🦋Nedosažitelná🦋

Epilog

První půlrok bez Lasslie byl opravdu strašný a skoro celý jsem ho probrečela. Měla jsem pocit, že už nikdy nenajdu nikoho, koho bych milovala tak jako ji. Bolelo to a já si celou dobu připadala jako chodící mrtvola. Cítila jsem jen smutek a prázdnotu. Všechny moje pocity jsem skrývala za falešné úsměvy. Moje srdce bylo poškozeno a já jen doufala v brzké zahojení. Můj prospěch se o dost zhoršil a rodiče nechápali, co se se mnou děje.

Trvalo to, ale nakonec jsem se však dala nějak dohromady. Ráda jsem ji měla pořád, ale snažila jsem se vyrovnat s tím, že už spolu nemůžeme nic mít.

Myslím, že ani Lass se s tím nevyrovnávala moc dobře. Pořád jsem měla pocit, že to takhle vůbec nechtěla, ale nezbývalo mi nic jiného než její rozhodnutí respektovat.

Na konci čtvrťáku, jsme spolu zase začaly chodit ven, ale jen jako kamarádky. Rozuměly jsme si a ani jedna neviděla důvod, proč bychom spolu nemohly být občas venku. Lass sebou často brala i Tobbyho. No a jak už to tak bývá, asi po roce jsem se, docela nevědomky, zamilovala znovu. Věřte nebo ne, nakonec jsem skončila v objetí vysokého blonďák s roztomilým úsměvem. Byl milý, hodný, zábavný a moje srdce si jednoduše získal na svou stranu.

S Lass jsme šly na výšku do stejného města, což nebylo vůbec plánované, ale byla jsem za to ráda. Její táta ve městě koupil obrovský domek, který se nakonec celkem hodil. Ze začátku jsme tam bydlely jen my dvě, ale netrvalo to dlouho a Lass si našla novou přítelkyni, která se k nám po nějaké době nastěhovala. Byla to menší černovláska s obrovskýma skoro bílýma očima.

Její bratr Rob jí po střední dal konečně pokoj. Našel si přítelkyni a asi se smířil s tím, že jeho sestra nikdy nebude natolik „normální", aby si našla kluka.

Ve druháku na výšce jsem se rozhodla přestěhovat k Tobbymu. Byl o pět let starší než já, a tak už dávno pracoval. Byla jsem s ním opravdu šťastná. Bylo to jiné než s Lass a vlastně se to vůbec nedalo porovnávat.

A tak moje nedosažitelná princezna pro mě navždy zůstala NEDOSAŽITELNÁ...

Obě jsme ale byly víc než šťastné. Zůstaly jsme nejlepšími kamarádkami a každá si našla svou spřízněnou duši.

🦋🖤🦋🖤🦋🖤

Jsem moc ráda, že jste se mnou vydržely až do konce příběhu. Vůbec jsem nečekala tak velkou podporu a za to moc děkuji 🖤🦋 Všechny vás mám ráda,
vaše Amélie 🖤