Jack Teasure a cesta o život

15.kapitola

Jack
Probudil mě pláč a řev. Naštvaně jsem otevřel oči. To se nikdy nemůžu vyspat?! Ale naštvanost byla brzy tatam. Nade mnou klečel Sam a brečel. Vedle mě ležel nůž. Doopravdy nůž. Ostrý. Podíval jsem se na Sama. Nebyl vůbec pořezaný. A pak mi to došlo...
,,Samueli?"
Sam se na mě podíval. Měl velké kruhy pod očima. Oči měl zarudlé od pláče a vlasy zpocené. Po obličeji se mu táhla kapka potu.
,,Ty jsi mě chtěl......zabít!"
Samuel vzlykl.
,,Jacku,vím,že to není jednoduché odpustit mi. Ani to nechci po tobě hned....ale byl bych moc šťastný kdyby...."
,,Sklapni! Co to tady plácáš? Chtěl jsi mě zabít! Ve spánku. Už jsem mohl být dávno mrtvý. Ty hajzle! Dělil jsem se s tebou o stan,jídlo,peníze a ty se mi takhle odvděčíš?"
,,Jacku,poslouchej mě...."
,,Ne. Už nechci poslouchat žádné tvoje kecy! Vypadni odsuď. Okamžitě."
,,Jacku,prosím! Já ti to všechno vysvětlím. Já.....to jsem neudělal ze své vůle."
,,Jdi pryč ti říkám. Jdi si po svých. Každý si půjde svou cestou. Tak si sbal svoje věci a vypadni!"
Sam se na mě podíval. V jeho očích se zračila lítost,ale to mi bylo jedno. Nechci ho vidět. Nikdy.
Sam si vzal svůj batoh,zabalil si rychle spacák a vyšel ze stanu.
,,Doufám, že mě jednou vyslechneš. Budu na tebe čekat. Zastavím se v Mikulově. Budu tam tak dva týdny. Mám tam 28 letého bratrance. Doufám....doufám,že zavoláš. Klidně i dříve."
,,Vystřel,"řekl jsem jen.
Sam se na mě podíval a vyšel ze stanu pryč.

Když se to stalo,tak byly čtyři hodiny a pár minut,tak jsem se rozhodl se ještě nějakou chvilku prospat. Lampy venku svítily. Spal jsem do osmi a pak jsem všechno sbalil. Bylo divné být na to sám. Ale lepší než být se zrádcem. Snídani budu jíst cestou. Už chci,aby mi to co nejrychleji uteklo. Sama jsem naštěstí nepotkal a to mě uklidnilo. Moc velké město po cestě není,tak se zastavím v nějaké vesnici. Mikulov jsem se rozhodl obejít.