Our first summer (Book 4)

-Theresa-

"Takže máme mladší sestru?" Zeptala se Josie a já přikývla. Zrovna jsme ležely na mole, protože jsme měli polední klid. "Máš fotku?" 

"Jasně." přikývla jsem a natáhla se pro mobil. Odemkla jsem ho a najela do galerie, kde jsem našla fotku Molly. "Tady." Podala jsem jí mobil a ona se na fotku zadívala.

"Je rozkošná." Usmála se. 

"To je," souhlasila jsem. "ale když se naštve tak to je něco!" Rozesmála jsem se a Josie se ke mě přidala. Vrátila mi mobil a zadívala se na jezero. Na pár minut mezi námi zavládlo ticho. "Jsi v pořádku?" 

"Jo," zašeptala, ale uhnula pohledem stranou. Musela jsem se pousmát, protože když jsem lhala, dělala jsem úplně to stejné.

"Lžeš," řekla jsem a ona se na mě překvapeně podívala. "dělám to stejné, když lžu." Vysvětlila jsem. Josie si povzdychla.

"Víš.. mluvila jsi od té doby s tvý- s našimi rodiči?" zeptala se. 

"Ne," zakroutila jsem hlavou. "když jsem na táboře, tak ten kontakt omezuji. Ale pokud s nimi chceš mluvit, můžeš jim zavolat z mého telefonu."

"To asi není zapotřebí," zamumlala. "jen jsem si myslela, že by se mnou třeba chtěli mluvit." Znovu se podívala na jezero a já to konečně pochopila.

"Věř mi," zašeptala jsem. "po ničem jiným určitě netouží. Jen ti dávají čas.. Ale klidně ten první krok můžeš udělat ty. Máma bude určitě ráda." 

"Možná později." Řekla a já přikývla.  "Jdeme do vody?" Zvedla se a nabídla mi ruku. 

"Jasně." Zazubila jsem se a nechala se zvednout.

Seděla jsem na schodech u chatky, když v tom ke mě přistoupil Jamie. "Josie je v chatce." Řekla jsem. 

"Proč si vždycky myslíš, že hledám jí?" Zeptal se pobaveně a posadil se vedle mě. "Teda šel jsem za ní, ale i za tebou." Zazubil se a já pobaveně zakroutila hlavou. "Večer se prý dělá pro maloše nějaká stezka odvahy." 

"Jo," Přikývla jsem. "máme být ve dvojici a vzít si od Donalda nějaké masky. Není to nic extra, protože nechceme aby ti malý měli noční můry." Uchechtla jsem se.

"Budeme spolu?" Překvapeně jsem nadzvedla jedno obočí. "Co?" 

"Myslela jsem, že budeš chtít být s Josie. Teda.. nebude jí to vadit?" 

"Můžeme se jí klidně hned zeptat." Pokrčil rameny a než jsem stihla něco říct, už stál u dveří a klepal. Potom otevřel. "Josie? Můžeš na chvíli?" 

"No jasně," ozvala se. Za chvíli už stála venku a překvapeně se na mě podívala. "děje se něco?" 

"Večer je ta stezka odvahy a mě zajímalo, jestli ti nebude vadit, když budu s Tessie." Řekl Jamie a já se usmála, když znovu použil mojí přezdívku.

"Jasně že ne," zakroutila hlavou. "najdu si někoho jiného to není problém." Zazubila se. "A to je všechno?" 

"Jo." Přikývl Jamie a Josie nad ním zakroutila pobaveně hlavou. Vrátila se do chatky, takže jsem venku zase zůstala jen s Jamiem. "No vidíš to.. žádný problém. Stejně bych s ní nemohl být, protože ani jeden nevíme, co máme dělat, takže bude lepší, když bude s někým zkušenějším." V tom měl pravdu. Byli tu poprvé a neví jak se na stezce chovat. Rozhlédla jsem se po tváře a můj pohled spadl na ideálního člověka s kterým by Josie mohla být.

"Máš pravdu," přikývla jsem. "a já asi vím s kým může být. Pojď." Chytla jsem ho za ruku a táhla k jeho chatce. Když jsem k ní došla, hlasitě jsem si odkašlala. Peter zvedl hlavu a překvapeně se na ně podíval. Potom jeho pohled sjel na naše ruce a já Jamieho rychle pustila. 

"Děje se něco?" Zeptal se a vrátil se pohledem k mému obličeji. Podíval se střídavě na mě a Jamieho. 

"Večer je stezka odvahy." Řekla jsem a založila si ruce na hrudi.

"Slyšel jsem." Přikývl. "Jsou nějaké novinky, nebo to je stejné jako každý rok?" 

"Je to stejné," odpověděla jsem. "ale kvůli tomu jsem nepřišla. S kým jdeš?" 

"Ještě jsem nad tím nepřemýšlel," pokrčil rameny. "možná s Theem." 

"Nebo by si mohl jít s Josie." Navrhla jsem. Peter překvapeně zamrkal a podíval se na Jamieho.

"Myslel jsem, že s ní půjdeš ty." Jamie se nadechoval, aby mu odpověděl, ale předběhla jsem ho.

"S Jamiem budu já," řekla jsem. "ani jeden neví jak to chodí, takže nás napadlo tohle. Tak co, půjdeš s ní?" Mrkla jsem na něho. Peter se uchechtl a postavil se. Oprášil si zadek a přikývl.

"Jo.. asi máš pravdu. Bude lepší, když bude s někým, kdo je v strašení dětí profesionál." Zazubil se a já pobaveně zakroutila hlavou.