Our first summer (Book 4)

-Josephine-

Zamířila jsem do mé chatky, i když jsem věděla, že tam budou její kamarádky. Musela jsem si vybalit věci i přesto, že jsem tu nechtěla zůstat. Volala jsem mé opatrovatelce Susie, že chci domů, ale jediné co mi řekla, bylo že je to v řešení. Co to vlastně sakra znamenalo? Když jsem došla k chatce, zjistila jsem, že tam sedí ten kluk. „Tessa je u jezera." Řekla jsem mu. Zvedl se ze schodů a zakroutil hlavou.

„Nečekám na ní. Ale na tebe." Odpověděl a já překvapeně zamrkala.

„Proč?" Založila jsem si ruce na hrudi a naklonila hlavu na stranu.

„Chtěl jsem se omluvit," začal. „za to jak jsem se choval. Tessa mi všechno řekla."

„Nebyla to tvoje chyba," zakroutila jsem hlavou. „nevěděl jsi to. Stejně jako já. Mimochodem jsem Josie."

„Petere." Usmál se. „Za hodinu je sraz v jídelně. Kdyby ti to ještě někdo neřekl."

„Jo díky," zamumlala jsem. „budu tam. Bohužel." Peter nechápavě nadzvedl jedno obočí. Povzdychla jsem si. „Myslela jsem, že když zavolám své opatrovatelce, co se stalo, odveze mě zpět do domova. Ale jediné, co mi řekla, bylo že je to v řešení a zavěsila." Vysvětlila jsem.

„Musí to být na nic, že? Zjistit, kdo jsi. Že ti celý život tvoje mat-„

„Nenazývej jí tak," skočila jsem mu do řeči. „Sabrinu jsem nikdy nebrala jako moji matku. Nenáviděla jsem jí za to, že jsem kvůli ní skončila v domově. A teď jí začínám nenávidět za to, co udělala."

„Jaké to v domově vlastně je?" Zeptal se a poprvé zněl jako člověk, kterého to opravdu zajímá.

„Vlastně dobré," odpověděla jsem. „většina lidí si myslí, že je to špatné místo. Ale je to můj domov. Ty vychovatelky jsou jako moje tety. Byly tam vždycky pro mě, když jsem potřebovala." Usmála jsem se.

„Petere jdeš?!" Zavolal od cesty k jídelně na Petera nějaký kluk. Zřejmě z jeho chatky.

„Jo už běžím!" Zavolal za ním nazpět a podíval se na mě. „Uvidíme se později, Josie." Věnoval mi úsměv a rozběhl se za tím klukem. Chvíli jsem se za ním dívala a potom jsem vešla do chatky. Nora a Cara seděly na jedné posteli a o něčem si povídaly. Když si všimly, že jsem vešla, obě se na mě podívaly.

„Tessa je u jezera." Řekla jsem a došla ke svému kufru. Začala jsem si vybalovat oblečení a dávat do skříně. Za pár minut se otevřeli dveře a dovnitř vešla Tessa. „Můžu do koupelny? Nebo tam některá z vás má plánu jít?"

„Koupelna je tvoje." Usmála se Nora. „Ale za chvíli musíme do jídelny." Jen jsem přikývla a vzala si věci na převlečení a taštičku s hygienou. Zamknula jsem za sebou dveře a svlékla se. Potom jsem si vlezla do sprchy a rychle se opláchla. Když jsem se vrátila do pokoje, holky tady už nebyly. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že sraz je za deset minut. Vyšla jsem z chatky a zamířila k Jamiemu do chatky, abych šla do jídelny s ním.

Zaklepala jsem na dveře a když se ozvalo dále, otevřela jsem. Ale kromě Petera tu nikdo jiný nebyl. Můj pohled sklouzl na jeho nahou hruď. Očividně měl se sprchou stejný nápad jako já. „Promiň já-„ začala jsem, ale s úsměvem mi skočil do řeči.

„V pohodě," řekl. „hledáš Jamieho? Mám pocit, že už šel do jídelny."

„Aha," zamumlala jsem. „tak to bych asi taky měla."

„Počkej půjdu s tebou." Rychle si přes hlavu přetáhl triko a vyšel se mnou z chatky.

„Co se teď vlastně bude dít?" Zeptala jsem se.

„Rozřadí nás do týmů." Vysvětlil. „A večer se bude konat uvítací táborák. A zítra se začnou hrát hry."

„Aha," zašeptala jsem. Došli jsme do jídelny a já se rozhlédla. Jamieho jsem spatřila hned a trochu se zamračila, když jsem ho spatřila s Tessou jak se o něčem baví. „Kde sedíš?" Obrátila jsem se k Peterovi.

„To je jedno," pokrčil rameny. „můžu za klukama, ale jestli chceš.. můžu se posadit k tobě." Věnovala jsem mu úsměv a on to vzal jako ano. Došli jsme k Tesse a Jamiemu a já kývla na prázdnou lavičku.

„Můžeme se posadit?" Zeptala jsem se.

„Jasně," usmála se Tessa. „držíme ti místo. A jestli se k nám chce Peter přidat." Pokrčila rameny. Posadila jsem se a Peter se usadil vedle mě. Přesně v celou se v jídelně objevil Donald s papíry.

„Všechny vás tady zase zdravím! Jsem rád, že vidím tolik známých tváří a dokonce i tváře nové. Teď vám na nástěnku pověsím seznam družstev. Poprosím kluky ze starších oddílů, aby mi potom přišli pomoct ze dřevem na táborák." Když domluvil pověsil papíry na nástěnku a všichni se k nim nahrnuli. Pomalu jsem se zvedla a přešla k nim. Počkala jsem až všichni ustoupí a potom jsem vyhledala svoje jméno.

„Jsme spolu." Ozval se za mnou Peter. Přikývla jsem a vyhledala Jamieho jméno. Byl v jiném týmu s Tessou. „Jestli se chceš vyměnit určitě by to šlo s Donaldem domluvit-„

„Ne," zakroutila jsem hlavou a obrátila se k němu. „jsem ráda, že jsem aspoň s tebou."