✞Fucking Love✞

34✞

Noora

Nic. Jenom tma.

Slyším zvuky, ale nemůžu promluvit ani se pohnout. Vůbec nevím kde jsem a ani co se děje.

,,Achjo já jsem takovej kretén zbabělej" řekl někdo. Myslím že to byl Marcus. Pak jsem uslyšela otevírání dveří.

,,Panedoktore!, co sní je?" promluvil ten druhý člověk. Martinus.

,,Víte mladá paní Noora Steven má rakovinu plic ve druhém stádii" řekl a já se lekla.

Cože rakovinu? Jakto? Z čeho j-já to nechápu.

,,Cože?" řekl Martinus a sedl si zpátky na židli vedle mě kde jsem ležela. Chytl mě za ruku, tak příjemně to pálelo.

,,Takže ona umírá?" ucítila jsem polibek na mé ruce, a pak jen padající slzy.

,,Cože ne! Pane Gunnarsen naštěstí se to dá léčit" odpověděl doktor a já cítila jak se Martinus uklidnil.

A kde je Marcus? Asi utekl?

,,Víte... její sestra Camilla ležela tady v tom pokoji kde Noora. A jsou si tak strašně podobný. S Camillou jsme se hodně kamarádili. Měla to stejně co Noe, ale měla toho ještě víc. Kéžby jen tu rakovinu a do toho ještě ta autonehoda a láska k vám. No prostě tu rakovinu mají dědičnou, ale naštěstí léčititelnou" řekl doktor a odešel.

,,Achjo ty moje krásná princezno. Budu si tě teďka jenom hlídat je ti to jasný?! Miluju tě i kdyby si dala přednost Marcusovi navždy tě budu milovat a neboj nebudu naštvaný jen mě to bude hodně mrzet a hlavně bolet, ale pokud ty budeš šťastná budu i já" řekl a políbím mě na rty. Snažila jsem se pohnout proti jeho rtům až nakonec se povedlo.

Martinus se hned odtrhl a odskočil.

,,Noe ty jseš vzhůru!" vykřikl a objal mě.

,,Slyšela si něco nebo?..." poškrábal se na zátylku. Trdlo moje

,,Slyšela jsem úplně všechno i o té rakovině i o tom jak mě miluješ" usmála jsem se. ,,Taky tě miluju" políbila jsem ho.

Eeej

I hope you like it♥️🎈