Neskutečně mě mateš

Proč se takhle chováš?

Pořád mi hlavě hrají ty jeho slova "Já bych se za tebe nestyděl." Ptám se sama sebe, jestli je to pravda. Doopravdy by Shawnovi nevadilo jít ruku v ruce s holkou, kterou nikdo nemá rád?

Ve čtvrtek máme tělocvik. Zjistíme, že naše tělocvikářka chybí, takže jsme spojení s klukama. Takže Shawn Mendes a Connor Brashier mě uvidí běhat. Super. Den už nemohl být lepší.
Proč mi ale záleží na tom, že mě uvidí Shawn? Já se mám zajímat o Connora! Vzpamatuj se Camilo!
Bylo to přesně tak, jak jsem si myslela. Běhali jsme několik koleček. Nejhorší na tom bylo to, že Connor se na mě ani jednou nepodíval. Zato Shawn se na mě koukal až moc často. Je to vážně divný...
"Tak co Connor, Camilo?"
Zeptá se mě Billie, největší bestie.
"Co tím myslíš?"
"No...my víme, že se ti Connor líbí už od prváku."
Cože?! Jak se to proboha dozvěděli?
"To není pravda."
Snažím se to hrát do outu, ale nedaří se.
"Že ne? Tak co je potom tohle?"
Ukáže několika lidem nějakou fotku. Pak jí ukáže i mně. Je to z mého deníčku. Connorovy fotky a u nich srdíčka a slova jako "I love you" nebo "Love hurts" a podobně. U toho je datum 5.9.2018, ano to byl můj prvák.
"Odkud to máš?" Začnou mě pálit oči. Tohle se nikdy nikdo neměl dozvědět. Bylo to moje soukromí. Kousek mě. Teď to ví Billie a do konce dne to bude vědět celá škola.
"Zeptej se Shawna. Ukázal mi tu fotku na té jeho party. Byl neskutečně opilej. Nevím proč mu to ale tolik trvalo, protože jí tam měl podle telefonu už rok."
Rok? On rok věděl, že se mi Connor líbí? A proto... proto mě od něj držel dál. On je někdo a já jsem nikdo. Cítím se poníženě. Prohlásila jsem, že na Connora zapomenu, ale nezapomněla jsem na něj a stále jsem v nás věřila. Kéž bych to doopravdy vzdala.
Odejdu beze slova do třídy. Shawn neví, že vím o té fotce. Zatím.
"Tys to věděl."
"O čem to mluvíš, Cabello?"
"Už jsem ti říkala, abys mě takhle neoslovoval. Věděl jsi o tom, že se mi líbil Connor. Proto jsi mě od něho celý rok držel dál. Ty jsi tak....nechutnej. Je mi z tebe zle! Nechtěl jsi, abych ponížila tvého kamaráda? Neboj. Po tomhle už s vámi nechci mít nic společného. Jděte se bodnout, oba dva!"
Na Connora jsem naštvaná, protože se mi ani jednou neozval a pak mě ještě k tomu ignoroval. A já doteď nevím proč. Kluci nejsou v pořádku.

Po cestě domů potkám Connora. Ano, šla jsem pěšky. Ujel mi autobus a já nechtěla ani za nic jet se Shawnem.
"Connore!"
Asi mě neslyšel. Nebo mě ignoruje.
"Connore!!" To už se otočil. No... ještě aby ne. Myslím, že nás slyšela celá Kanada.
"Ahoj." Je úplně v klidu. To je ještě víc deprimující.
"Řekl ti to?" Jdu rovnou k věci.
"Co? Kdo?"
"Víš o tom, že ses mi líbil, že jo?"
Koukne se k směrem k zemi.
"Cami... já chtěl, abychom byli nejlepší kamarádi nebo tak něco. Ano, šel jsem za tebou, jestli se mnou nechceš jít na ples, ale to jen proto, že mi tě bylo líto. Promiň."
Au? Takže to bylo jen z lítosti...
"Jak dlouho to víš?"
"Od té party. Shawn toho vypil až moc. A ukázal to tam všem. Ale co nechápu je to, že to měl rok v telefonu. Víš... přišlo mi divný to, jak se chová v tvojí přítomnosti. Vždycky znejistěl, ale pak hrál borce. A hned jak jsi odešla, dělal jako, že nic a byl opět úplně jiný."
Blbost.
Řeknu automaticky v duchu. Ale co když to není blbost? Nemyslím to, že se 'líbím Shawnovi', ale co když se mi snažil vyhýbat? Co když se prostě bál..., jenže čeho? Je pravda, že se k ostatním holkám vždy choval jinak, než ke mně. Jenže nikdy jsem si to nějak nebrala.
Tak a co teď?