Hell? Heaven? I don't know. ♥KOREKCE♥

28

Když jsem dojedla svoje wafle a dopila svůj čaj, šla jsem zaplatit, ale jelikož mi řekli, že už platil ten ‚pohledný mladík‘, tak jsem prostě odešla, společně s Louisem. Šli jsme ještě do nějaké čínské restaurace, kde jsme pro všechny vzali nudle a konečně jsme přijeli před nemocnici.

„Dík, že jsi tam zůstal. Asi bych ho zabila tou cukřenkou, co tam byla.“ Řekla jsem s úsměvem a chytla ho okolo ramen, když jsme vycházeli po schodech do druhého patra s igelitkami v rukách. Opravdu jsem ráda, že to pochopil a zůstal tam. Měla jsem poslechnout Harryho a zůstat s ním v posteli, a pak společně jít za Niallem, ale to bych nebyla já. Na poslední chvíli jsem si i myslela, že by to mohlo být super a aspoň se s ním usmířit, jenže nevím proč, ale hnusí se mi. Hnusí se mi už jen jeho pohled a jeho hlas.

„Vůbec nemáš zač. Docela jsem se bál, co potřebuješ, když jsem ho tam viděl.“ Zasmál se a taky obmotal svojí zdravou ruku okolo mých ramen.

„Prosím.“ Pustil mě první do Niallovo pokoje a já slušně poděkovala. S úsměvem jsem přešla k posteli, kde ležel Niall a posadila se na Harryho, který seděl na křesle, jako já včera.

„Nazdar, kluci.“ Zasmála jsem se a slabě jsem objala Nialla, který mi obětí hned opětoval. Nevypadal o moc líp, než včera. Pořád byl celý od modřin a skoro celý zabalený v obvazech. Jediné, co se na něm zlepšilo, byl jeho úsměv, který byl o něco širší, než včera. „Jak se cítíš?“ usmála jsem se a odtáhla jsem se od něho. Posadila jsem se zpátky na Harryho a věnovala mu jeden polibek na jeho sladké rty. Podívala jsem se ještě na Louise, který si znovu sedal na židli, ale nevypadal, že by mu to nějak vadilo. (p.a ta židle)

„No, jen mě bolelo břicho a hlava, ale to je prý normální.“ Usměje se a já přikývnu. Málem bych zapomněla. Vytáhnu z tašky krabičku s nudlemi a podám je, jak Niallovi, tak i Harrymu.

„Něco jsme vám přinesli.“ Usmála jsem se na oba. Oba poděkovali a dali se do svých nudlích. V pokoji zavládlo ticho, ale nemyslím to trapné, spíš takové příjemné. Louis dělal něco na mobilu, Niall přímo hltal nudle, které jsme mu přinesli a Harry střídavě jedl a koukal se na mě. Trochu jsem se na něm posunula a jednu ruku si položila na jeho rameno, kde jsem jí nechala ležet.

„Co Nick?“ zeptal se, když spolkl svoje nudle a já se trochu zasmála. Nahodil na mě nechápavý výraz a já si vzala ubrousek, kterým jsem mu vytřela koutek, kde měl nějakou omáčku, od těch nudlí. Jen protočil oči, ale dál se na mě koukal, aby zjistil, jak to dopadlo.

„Dobře.“ Odpověděla jsem a raději chtěla zakecat to, že jsme se málem sežrali za živa. Pokojem se roznesl Louisův smích a já po něm hodila vražedný pohled, aby toho nechal. Nechtěla jsem, aby Harry věděl, že jsem se s ním pohádala, a pak na mě řval.

„Takže?“ otočil se na mě Harry a pobaveně nadzvednul obočí. Asi zná Louise moc dobře.

„Trochu jsme se pohádali.“ Řekla jsem a hodila pohled po Louisovi, aby se náhodou zase nezačal smát.

„Aspoň, že tak.“ Řekl a já ho šťouchla do hrudi. „No co, neměl s tebou nikam chodit a vůbec na tebe mluvit.“ Řekl a já jen protočila oči.

„Kdo je Nick?“ zeptal se Nial a já se trochu pousmála a začala mu všechno vyprávět. 

***-

Dojedla jsem poslední kousek nějakého steaku, který jsem zapila červeným vínem. (p.a zase já, ale až teď jsem si všimla, že zase začínám jezením) Opřela jsem se o židli a usmála se na Harryho, který se na mě taky usmíval. „Bylo to výborný! Budeš vařit častěji.“ Usměju se ještě víc a dopiju svou sklenku vína, kterou pak položím na stůl. Pomalu přejdu k Harrym a sednu si mu na klín. Opřu si hlavu o jeho rameno a spokojeně si oddychnu. Připadám si opravdu přeplněná. Poslední dobou pořád jím. Mám ráda jídlo, to musím uznat.