Hra začíná

127 13 1
                                    

Dneska je pátek, to většinou znamená, že ti "populární" lidé ze školy pořádají party. Já na party moc nechodím, ale je to hlavně kvůli tomu, že já "populární" nejsem, takže...
Ten hlavní důvod, proč tam nejsem je ovšem v tom, že málokdy party pořádá někdo jiný než Shawn. A Shawn mě nenávidí, takže mě nezve.
Jak jsem očekávala, party je u Shawna doma. Chápete že tam jde CELÁ škola a na mě se ani nepodíval, když dával lidem nějakou kartičku, která měla říkat adresu, čas a tak dále. Takže dneska budu asi koukat na Netflix.
Už si začnu vyhledávat film, když vtom zazvoní někdo na zvonek.
"Mamí, někdo zvoní!"
"Já teď nemůžu Camilo, ty snad někoho čekáš?" Zeptá se překvapeně. (Ví, že nemám moc kamarádů).
"Nikoho nečekám. Jdu otevřít."
Čekala jsem všechno, VŠECHNO, ale tohle? Za dveřmi stál Connor Brashier a vypadal, že se chystá na tu party.
"Ahoj, co ty tady?" Zeptám se nechápavě. (Protože to vážně nechápu)
"Ahoj... no... chtěl jsem se zeptat, jestli jdeš na tu party..."
"Ráda bych, ale nedostala jsem pozvání." Usměju se na něj.
Teď se zatvářil zmateně.
"Aha... mě Shawn říkal, že tě zval, ale ty jsi odmítla, protože ti bylo špatně. Vlastně jsem se chtěl ujistit, jestli jsi v pohodě a jestli sis to nerozmyslela..."
"Tohle že řekl?!"
Nemůžu tomu uvěřit!
"Víš co? Už je mi líp. Počkáš na mě chvíli, abych se připravila?"
"Jasně."
Takhle teda ne, Shawne. Teď ti ukážu, co je Camila Cabello zač.

Trvalo mi to trochu déle, než jsem si čekala, ale Connor na mě počkal. Je tak sladkej.
A tady mám můj outfit: šedé upnuté šaty s páskem. Nemusím přeci pořád nosit jenom černou. Použila jsem výraznější makeup a dokonce jsem si udělala i linky. Je to party, nejdu někam do kostela, ale k Shawnovy domů a budu si to náramně užívat.
Navíc se těším na ten Shawnův výraz, až mě uvidí.
Vejdeme s Connorem dovnitř a party už je v plném proudu. Je tady celá škola. Doslova celá škola (konečně i se mnou).
S Connorem jsem několikrát tančila a bylo to prostě úžasný! Asi v polovině večera jsme šli společně ven (za Shawnův dům na zahradu).
"Řekni mi něco o sobě." Prolomí ticho mezi námi.
"O mně?"
"Jo.. jak to, že vůbec žiješ tady v Torontu? Narodila ses tady, přestěhovala ses sem?"
"Dobře... ne, nenarodila jsem se tady, narodila jsem se v New Yorku, takže jsme se sem přestěhovali asi tak..., když mi bylo devět. Já, máma a táta. A ty jsi odsud?"
"Ne, narodil jsem se ve Washingtonu. Takže jsme oba dva Američané."
Vážně mě zajímá Connorův příběh. Navíc když mluví, je ještě víc roztomilý.
"Už to tak asi bude. Ale víc se mi líbí tady v Kanadě. I když na tu zimu jsem si musela celkem dlouho zvykat."
"Přesně vím, o čem mluvíš."
Oba dva se zasmějeme.
Ještě dlouho potom si povídáme a najednou se ke mně Connor nahne. Chce mě políbit! Moje první pusa! Co mám ale dělat?
Nemusela jsem o tom ani přemýšlet. Shawn přišel s další partičkou (asi šest lidí) a když nás viděl, okamžitě zareagoval.
"Vy dvě hrdličky tam! Tady nemá být žádná romantika! A vůbec... proč si s námi nezahraje jednu hru?" Všechno to vypadá ještě v pohodě, že? Jenže Shawn nepoznal, že jsem to já, holka, kterou sem ani nezval. Dneska se ovšem cítím jako rebelka.
"Jo, klidně." Řeknu naprosto v klidu a kouknu se přímo do Shawnových očí.
Hra začíná, hochu.

Neskutečně mě matešKde žijí příběhy. Začni objevovat