,Emmy?" chytil mě za rameno a já se na něj podívala. Zvedl ruku a ukázal prstem někam za před nás.

Podívala jsem, na co ukazuje a uviděla Davida, který si to mířil k nám. John už se chystal, že se postaví přede mě, ale já ho zastavila.
Podíval se na mě nechápavě a já se na něj jen usmála.

,,Prdelko," zavolal na mě, ,,ty se nezdáš. Přizvala jsi Johna do trojky?" jeho ksicht zdobil samolibý úsměv, ze kterého se mi chtělo zvracet.

,,Co ruka. Bolí?"

,,Počkej. Neříkej, že jsi toho idiota, který na tebe nemá, poslala ty."

,,Na tohle bych se nesnížila. Za to ty jsi šel a podal jsi oznámení na Alexe," uchechtla jsem se, ,,pěkně tě zřídil," nadechoval se a chtěl něco říct, ale já ho nenechala, ,,tak teď mě poslouchej. Teď s námi půjdeš na policii a to oznámení stáhneš."

,,Co prosím? Jsi se zbláznila? Proč bych to dělal?" štěkl po mě David.

,,Proč? Možná proto, že když to neuděláš, půjdu na policii já a obviním tě ze znásilnění."

,,To neuděláš," začal rozhazovat zdravou rukou.

,,Myslíš? Máš navybranou," koukala jsem na něj, ale on nereagoval, ,,pojď Johne. Odvezeš mě tam," otočili jsme se k němu zády a namířili si to k jeho autu.

,,Sakra počkej," zařval na nás a přiběhl, ,,ty mrcho."

,,Budu to brát jako lichotku."

Věděla jsem, že povolí a bude dělat to, co chci. Vím, že kdyby se o tom dozvěděl jeho otec, zabil by ho.

____________________

☘️ Alexovi musí hodně záležet na Emm, když i přes svoji podmínku, zřídí Davida a kvůli tomu mu teď hrozí vězení.
☘️ Emma to takhle ale nenechá. Rozhodla se setkat s Davidem a ukázat mu, že i ona má trumf v rukávu, se kterým ho může dostat na kolena.

Nezkrotná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat