O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI ♦
„Heidi pomůžeš mi ještě s tím?“ zavolala na mě ještě Amanda, která je něco jako moje nadřízená. I když tu pracuju jen na půl úvazku, vydělávám docela hodně, za co jsem ráda. Dělám tu něco jako sekretářku, jen dělám víc věcí, ale nelítám na služební cesty. S většinou lidí jsem si jakž takž sedla. A s Ady, připadá mi spíš jako moje sestra nebo teta, než máma, ale rozumíme si, a toho si vážím co to jde. Jen bach se vrátila k tomu co po mě Amanda chtěla. Pomáhala jsem jí udělat design k jednomu jejímu projektu. Přiběhla jsem k ní a pomohla. Okolo sedmé jsem měla končit.
„Ahoj.“ Rozloučila jsem se před firmou s Ady a nasedla jsem do auta. Jo mám auto. Koupila jsem si ho k narozeninám a Niall s Ady protestovali a přispěli mi. Nastartovala jsem a pustila hned rádio. Zse hráli písničku od kluků. Vždycky jsem byla ráda, když hráli jejich singl, protože jsem se prostě cítila hrdá na ně. Zastavila jsem před trochu větší budovou z byty. Tam kde bydlím. Ano za ty tři měsíce se toho hodně změnilo. Jen abych to uvedla na pravou míru, toto je poslední věc, kterou mám novou. Ten byt jsem si koupila taky nějak k narozeninám, které mám za tři dny. Těším se na party, kterou pro mě kluci chystají. 19.05.1995 no není to dokonalý datum? No, mluvím si tu spíš v duchu pro sebe, zpět. Vstoupila jsem do domu a přivolala si výtah. Na dnešní večer jsem se těšila, byla jsem domluvená s Niallem. Neviděli jsme se teď týden a chyběl mi. Kdžy už jsem byla v bytě, ze skříně v ložnici jsem si vytáhla riflovou sukni, bílý crop top a černou trochu šusťákovou bundičku a silonky, převlékla jsem se do toho. Vlasy jsem si co nejrychleji vyžehlila a trochu se přemalovala. Sešla jsem schody dolů do obýváku, prošla jsem do chodby a z botníku si vytáhla černé baleríny, které jsem si obula. K tomu bytu. Je to mezonet, což znamená, že je to byt, který má přízemí a ještě patro. V patře se nachází ložnice velká koupelna a ještě jeden menší pokojík, pro hosty nebo tak. Schody vedou dolů do obýváku, vedle obýváku je kuchyně s jídelnou a menší koupelna. Většina nábytku tu byla jen pár jsem si dokupovala. Za to jsem byla ráda, líbil se mi ten výhled, všechno, měla jsem blíž k práci a Niallovi, škola byla zhruba stejně. Rychle jsem vytáhla středně velkou kabelku, do které jsem dala mobil, peněženku, klíče a nějaké potřebné věci z líčení. Zamkla jsem byt a už jsem stála před domem. Niall mě tu měl za chvíli vyzvednout. Sedla jsem si na lavičku a čekala. Když do deseti minut nepřijel napsala jsem mu rychlou sms kde je. Dostala se mi krátká odpověď: Cože? Vytočila jsem jeho číslo.
„Ahojky.“ Usmála jsem se i když mi bylo docela líto. „Čekám už deset minut před domem, kde si zatoulal?“ zeptala jsem se ho.
„Ahoj, já fakt nevím o čem mluvíš.“ Poznala jsem, že trochu zaváhal.
„Slíbil si, že pro m přijedeš a půjdeme na večeři.“ Povzdechla jsem.
„Bože Heidi.“ I přes telefon bylo slyšet jeho plácnutí do čela. „Heidi promiň, přijedu.“
„Kašli na to, přijedu já, auto tu stojí na chodníku přede mnou.“ Usmála jsem se.
„Fakt promiň.“
„Ticho.“ Řekla jsem a rychle zavěsila. Nasedla jsem do auta a vyjela jsem směrem k Niallovu bytu. Během pěti minut jsem tam byla. To je ta výhoda, že bydlí blízko. Teď tu nastala otázka, proč nebydlím s Niallem? Já ani odpověď asi neznám. Možná je to pro nás oba lepší, když nebydlíme spolu. Já bych nedokázala trávit chvíle v bytě sama, očekávajíc Nialla. Ne to ne. Vypla jsem motor a z kabelky jsem vytáhla klíče. Nechala jsem si udělat od vstupních dveří klíč. Vešla jsem dovnitř a vyjela výtahem do patra kde bydlel Niall. Zazvonila jsem na něj a dveře se vcuku letu otevřeli, stál v nich šťastně vypadající Niall, ale s omluvným výrazem v očích. Beze slov se ke mně nahnul a políbil mě. Z polibku byla poznat tužba. Musela jsem se krapet pousmát během polibku. Vešla jsem do bytu a zavřela za sebou dveře.
ČTEŠ
Heartless║Niall Horan [1DFF]
Fanfiction"Víte, ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. Například dívka. Může hrát tvrdou a nekompromisní, ale někde uvnitř možná skrývá velkou bolest, kterou tak zakrývá. " ©Claire Bright Nejvyšší postavení: #47 Fanfiction