Nezkrotná láska

* 43. *

Slíbila jsem Hannah, že s ní strávím nějaký čas, a to jsem též chtěla dodržet. Viděla jsem na ni, že ji hodně připomínáme její sestru.

,,Nad čím přemýšlíš, zlobilko," objal mě silno Alex.

,,Jen si užívam toho, že jsem konečně šťastná."

,,Jsem rád, že jsi šťastná. Ty si to zasloužíš," políbil mě na rty.

,,Alexi?" udělala jsem na něj psí očka.

,,Tvé přání je předem splněno," ušklíbl se a já si neodpustila do něj ždrcnout loktem.

,,Slíbila jsem Hannah, že s ní strávím čas. Půjdeš tam semnou?"

,,Jistě, že půjdu."

Byla jsem ráda, že mě v tom nenechá. I když je Hannah moje teta, pořád je pro mě cizí a já chci předejít trapné chvilce ticha,která by mohla klidně nastat.

Oblékla jsem si na sebe něco pohodlného a vyrazila spolu s Alexem dolů. Trošku jsem měla zpoždění, ale snad jí to vadit nebude.

„Dobrý den," pozdravila jsem a vešla s Alexem do obýváku, ,,omlouvám se za zpoždění," přisedla jsem si k ní.

„Ahoj Emmy," rozzářil se jí obličej, ,,to vůbec nevadí. Nejsem tu dlouho."

„Doufám, že nevadí, že tu s námi bude i Alex."

„Samozřejmě, že to nevadí aspoň si můžeme povídat o všem možném."

Už ani nevím, kolik uběhlo hodin, ale trávit čas s Hannah bylo vážně příjemné. Dozvěděla jsem se o naší mámě plno zajímavých věcí a nejen o ní, ale o všech ostatních.

,,Mrzí mě, že s Ráchel nechcete jet do vašeho rodného domu a poznat příbuzné."

,,Hannah promiňte, nezlobte se, ale pokud jsem to pochopila dobře, nikdo o nás nestál. Chtěli, aby naše máma šla na potrat. Proč bysme tedy měli chtít znát tyto lidi?"

,,Máš pravdu Emmy, ale oni se změnili. Rádi by vás poznali."

,,Pokud chtějí, víš, kde nás najdou."

S Hannah jsem na toto téma mluvila snad další hodinu. Snažila se mě přesvědčit, aby jsme se s nimi setkali, ale já na to vše měla vlastní názor, za kterým jsem si stálá a nehodlala ustoupit.

,,Vidím, že tě nepřesvědčim. Dobře, ale pokud mohu o něco poprosit. Chtěla bych být s vámi po svém odchodu ve spojení. Třeba přes mobil nebo Skype."

„To myslíš vážně. Ty už chceš odjet?"

„Je čas se vrátit domů. Vidím, že jste v dobrých rukou a hlavně jste šťastné.

***

S Ráchel jsme se rozhodli, že to tu Hannah zpříjemníme, než nám odjede, a taky se nám to vedlo. Šlo vidět, že je z toho moc nadšená.

Podnikli jsme plno holčičích akcí, prostě zábava jak má být. Vraceli jsme se pozdě a kolikrát jsem zírala jak se Hannah umí bavit.

Další den ráno, hrála v kuchyni hudba a palačinky voneli snad všude.
Vešla jsem do kuchyně a uviděla usměvavou a hlavně šťastnou mámu.

„Dobré ráno, holky. Dáte si palačinky s džusem?" oslovila nás máma hned, co nás viděla.

„Moc rády," řekla Dee a sedla si ke stolu, ,,mám hlad jako vlk."

„Ráchel, nezapomeň, že jdeme dnes běhat. Snad ti to nemusím připomínat," ušklíbla jsem se na ni, když jsem viděla jak se láduje palačinkami.

„Emm, to myslíš vážně? Ty jsi přemluvila Ráchel, aby šla s tebou běhat?" koukala máma vyjeveně a na tváři ji lehce cukaly koutky.

„Nepřemlouvala mě, ale vydírala," odfrkla si Rachel.

,,Já? To není pravda," ušklíbla jsem se.

Nakonec jsem vyrazila běhat sama, protože Rachel se tak nacpal, že nebyla schopná vstát.

Namířila jsem si to do parku, který v těchto hodinách bývá poloprázdný.
V uších jsem měla jako vždy sluchátka a nevnímala nič jen hudbu.

Zhluboka jsem dýchala a videla, jak mi kde od pusy para. Ještě aby ne, když je kolem mě sníh, ale tohle mě zastavit nemůže. Sníh ne, ale někoho ruka ano.

Škubla jsem sebou tak, že jsem málem padla na zem.

,,Davide?" sundala jsem si sluchátka z uších.

,,Kopretinko, ráda mě vidíš, co?"

,,Co tu děláš? Máš být ve vězení."

,,Vyšetřují mě na svobodě, ale díky mému právníkovi s toho vyvaznu."

Tohle nemůže být pravda. Tohle vážně ne. Co mám teď dělat?

,,Co po mě chceš?"

,,Nic. Jen jsem tě chtěl vidět."

,,Fajn, viděl jsi, čau," rozběhla jsem se pryč z parku. Rovnou domů. Slyšela jsem ještě jeho hlas, jak mi něco říká, ale nevnímala jsem.
Chtěla jsem být co nejdříve doma.

***

Vběhla jsem do domu a namířila si to rovnou do svého pokoje.

„Ahoj zlobilko, byla sis zaběhat?" uviděla jsem Alexe sedět na posteli s notebookem.

„A-ano," vykoktala jsem.

,,Emm, co se děje?"

,,Nic," snažila jsem se být co nejpřesvědčivější, ale Alex už mě dobře znal, ,,potkala jsem Davida."

,,Cože? Udělal ti něco? Sáhnul na třeba?"

,,Ne, nic mi neudělal. Jen to nebylo dvakrát příjemné," přistoupil blíž ke mně a své ruce obmotal kolem mě.

,,Nedovolím, aby ti ublížil," pošeptal a já se cítila trochu klidnější.

„Děkuji," podívala jsem se do jeho krásných očí, ,,půjdu se vysprchovat."

Zalezla jsem do koupelny a snažila se umyt vše co mě trápilo, ale nešlo to. Vždy to nejde, tak proč se o to snažím? Promluvila jsem na sebe a dál se myla mýdlem.

,,Můžu ti pomoct?" otočila jsem se a uviděla polonahého Alexe.

__________________

☘️ Hannah se snaží přesvědčit Emmu, aby s Ráchel navštívili své příbuzné, ale bez úspěchu.
☘️ David. Zase na scéně. Chtěl vidět Emmu jen tak nebo má něco za lubem.
☘️ Krásná chvilka Alexe a Emm ve sprše...