Neskutečně mě mateš

"Dobře, tak si budeme povídat takhle."

Shawn mi ještě poslal pár posledních úprav a naše písnička je hotová. Za několik dní ji budeme prezentovat a nebudu vám říkat, že se nebojím, ale taky se víc bojím toho, že si ze mě jen dělá srandu, nebo chce, abych se přede všemi ztrapnila.

Jdu si konečně lehnout do postele a snažím se nemyslet na to, že už zítra vystupujeme. Jdeme hned po škole do baru jménem The Hideout.

Outfit do školy je pro mě to nejtěžší (zatím), protože hned po škole jedeme do zmiňovaného baru, takže se předtím nemůžu převléknout.
Vzala jsem si černé šaty a tenisky. Boty na podpatku si ale dám do batohu, protože až budeme na místě, bude Shawn vypadat o 40 centimetrů vyšší jak já (taky je ve skutečnosti o 40 centimetrů vyšší). A já to chci zkrátit alespoň na 35.
Čekám na autobus a umírám stresem. Do školy jsem snad ještě nikdy nešla v šatech. Ale to je teď ten nejmenší problém, protože jestli budu zpívat falešně, bude úplně jedno, jestli v tu chvíli mám šaty nebo ne.
To jsem si doopravdy myslela, ale hned, jak jsem vešla do školy, slyšela jsem jednoho kluka, jak vykřikl:
"O můj bože! Cabello si vzala šaty!" That's my fucking life. Když se otočím, zjistím, že je to ten kluk, který mě tehdy o francouzštině se Shawnem pomlouval. Najednou se na mě otočí všechny hlavy a koukají na mě.
"Kam ses takhle ohákla, Camilo?" Samozřejmě, Billie to musí vždycky nějak okomentovat.
"Je to můj normální den ve škole. Nevím, proč bych si nemohla vzít šaty," procedím skrz zuby a koukám na Billie, ale mluvím k celé škole.
"Ahoj Camilo." Další, co se mi chce smát? Vážně? Ne, je to jen Andrew. Ten z té party. No jo, málem jsem na něj zapomněla.
"Ahoj. Kam jdeš?" zeptám se překvapeně.
"Do třídy, jinak zmeškám hodinu." Ou. To mi vlastně mohlo dojít, když stojí u otevřené skříňky a za chvíli bude zvonit. Ehm. Zapomeňme na to.
"Shawne, podívej se jaký máš na paní Camilu vliv! Už si kvůli tobě vzala i šaty, aby sis jí lépe všimnul." prohlásí ten kluk zase.
"Možná jsou ale až moc těsné, nemyslíš, Camilo?" zeptá se mě Billie a kouká směrem k mému břichu. Tak tohle bolelo.
Otočím se do řvoucího a chichotajícího davu a spatřím Shawna. Ten ovšem nic neřekne. Nechci být oběť nějakého pokusu šikany a radši jdu na záchod.
"Trochu se tam ještě uprav, zlato," zakřičí na mě Billie a já vím, že je to opět narážka na moje šaty. Tohle je můj nejhorší den v životě.
Ocitnu se v uličce, kde nikdo není.
Protože všichni byli u toho, jak ses potopila. Připomene mi moje podvědomí.
Ale přeci jen tady někdo je. Potkám Taylor s Connorem, jak se drží ruku v ruce. Přísahám, nic hezčího jsem ještě nikdy neviděla.
Jenom na ně koukám. Už nějakou dobu, co jsem šla tou chodbou se mi chce brečet a vím, že kdybych promluvila jen jednu hlásku, tak to přijde. Proto jsem raději zticha.
"Děje se něco, Cami?" zeptá se mě doopravdy starostlivě Taylor. Jen kývnu a jdu dál. Potřebuju se vybrečet.
Nešli za mnou a mě to vážně překvapilo, ale je to tak lepší. Nechci, aby mě takhle někdo viděl.
"Camilo?" Ten hlas..."Cami?" Můj bože! Co dělá Shawn Mendes na dámských záchodech?! "Jsi tady?"
"Ne." Irituje mě jeho hlas a nechci, aby znovu volal moje jméno.
"Vylez."
"Nikdy."
"Dobře, tak si budeme povídat takhle."
"Jdi pryč."
"Já vím, že to, co ti řekli bylo hnusný." Falešně se zasměju.
"Vážně? Tak to blahopřeju k tomu, že to víš. Možná jsi mohl taky něco říct a nejen tomu přihlížet."
"Já vím. Mrzí mě to. Vážně."
"Proboha. Kolikrát se mi budeš ještě omlouvat? Vždycky něco uděláš a pak jen přijdeš s těmito slovy 'mrzí mě to, vážně.' Už mě to nebaví."
"Vždycky řeknu tohle, protože nevím, co jiného bych měl říct."
"Co třeba: už se to nikdy nestane. Seš ubohej."
"To asi jsem. Ale ty taky."
"Cože?"
"Seš ubohá, protože mi teď nadáváš a ani nejseš schopná mi to říct do očí."
"To si teda piš, že jsem toho schopná."
"Já čekám." Upravím si trochu mé šaty a zatáhnu aspoň trochu břicho, než vyjdu z kabinky.
"Seš pěkně u-" Jen co vyjdu z kabinky, zavřu za sebou dveře a chystám se doříct tuhle větu, Shawn mě přitiskne na dveře kabinky a políbí mě. Tak jo?
"Páni lidi. Já myslela, že tady budou lítat facky a všechno možný, ale tohle?" Přestanu Shawna líbat a kouknu se směrem k Taylor, která se najednou zeširoka usmívá.
"No, tak to ti děkuju, Taylor. Byla to tak romantická chvilka," mrkne na mě Shawn. Dám mu pěstí do ramene (načež řekne au, ale toho si nevšímám).
"Mluv za sebe, hochu," řeknu a usměju se na něj.
"Connore, tak sem můžeš. Byla by navíc i škoda, kdybys tohle neviděl." Najednou do dveří vejde Connor a upřeně si nás se Shawnem prohlíží.
"No tak to jsem doopravdy nečekal." Všichni se začneme smát. Uslyšíme kroky na chodbě a všichni čtyři se schováme do kabinek. Asi by nebylo zrovna nejlepší, kdyby někdo našel na dámských záchodech dva kluky a s nimi ještě dvě holky.
Potom už se nenápadně proplížíme ze dveří a spěcháme do svých tříd.
Tohle by nemusel být tak špatný den. Vlastně by mohl být i ten nejlepší, pokud nám se Shawnem vyjde ta písnička.