Heartless║Niall Horan [1DFF]

CHAPTER 25 ♦ BIRTHDAY PARTY

„Ahoj.“ Chytla jsem Nialla za bradu, políbila ho. On mi polibky docela lítostivě oplácel.
„Heidi je mi to líto, já…“ začal. Přerušila jsem ho dalším polibkem.
„Shh, nemohl si to vědět, že to budou oni.“ Nechtěla jsem, aby se mi omlouval, ani mě litoval.
„Ale tušil jsem to.“ Řekl.
„Nialle, i kdyby si mi to řekl, nejspíš bych ti nevěřila nebo ti nadala. Takhle je to lepší, neber si to na sebe.“ Na tváři se mi objevil malinkatý úsměv, když mi Niall zastrčil neposedný pramen za ucho. Niall už nic neříkal, jen se usmál a znovu mě políbil.
„Už půjdu.“ Řekla jsem. Nechala jsem se znovu od Nialla políbit a vyskočila jsem z auta. Niallovi jsem ještě zamávala.

Zavřela jsem se v ložnici a mrskla s sebou o postel. Potřebovala jsem si nechat projít hlavou to s Ady a Sebastianem. Proto byl Niall tak zmatený, když viděl Ady a ty nenávistivé pohledy na Sebastiana nebyli určitě jen tak. Převalila jsem se na bok, z nočního stolku jsem si vzala knížku, kterou jsem si koupila. Prostě když jsem šla nakupovat a šla jsem kolem knihkupectví, zalíbila se mi. Papírová města od Johna Greena. Ještě jsem ji ani neotevřela, až teď. Tak moc jsem se začetla, až jsem usnula.

Trhnutím jsem se probudila. Slyšela jsem zvonek, podívala jsem se na budík kde bylo 23:59. Zvedla jsem se z postele a zamířila jsem ke dveřím. Rozespale jsem je otevřela. Před nimi stálo těch pět blbců včetně Liama. Vyvalila jsem oči, nechápala jsem co tu dělají. Louis se podíval na hodinky, chvíli si pro sebe odpočítával a pak zároveň vykřikli: „Všechno nejlepší!“
„Ticho bože.“ Zasmála jsem se a popohnala jsem je dovnitř. „Co šílíte?“ řekla jsem k nim podrážděně.
„Máš narozeniny.“ Vysvětlil Zayn, usmál se. „A je to součást oslavy.“ Dodal a já jsem nechápala. Proč oslavu přesně o půlnoci? Bože. Ale zároveň mě to těšilo, že mě berou jakou součást.
„Jdeme!“ zavelel Niall, chytl mě okolo pasu a políbil mě na čelo. V autě jsem seděla mezi Liamem a Niallem.
„Jak to, že tě pustili?“ zeptala jsem se ho se širokým a pravdivým úsměvem. Byla jsem nehorázně ráda, že tu je.
„Trocha přemlouvání.“ Usmál se Liam. „A chození na kontroly každý druhý den. Až do 23. kdy už máme koncert. A prášky na bolest, brát každých pět hodin.“
„Postarám se o to, aby si je bral!“ zasmála jsem se. „Jinak jsem za tebou chtěla, zítra…teda dneska jít.“ Opravila jsem se.
„No už nemusíš.“
„Vážně?“ řekla jsem mírně ironicky a hned na to jsem se začala smát. Když jsme přijížděli ke klubu začínala jsem být docela nervózní. Nevěděla jsem co od nich mám čekat. Jen jedno jsem věděla jistě. Že dneska vynechám školu, stejně jako zítra. A bude mi pekelně špatně. Vystoupila jsem z auta, chvíli jsem jen tak stála a čekala na kluky. Niall hned přiběhl, chytil mě okolo pasu a vedl mě do klubu. Hned jak jsme vešli dovnitř, pocítila jsem alkohol a barevná světla mě oslepila. Niall mě stále vedl dál a dál, až k jednomu zadnímu boxu, ale blízko tanečního parketu a DJ. Hned se k nám připojili kluci i se Soph, Eleanor a Perrie. Byla jsem nehorázně šťastná, že si nimi můžu slavit, dlouho jsem je neviděla a jejich přítomnost mě dělala šťastnější a šťastnější.
„Včera ráno jsem volal se Soph.“ Oznámil mi Niall. A já hned pochopila, mluvili o party.
„Promiň.“
„Nemohla si to vědět, když to bylo překvapení.“ Řekl. „A ještě stále je.“ Šeptl si pro sebe, ale i přes ohlušující hudbu jsem ho slyšela. Po chvíli přinesla barmanka několik lahví alkoholu. Louis jí hned svlíkal pohledem. Musel mít už něco vypitého. Eleanor do něj žduchla a zamračila se. Začala jsem se smát, na což mě oba probodli pohledem. Zayn řekl barmance, ať se se skleničkami nenamáhá a ona konečně odešla. Začali jsme se všichni bavit úplně o všem, smáli jsme se každému slovu a to jsme nevypili ani jednu láhev. Najednou se Louis s El začali odsunovat od nás, jako by uvolňovali místo. Vzhlédla jsem a uviděla jsem před boxem stát Isaaca s Mar.
„PA-Panebože!!“ vykřikla jsem. Svoje tělo jsem vymrštila nahoru, stoupla jsem si a málem srazila Harryho. Obešla jsem stůl a vrhla se jim obou do náruče. Tohle mě udělalo ještě šťastnější a to jsem si nemyslela, že to jde. Otočila jsem se na Nialla, který měl pohled jsem na sebe tak hrdý, díky mě tu jsou. Zasmála jsem se a usadila je vedle mě a Nialla.
„Jak ses k tomu přemluvil?“ zeptala jsem se ho pořád v šoku. Niall jen pokrčil rameny a zasmál se.
„Lidi, tohle je Marilyn a Isaac.“ Řekla jsem jim. A pak jsem představila spíše Isaacovi kluky a El, Soph a Perrie. Mar je představit nepotřebovala. Viděla jsem na ní, že je nadšená z toho, že tu jsou kluci, ale zachovávala si kamennou tvář, i když se musela hodně snažit. Isaac i s jeho povahou rád se seznamuji a mám hodně přátel, vypadal šťastně. Bylo mu jedno, že jsou slavní, že jsou One Direction. On je chtěl poznat jako lidi.