Jack Teasure a cesta o život

31.kapitola

Ella
Revan mě vedl ven. Sedli jsme si na lavičku a začal.
,,Hele,prosím neodsuzuj mě za to,co ti teď řeknu. Je to i moje chyba a já to vím."
,,Nevím o čem mluvíš,takže začni od začátku,ať to pochopím,"řekla jsem mu na to.
,,Tak jo,"odpověděl.
Sedla jsem si do tureckého sedu a poslouchala.
,,Začalo to všechno od toho,co ho Colin vyprovokoval. Řekl,že ten den hrajou poker. Snažil se tím Jackovi říct,ať jde hrát s nima. Jack byl naštvaný. Hlavně Wergner mu říkal,že pokud nepřijme,řekne všem holkám,že je srab a učitelkám,že chce zapálit školu. Jack mu na to skočil.
Já jsem mu pohledem říkal,ať se na to vykašle. Ale ne. Řekl mu,že přijímá."
Zamračila jsem se. Takového Jacka neznám.
Revan pokračoval.
,,Měli se sejít asi v osm. Nějak tak. Moc si to už nepamatuju. Vím,že Wergner chtěl,abych šel taky,ale já to odmítl. Šel tam i Sam a Tom.
Nevím,co se tam dělo. Já tam nebyl. Další den ve škole jsem se Jacka zeptal,jak to dopadlo. No jo. Prohrál. A byl pěkně naštvanej. Vím,že jde kolem České republiky. Po hranicích. Ale přísahám,nevím kde je ani co dělá. Dlouho mi nepsal ani nevolal. Já....mám o něj strach. Už asi pět dní mi nebere telefon."
Vypadal smutně. Nevěděla jsem,jestli to mám udělat,ale nakonec jsem se odvážila.
Dala jsem mu konejšivě ruku na rameno.
,,On se vrátí. Zařídím to,"řekla jsem.
,,Ale jak? Nemáme o něm žádné info. Nevíme kde je a jak mu je."
Něco mě napadlo.
,,Colin Wergner."
,,Co?"
Dala jsem mu ruku z ramene.
,,On o tom určitě něco ví. Vždyť tu sázku navrhl."
Postavila jsem se.
,,Kam chceš jako jít?"zeptal se nedůvěřivě Revan.
,,Za ním."
,,Teď je na němčině."
Povzdechla jsem si.
,,A co Jackova rodina? Jak na tom je s rodičema?"
Revan se zamračil.
,,Nevím,jestli je správné o tom mluvit."
,,Proč?"
,,Protože.....je na tom s rodičema dost špatně."
,,Myslíš to s tátou? Jo to vím,že od něj utekl. Jednou to nějak říkal Wergner."
Bylo mi hrozně. Jack o tom nikdy nemluvil. Takže všechno o jeho rodině ví Colin. A já to všechno....vim jen od Colina.
,,Wergner. Jako vždycky."
,,Hele já nejsem jako třeba Týna!"
,,To taky neříkám."
,,Notak. Moc mě to zajímá. Chci Jackovi pomoct. Vím,že nikdy jsem o něj zájem nejevila,ale....."
,,...ale už jo?"skočil mi do řeči.
,,No až tak jak to myslíš ne,ale došlo mi,že ho chci lépe poznat. Protože je fajn,"řekla jsem dřív,než stihl něco říct on.
,,Hele,vim o jeho mámě jen jedno. A dál už jsem se ho nevyptával,protože mi to je blbý."
,,A?"
,,Nejdřív mi musíš slíbit,že budeš ticho a nikomu to neřekneš. Protože pokud jo,tak to pěkně schytáš."
,,Jasně,neboj."
,,Tak jo. Jeho mamka.....no.....má rakovinu."
Nevěděla jsem,jak bych se na to měla vyjádřit. To....to je hrozné.
,,Ou,to je mi líto,"řekla jsem se soucitem.
,,Mně to neříkej,já jsem ji nikdy neviděl. Možná jednou,ale jen na chvíli."
,,Aha. A víš jak na tom je?"
,,Ne a ani radši nechci. On o ní nemluví. Tak se ho nebudu vyptávat. Už tak to má dost těžké."
,,Jo,jasně."
Nedokázala jsem si to představit. Natož zažít. Asi bych se zabila. Až teď mi docházelo,jak musel být Jack silný. Protože pokud jeho máma byla slabá,což asi byla,tak musel pro ni dělat první poslední. Aby mu zůstala.