Hell? Heaven? I don't know. ♥KOREKCE♥

20

Nakonec semnou jela Gemma, protože Max chtěl jet koupit něco k večeři. Taxík přijel za chvíli, takže jsme se už po chvíli vezli k Louisovi do baru. Nevím, proč se musel tak naštvat a hned odjet.

„Chvilku to bude trvat dámy. Zase zácpa.“ Pronese k nám řidič a já se zamračím směrem ke Gemmě. Opravdu nechci, aby se něco Harrymu stalo. Vztek a alkohol za volantem je snad to nejhorší. Čím dřív budeme v baru, tím víc se mi uleví, když budu vědět, že je v pořádku.

„Bože, tohle muselo potkat fakt jenom mě.“ Nespokojeně se zavrtím na sedačce a otevřu okýnko, aby dovnitř proudila dávka čerstvého vzduchu. Ani nevím, proč za ním jedu. Omlouvat se totiž opravdu nebudu, ani nemám za co, ale prostě se asi bojím. Bojím se, že se mu něco stane. Gemma vypadá v klidu. Možná už je na takové výbuchy zvyklá. No, já bych si asi nezvykla.

Kolona se konečně rozjela a my jsme konečně byli před barem. Ten muž, který vůbec nebyl špatný, mi ochotně rozložil vozík a pomohl mi na něj. Dala jsem mu malé spropitné a konečně se i s Gemmou dostaly do samotného klubu, kde to žilo. Nehledě na to, že bylo kolem páté hodiny večer. Gemma mě protlačila až ke kanceláři a já jí rychle otevřela.

Moje rty se pootevřely a v očích jsem mohla cítit štiplavé slzy, které mi hned začaly stékat po tváři. Gemma zamnou, už nebyla zamnou, ale byla hned přede mnou. Nechtěla jsem se dál dívat na to, na co jsem se celou tu dobu dívala. Otočila jsem se a rozjela se pryč. Slyšela jsem jenom hlasité plesknutí a poté cítila Gemmu za sebou, která mě tlačila ven z klubu.

„Taro, omlouvám se, to není tak, jak to vypadá!“ slyšela jsem chraplavý hlas za námi, a proto jsem poručila Gemmě, aby mě zastavila. Počkala jsem, až se objevil přede mnou a podívala jsem se mu do jeho očí.

„Ne? Co by dělala jinak polonahá holka, které určitě nebylo osmnáct, s tebou v kanceláři. Mimochodem, byli oba dva polonahý.“ Řeknu s klidem a setřu si slzy, které mi neustále stékají po tváři. Ano, možná jsem ho naštvala a Gemma to dorazila, ale stálo to za to, aby šel hned do klubu a začal si tam s někým?!

„Prosím, vyslechni mě.“ Přidřepne si ke mně a chytne mě za ruku. Alkoholový pach z jeho úst nejde přehlédnout.

„Jasně, zítra si přijď pro věci, budou před vchodem.“ Ruku mu hned vytrhnu a podívám se na Gemmu, která jen přikývne.

„Tohle si fakt posral.“ Rozjede se semnou a já složím hlavu do dlaní. Ještě ráno mě miluje a teď si klidně šuká s nějakou courou?!

Harry

Znovu jsem se napil z flašky, která je už z větší části prázdná a popotáhl si z cigarety. Víc jsem se opřel o měkké křeslo a rozhlídnul se kolem. Pohled mi skončil na dlouhých nohách v pouzdrových šatech, které stály přímo přede mnou. Pomalu jsem přejel až do jejího obličeje a mírně se usmál.

„Copak tu dělá takový fešák sám?“ přisedne si ke mně a já se trochu víc posunu na druhou stranu od ní. Chtěl jsem sedět sám, né s někým. A vůbec jsem chtěl být sám, tak proč tu vůbec sedím?!

„Jestli nevidíš, tak se snažím opít. SÁM.“ Zdůrazním poslední slovo a popotáhnu si nikotinu, který se mi okamžitě dostane do plic.

„Můžu se přidat?“ zeptá se a já přimhouřím oči. Právě mě neslyšela, nebo nepochopila význam slova ‚Sám‘.

„Neslyšela si mě?“ zeptám se úplně vážně a zvednu se. Projdu okolo ní a dalších lidí až ke kanceláři, kterou odemknu a hned tam zalezu. Flašku položím na stůl a cigaretu raději típnu do popelníku. Svlíknu si tričko a hodím ho na zem. Dveře se hned otevřou a dovnitř vpadne hned ta rudovláska. „Tohle je kancelář, vypadni.“ Zavrčím. Místo toho, aby odešla, za sebou zavře dveře a já se zamračím. Její postava přejde ke mně a já ustoupím o krok dozadu. Její ruce najdou zip jejích pouzdrovek a začnou si je stahovat až do pasu.