Jack Teasure a cesta o život

28.kapitola

Teď jsem se ani nesnažil zachovat klidnou tvář.
,,Ne."
,,Ne?"
,,Ne. Ničím se mu nepodobám. Protože já bych tohle nikdy neudělal."
Výhružně jsem se na něj podíval a pokračoval.
,,Zachoval se jako zbabělec. Pomáhal vám,místo toho,aby si vydělával sám. A já zbabělec nejsem. Nebudu se vám poroučet. Vy nejste můj pán. A nikdy nebudete."
Muž se na mě zasmál.
,,Nicko. Teď budeš mít akorát peklo. Seš ubožák,že jsi to nepřijmul."
,,Ne. A je mi to jedno. Stejně utečeme."
,,To těžko. Ani nevíte,kde jsme. A teď už jsi mluvil dost. Naštval si mě. A proto ti udělám taky jednu laskavost."
Narval mi do pusy roubík.
,,Užij si to. A jdeme,blbečku."
Ruce mi držel za zády,ale nesvázal mi je. Naštěstí.
Sam pořád seděl na stejném místě jako předtím. Tentokrát už mi muž ruce svázal .
,,Jo a ještě,jmenuji se Noem. A tohle je Fill."
Sam vyprskl smíchy.
,,Fill? Takže mu říkáte Fille?"
,,Co tím myslíš?"zamračil se na něj Noem.
Chvíli jsem taky nechápal než mi to došlo. Huhlal jsem přes roubík až mi ho naštěstí Noem sundal.
,,Asi není moc dobrý jako file co?"zasmál jsem se.
Na Noemově tváři se na chvíli mihl úsměv. Ale hned byl pryč.
,,Budeme zatím tady."
,,Nemá pršet?"zeptal jsem se.
Byla to hloupá,ale přesto celkem důležitá otázka.
,,I kdyby ano,tak je to jedno,"odpověděl s nezájmem Noem.
,,Vždyť my bychom zmokli!"
,,No a?"
Sam se na něho nabručeně díval.
,,Jak se jmenujete vy?"zeptal se nás Noem.
Sam už chtěl něco říct,ale já ho předběhl.
,,Proč jako?"řekl jsem,aby to vypadalo,že se o svá jména bojíme. Měl jsem plán.
,,Dělej!"
,,No...dobře.Tak...já jsem Alexander. A tohle....Tohle je Henri. "
První jména,která mě napadla.
Snad jsem zněl dost přesvědčivě.
,,Henri? Copak takové jméno existuje?"
,,Jo. A co jako?"vyštěkl na něj Sam. Skvěle, hrál tu hru se mnou.
Muž si jen odfrkl.
,,Umíte vařit?"
,,Proč?"
,,Máme s sebou vařič. Ty,Henri,uděláš k snídani vajíčka. A ty,Alexi,uděláš oběd."
,,A máte file?"zasmál jsem se.
,,Sklapni. A pokud nejste schopni vařit,můžete taky prát...."
Ani jsem nevěděl,jak se to dělá. Vždy,když jsem byl ještě doma,tak jsem dal prádlo do pračky,dal do ní prášek a šlo to. Ale teď....
,,Budeme vařit."
Noem kývl.
,,Běžte brzo spát a buďte zticha."
,,Hmm."
Naposledy se na nás zašklebil a odešel pryč.
Doopravdy jsem byl moc rád,že mi zapomněl narvat roubík zpátky do pusy.