Jack Teasure a cesta o život

11.kapitola

Bylo ráno. Když jsem vylezl ze stanu podíval jsem se kde jsme to vlastně spali. Skoro před stanem se tyčil velký strom. A za ním byl malý potok. Štěstí,že jsme do něj cestou nespadli. Sam sice ještě spal,ale už jsem ho šel probudit. Museli jsme jít. Sam s neochotou tedy vstal. Já jsem si dal k snídani jablko. Měl jsem ještě dvě,ale musím je rychle sníst než se zkazí. Sam měl müsli. Po snídani jsme tedy vyrazili.

Sam měl s sebou počítač. Cestou byly i Karlovy Vary. Tak jsme si říkali,že se tam tak pár hodin zastavíme.

Jsme v Karlových Varech. Nikdy jsem tu nebyl a tak jsem tu poprvé. Příjemné město. Sam se tady cítil nesvůj. A tak mi to nedalo a musel jsem se ho zeptat.
,,Co je? Tváříš se tu tak nesvůj?"
Sam jako by se probral z jiného světa.
,,To nic,"řekl jen.
Ticho.
,,Bydleli tu babička s dědou."
Postřehl jsem minulý čas. Proto jsem ho přátelsky poplácal po zádech.
,,Už našli klid a pokoj,"zašeptal jsem mu.
Sam se na mě podíval. Leskly se mu oči. Zadržoval slzy.
,,Proč? Proč jsi ke mně tak hodný? Vím,že Colina nesnášíš. A já byl v jeho jakoby partě. Podělil ses se mnou o stan. Nabídl jsi mi přátelství. Ale proč? Vždyť si to nezasloužím."
,,Právě jsi mi dosvědčil,že nejsi tak úplně němý,"usmál jsem se.
Ale v jeho očích úsměv nebyl. Myslel to upřímně.
,,No jo. Myslím,že už nemá cenu se hádat. Každý děláme chyby. A tím,že budeme své nepřátele podporovat aby byli nepřátelé nic tím nevyřešíme."
Odmlčel jsem se.
,,Tak proč chceš aby byl Wergner tvůj nepřítel?"zeptal se mě.
,,Nechci. Ale taky nechci aby byl můj kamarád. Jelikož není dobrý kamarád. Nestojím o něj."
,,A o mě jo?"
Zase chvilka ticha.
,,Ano."

Našli jsme si tu nějakou lavičku. Už byl čas oběda tak jsme se rozhodli dát si jídlo. Sam chtěl jít do restaurace. Ale já ne. Myslím,že bychom si peníze měli šetřit pro horší časy. To je strašné. Vůbec jsem neměl tušení jak dlouho nám to bude trvat. A ještě co máma na to. Máma. Teď už jsem jí musel zavolat. Nakonec se Sam rozhodl,že sní taky svůj oběd. Takže kuskus,který si musel jít někam zalít vodou.
,,Dojdu támhle do infocentra na záchody,"řekl mi. Tak jo,mám čas jí zavolat.
Vytočil jsem tedy její číslo. Musel jsem jí volat asi dvakrát než mi to zvedla.
,,Mami? Jsi tam?"
,,Ahoj Jacku,"řekla. Slyšel jsem jak ji zrazuje hlas. Byla naštvaná i smutná.
,,Mami musím ti to vysvětlit....."
,,A co mi chceš vysvětlovat?! Proč nejsi doma? Proč volám policii a tam mi řeknou,že jsi na cestě kolem republiky? Tak ses zbláznil nebo co! Já jsem tady strachy bez sebe co se ti stalo,že mi ani nezavoláš a nenapíšeš a ty jsi někde na cestě úplně sám! A bůhví jestli máš vůbec jídlo,peníze a všechno. Nebo jestli jsi tak pitomej,že sis ani nic nevzal! Využil jsi situace,když já jsem v nemocnici. A ty si někde lítáš a já o tom ani nevím. Ani ta policie není schopná mi říct kde jsi a už vůbec se nenemáhají tě hledat! A ten zatracenej spratek Colin Wergner mi není ani schopnej říct o co jste se vsadili,že to musíš jít! Tak se ptám tebe Jacku. O co jste se vsadili?!"
Mlčel jsem. Bylo mi z jejích slov špatně. Protože měla pravdu úplně ve všem. Neměl jsem se vsázet. Nikdy. Měl jsem Revana poslechnout. Ale ne já jedu zase jen po svém. Jako vždycky.
,,Okamžitě odpověz,Jacku Teasure nebo tam za tebou osobně zajedu i když ležím na nemocničním lůžku!"
Už jsem musel odpovědět.
,,To ti nemůžu říct,mami,"řekl jsem.
,,A to jako proč?!"
,,Jelikož...prostě to nejde mami. Hele zatím jsem v pořádku. Moc mě mrzí,že jsem ti to neřekl dřív,že jsem lhal a tak. Mrzí mě to všechno. Ale teď už se nic nedá dělat. Neboj se. Snad se brzy vrátím. A hlavně jsem tu se...Samem."Bylo mi blbý říct mým kamarádem,když jsme ještě tak úplně nebyli.
,,Nějak mě neuklidňuje,že jsi tam s nějakým jiným klukem! Jelikož byl taky tak ubohej,že šel s tebou."
Odmlčel jsem se.
,,Mami..."
,,Jacku."
,,Mám tě rád. Proto tě prosím,nebuď na mě naštvaná."
,,Jacku...vždyť víš,že já tebe taky....jsi to jediné co mi zbývá a proto si dělám takovou starost víš? Dávej na sebe pozor..."
,,Budu. Neboj se."
Usmál jsem se.
,,Tak se měj mami."
,,Ahoj Jacku. A zase zavolej ano?"
,,Dobře."

Sam se vrátil asi deset minut potom co jsem to típnul.
,,Kde jsi byl tak dlouho?"zeptal jsem se ho.
,,V infocentru neměli záchody. Musel jsem běžet až někam támhle do restauračky a to jsem ještě musel říct,že nejsem bezďák. Chápeš to? Kde by si mě sakra mohl splést s bezdomovcem?!"
Zasmál jsem se. Hmmm.....třeba v restauraci?

Ahoj všichni,nová kapitola na světě. Tak jak se Vám zatím líbí? Sem tam mi blbne mobil,proto bych byla ráda,aby co nejvíc lidí,co si příběh přečetlo až sem,napsali do komentu. Je mi jedno co,jen odezvu. Moc moc prosím. Předem díky těm,kteří splní😊