Jack Teasure a cesta o život

4.kapitola

,,Jacku? Jacku! Haló!",volala na mě máma. Konečně jsem se probral.
,,Promiň mami. Co si říkala?"
,,Ptala jsem se tě,jestli ti něco není. Nebo ses jen zamyslel?"
,,Asi jsem se jen zamyslel",potvrdil jsem jí.
,,Tak fajn. Nedáš si sušenky? Pekla jsem", dodala mamka. Přikývl jsem.
,,Ale až za chvilku jo? Nejdřív si......musim udělat úkoly ,mám jich dneska hodně". Rychle jsem odběhl do pokoje. Sakra ,kdy jí to mám říct? Nechce se mi do toho ,ale udělat to musím. Rozhodl jsem se ,že si nejdřív udělám přece jenom ty úkoly. Uběhlo asi tak deset minut ,když přišla do pokoje máma. Nesla s sebou talířek se sušenkama a nějaké pití. Položila to na můj psací stůl.
,,Tady máš ,zlato,říkala jsem si ,že bys je mohl aspoň ochutnat. Nalila jsem ti vodu s citronem. A ne ,colu dneska ne",dodala ,když uviděla můj nechápavý výraz. Když to ,ale přede mě pokládala ,všiml jsem si ,že.....
,,Mami ,ty ses popálila!"
Na její ruce jsem stihl zahlédnout popáleninu. Rychle se ji snažila zakrýt,ale stejně jsem ji už viděl.
,,Ale to nic,zlato,to jenom jak jsem vyndavala ty sušenky tak jsem.....Ale to nic ,už to nebolí ,dala jsem to pod studenou vodu a hned je to lepší."
Stejně jsem se na ni nedůvěřivě díval. Přišlo mi ,že její kůže je slabá ,jak jsem ji teď viděl.
,,Dávej na sebe pozor, mami ,prosím." Ach bože,připadal jsem si jako rodič. Bylo to fakt divné poučovat svojí mamku. Ale musel jsem.
,,Neboj dávám",řekla mamka. ,,Tak si udělej ty úkoly, jo? A vypij to všechno,vim ,že v jídelně toho moc nevypiješ ,jak pořád říkáš ,že je to tam hnusný. Tak to vypij aspoň tady."
,,Ok." Vyšla a zavřela. Nemohl jsem si nevšimnout ,jak změnila téma ,ale teď jsem to hodil za hlavu a soustředil se.

Když už jsem měl konečně všechny úkoly hotové,rozhodl jsem se jít za mámou a říct jí to. Máma seděla na gauči a četla si. Nedechl jsem se a udělal první krok. Tak jo. Jen do toho. ,,Mami??",začal jsem. Zvedla oči od knížky.
,,Ano Jacku?"
,,Mami ,promiň ,že jsem ti to neřekl dřív ,ale......já.......no...."
Dívala se na mě tázavým pohledem a já rychle sklopil oči k zemi.
,,Jájsemtichtělříct,žezítramámepřespávačku",vychrlil jsem.
,,Ještě jednou a pomaleji, prosím",řekla mamka.
,,Chtěl jsem ti říct ,že zítra přespáváme ve škole". Zlobil jsem se sám na sebe. Je to lež. A ještě k tomu Colinova! Máma se nejdříve tvářila trochu nedůvěřivě ,ale pak se na mě usmála.
,,Jasně. Spát ve škole ,to bude určitě super!! Tak jo ,zabalíš si snad sám ne?"
,,Jo".
,,Tak jo. Vypil si to?"
,,No ještě zbývá troška."
,,Dobře."
Vycouval jsem z obýváku a co nejrychleji šel do pokoje. A do háje. Až máma zjistí pravdu ,zabije mě. Teda pokuď to neudělá dřív Revan. Zklamal jsem je. Zklamal jsem je oba. Vzal jsem do ruky mobil a hned mi vyšlo oznámení ,že mi přišla zpráva. Doufal jsem ,že by byla od Revana ,ale nebyla. Psalo to nějaké neznámé číslo.

Nazdar Jacku,tak co ,jak se máš? Kecám ,nebudu se tě vyptávat na kraviny a jdu rovnou k věci. Učebna je zamluvená a jestli nepřijdeš tak víš co tě čeká. Přijď před školu v 20:00. Budeme hrát dlouho ,tak abychom měli čas. Jídlo máme zamluvený. Tak čus.

Ten zmetek!! Ani nevim proč to říkám ,ale je to prostě zmetek!!