Neskutečně mě mateš

S láskou tě nenávidím

Stále mi vrtá hlavou to, že mě Shawn bude doučovat na kytaru. A vůbec se mi do toho nechce. Problém je v tom, že jsem vždycky chtěla umět hrát na kytaru. Do pytle!

Teď jsem vlastně na každou hodinu seděla vedle Shawna. A doopravdy z toho nejsem nadšená. Proč mě všude vyhledává?
"Takže... dneska si napíšeme test! I ty Shawne. Camila už s tebou měla určitě doučování a tohle se probírá hned na začátku." Tenhle test by byl úplně suprovej, protože by to byla jednička zadarmo. Slovo ZADARMO si ovšem Shawn vzal moc doslova a celý ten test ode mě opsal.
"Příště už tě to nenechám jen tak opsat." řeknu to, aby si nedělal falešné naděje.
"No, tak to budeme muset mít opět doučování," šibalsky se na mě usměje.
"Jsou to slovíčka. Co na tom chceš doučit?
"Všechno," odpoví nakonec a já jen obrátím oči v sloup.

Před Taylor jsem se dlouho dobu schovávala a to mi nepřijde jako skvělý nápad. Takže jsem se dneska rozhodla, že za ní zajdu a ustojím veškeré nadávky a urážky. Teda... pokusím se o to.
Zazvonila jsem na zvonek a z něj se náhle ozval hlas Taylor.
"Ano?"
"Ahoj Taylor. To jsem já, Camila." Slyšela jsem, jak položila sluchátko, ale já jsem to nechtěla vzdát, a tak jsem zvonila, dokud to konečně zase nezvedla.
"Co chceš?!" zařvala na mě.
"Chci se ti omluvit."
"Fajn." A znovu to položila. Kolem šel nějaký pán a vypadalo to, že se chystá jít do paneláku, kde Taylor bydlí. Toho jsem samozřejmě využila a poděkovala jsem mu, když mi dovolil vstoupit dovnitř.
Poté jsem opět zvonila na Taylor, ale tentokrát přímo u jejích dveří.
Otevřela a šlo vidět, že čekala kohokoliv za těmito dveřmi, jen ne mě. Divila se totiž, že jsem se dostala přes vchodové dveře.
"Sakra! Můžeš mi dát pokoj?!" vyjede na mě.
"Nemůžu. Strašně moc mě to mrzí. Vážně." Zhluboka se nadechne a potom zase vydechne.
"Proč jsi to udělala?"
"Já nevím... byl na mě hodnej a mně se to líbilo... nevím, co to do mě vjelo. Pak jsem zjistila, že tohle všechno dělal jen kvůli sázce."
"Ty jedna trubko." Pozvala mě dovnitř. Nemohla jsem tomu uvěřit. Bude to zase jako dřív?
"Pozval mě na rande." řekne Taylor. A pak ještě zničehonic zajásá.
"Kdo?" zeptám se hloupě.
"No Shawn přece!" Au...
Moment! Proč říkám au?? Mám být šťastná! Moje nejlepší kamarádka půjde na rande s klukem, kterého miluje. Tak proč mám takový pocit, že mě to mrzí? Možná proto, že vím, že ji nemiluje. Nebo ji miluje. Vlastně mi mohl klidně lhát i o tomhle.
"Tak to je super!" vykřiknu až moc rychle až mi to moje trochu falešné překvapení připadá trapné. Naštěstí Taylor si ničeho nevšimne (nebo to aspoň nedá najevo).
"Já vím!!!! Dneska večer s ním jdu, jenže já se mu chci za tebe pomstít, víš? Co když je to u mě taky nějaká sázka? Je to vážně strašný! Ty by sis ale taky měla někoho najít, Cami! Pak budeme mít třeba i dvojitý rande, pokud nám to se Shawnem bude klapat a nebude na mě nic hrát." Jo...to určitě. Taylor, já, můj kluk a Shawn. To by byla úžasná parta.
"No jo... nikoho jsem nenašla. A navíc, u tebe to žádná sázka není. Nemusíš se mu za mě mstít, to si klidně vyřeším sama." A nevadí mi to.
"A co ten Connor?"
"Dal mi jasně najevo, že se mu nelíbím, Taylor."
"To sice jo..., ale..., co kdyby si Shawn myslel, že máš Connora? Myslíš, že by žárlil?"
"Taylor! To určitě ne! A navíc! Vždyť tobě se líbí Shawn!"
"Popravdě už ani moc nevím..., třeba se do něj zamiluju úplně až mě to pohltí, ale necítím to prozatím. A taky kdyby měl radši tebe, což se ukáže, tím, jestli bude žárlit, až přivedeš s sebou Connora, tak to s ním ani nemá cenu." Nebudu říkat, že mě její slova nezaskočila, protože zaskočila.
Mám do toho jít?