Jack Teasure a cesta o život

20.kapitola

Sam mi řekl adresu,kde je a já jsem za ním došel. Trochu jsme si dopřáli lepší jídlo a to palačinky. Ježiiiš, to bylo tak výborný!! Se Samem jsme si povídali, co všechno zajímavého se nám stalo,když jsme každý cestoval zvlášť,dopili kafe a poté opět šli.

Chvíli jsme šli mlčky,ale pak jsem to už nevydržel.
,,Tak jak ses měl?"řekli jsme oba dva naráz. Zasmáli jsme se.
,,Hele kámo,fakt jsi mi chyběl. "
,,A ty mně snad ne?"
Šibalsky jsem se na něho podíval.
,,Hele támhle je rybník."
,,No a?"
Zase jsem se na něho podíval tím svým pohledem.
,,Co myslíš?"ptal se Sam.
,,Noo...měli bychom si trochu užít té srandy. Bereme tu cestu moc vážně a vůbec se nechováme jako puberťáci." 
,,Jo trapný."
,,Naprosto."
Podíval se na mě a já obrátil zrak k rybníku.
,,Pojď do vody."
Vykulil na mě oči.
,,Nee."
,,No tak Same."
,,Vždyť nemáme plavky."
,,Ty s tím naděláš. Máme přece kraťasy."
Sundal jsem si triko.
,,No tak poběž."
,,Bude to studený,"vymlouval se.
Obrátil jsem oči v sloup. Běžel jsem do vody. Byl jsem na studenou vodu trénovaný, s mamkou jsme jezdili k takovým rybníkům, kde byla jen studená voda. A od té doby se sprchuju hlavně studenou vodou. Skočil jsem do rybníka. Byl studený,ale tak akorát.
,,Tak dělej nebo tam zarosteš do země,"vykřikl jsem na Sama,stojícího na břehu.
,,Nastydneme,Jacku."
Celý jsem se potopil. Sam pořád stál na břehu.
,,Než se rozmyslíš,tak už vylezu."
Sam se otočil na odchod. A pak i s oblečením skočil za mnou.
,,Kdo je tady srábotka?"usmíval se.
Postříkal jsem ho.
,,Slabota,"řekl.
A chrstnul mi proud vody do obličeje.
,,Hej!"
Připlaval jsem k němu blíž a potopil ho. A takhle jsme se tam různě navzájem potápěli, dokud nám nezačala být zima.

Lehli jsme si a protože svítilo sluníčko, sedli jsme si na ručníky na trávu.
,,Kde ses naučil plavat?"zeptal se mě.
,,S tátou. Než od nás odešel. Učil i mámu."

,,Aha. Promiň,to jsem nevěděl."

,,Ne? Wergner ti nevyprávěl o mých rodičích? Tak to jsi asi první."

,,Vyprávěl. Ale jinak. Říkal mi,že tvůj táta zemřel. Napadli ho. Prej."

Udiveně jsem se na něj podíval.
,,Cože? Proč to říkal? Vždyť to není pravda a on to ví."

,,Jakto? Sázka?"

,,Ne."

,,Poslouchám."

Povzdechl jsem si. Bylo to tak dávno.

,,Dřív jsem byl s Wergnerem kámoš. Byl pro mě něco jako Revan. Tehdy jsem se s Revanem nebavil. Řekl jsem Wergnerovi mojí minulost. On tu svoji neřekl. A slíbil,že řekne,pokud začnu. Nechal jsem se nachytat. Potom jsme se kvůli tomu pohádali. A nesnášíme se. Tehdy....byl jiný. Byl hodný a nepeskoval. Teď....je to všechno jiné. Když ví,co je mé matce,říká to všude po škole. Říká,že musím  i vařit,jelikož máma to nezvládá, někdy. Proto to nechápu. Proč lhal o mém tátovi? Když to ví taky?"

Sam se zamyslel.

,,Nevím. Je to divný."

,,Jo...to je."

,,Tak kašlem na to. Jsme suchí ne? Tak pojďme dál!"
Nereagoval jsem. Pořád jsem myslel na to o čem jsme se bavili.
,,Jacku?"
,,Joo už jdu."
Stejně mi to,ale vrtalo hlavou.