Heartless║Niall Horan [1DFF]

CHAPTER 40 ♦ Wedding

"Líbí se ti?" promluvila ke mně Marilyn. Jen jsem přikyvovala, ale myšlenkami jsem byla jinde. Už od Niallové party, což bylo před třemi dny. Viděla jsem Mar jak ke mně mluví, ale neslyšela jsem ji. Myšlenky se mi ubíraly k tomu, co Liam řekl. Jako by mu byla ta hádka byla úplně ukradená. Prostě to nechápu, jako většinu věcí. Chtěla jsem se mu jen omluvit, nerozebírat to. Nechtěla jsem, aby to bylo mezi námi tak napjaté, ale zároveň jsem to nechtěla řešit, tak moc. Myslím, že na to bude času dost. A pravděpodobně si to myslí i Liam, ale kluci ne.

"Heidi, jsi tu?" zamávala mi časopisem před obličejem Mar.
"Já se hrozně omlouvám, ale pořád myslím, na to, co mi Liam řekl. Já nechci kazit tvoje štěstí, když za pár dní budeš nejšťastnější žena pod sluncem, ale já to teď nedávám, promiň."
"Heidi, v pořádku," přispěchala ke mně a pevně mě objala. "Jdi domů dej si vanu nebo si jdi lehnout, hlavně si už přestaň myslet, že mi něco kazíš ano?" Chytila mi obličej do dlaní a pevně mi hleděla do očí. Pomalu jsem přikývla, z gauče jsem vzala kabelku a zamířila jsem pryč. Připadala jsem si hrozně, zničila jsem Marilyn tak skvělý den a nepochybuju o tom, že jí zničím i ten svatební. Zvláště když tam budou všichni kluci.

Doma jsem udělala přesně to co Mar chtěla, lehla jsem si do postele a snažila se uvolnit se. Po pár minutách jsem usla hlubokým spánkem. Vzbudilo mě až nadbytečné množství spánku, druhý den v deset odpoledne. Nabitá energií jsem vylezla z postele, dala si osvěžující sprchu a dál jsem se v kuchyni nechala unášet vůní lívanců. Pobrukovala jsem si melodii rytmické písničky z rádia, které jsem před sekundou zapla. Cítila jsem se úplně jinak, Marilyn ví jak poradit.

"Zlato, neštvi," odsekl mi Niall. Snažila jsem se ho provokovat, když si vybíral oblečení na svatbu Marilyn a Dannyho.
"Hrozně rychle to všechno uteklo, že? Zdá se mi jako by to bylo včera, kdy jsem Mar poprvé potkala." Niall přikývl a sledoval svůj odraz v nemalém zrcadle. Zkoušel si už třetí sako, ale ani jedno se mu nelíbilo. I když všechny byli podle mě podobné jako vejce vejci, ale Niallovi si zdálo každé jinak divné.
"Nialle ve všech jsi vypadal úžasně, nesresuj se tím." Chytila jsem ho za paži a otočila směrem ke mně. Usmála jsem se stejně jako on a dala mu letmou pusu do koutku rtů.
"A co že jsem dneska tak v náladě?" Podivil se Niall a odložil sako zpět do šatníku.
"Já ani nevím. Včera jsem byla s Marilyn prohlížet její svatební šaty, ale byla jsem mimo. No a ona mi řekla, ať se pořádně vyspím a pomohlo mi to." Objasnila jsem.
"Tak to jsem rád. Můžeme pokračovat v zlepšování tvé nálady, co ty na to?" Řekl hravě.
"Už to víc nejde." Škádlila jsem ho. Odešla jsem z ložnice zpět do kuchyně, kde jsem předtím připravovala pomerančový džus, jenže Niall mě zavolal, abych ho zhodnotila. Pokračovala jsem v přípravě džusu. Niall se připlížil a objal mě kolem pasu. 
"Kdy je ta svatba?" Pošeptal mi do ucha.
"Po zítři, ty idiote." zasmála jsem se.

SVATBA MARILYN A DANNYHO ♦

"Mar, v klidu. Všechno je v nejlepším pořádku. Zhlubo-." Snažila jsem se Marilyn uklidnit, která pobíhala po místnosti sem a tam.
"Heidi, ale co když se něco pokazím, spadnu nebo tak." Přerušila mě. 
"Oblečte ji někdo do těch šatů a pořádně jí utáhněte korzet!" zavelela jsem, jinak by se Marilyn ani nezastavila. Neměla cenu jí říkat, že se nic nestane, protože by mi to stejně vymluvila.
"Co když mi Danny řekne ne?"
"A proto tě v devatenácti žádal o ruku." 
"No, ale co když si to rozmyslel."
"A proto zaplatil většinu výdajů."
"To není pravda, platili jsme to na půl!" Dál už jsem s ní nediskutovala, měla jsem pravdu a ona mi z typické nervozity nevěřila. Oblékli ji do skvostných bílých šatů s dlouho vlečkou. S vysokým, perfektním drdolem jejích blonďatých vlasů, závějem a šaty vypadala překrásně. Za několik desítek minut měla všechna ta paráda začít a já už jsem se nemohla dočkat, toho pocitu, o kterém jsem věděla, že přijde, jakmile půjdu těsně za nevěstou směrem k jejímu nastávajícímu ženichovi.