Heartless║Niall Horan [1DFF]

CHAPTER 28 ♦ Go Home

***

Zaklepala jsem na dveře domu, který jsem moc dobře znala. Během chvíle se dveře otevřeli a z nich vyšla Ady. Byla překvapená, taky bych byla. Dlouho jsme se neviděli a chtěla jsem se s ní usmířit.
„Dlouho se nezdržím.“ Řekla jsem místo pozdravu. Černé brýle co jsem měla na očích, jsem mírně posunula nahoru, protože klouzali. Nechtěla jsem, aby kdokoli viděl mé uslzené oči. „Chtěla jsem se jen usmířit a říct ti že máme s Niallem pauzu.“ Jen to není oficiální, nevím, co si myslí on. Dořekla jsem si to v duchu.
„Heidi v pořádku.“ Usmála se. „A kdyby se něco dělo s Niallem, dej mi vědět.“ Jen jsem slabě přikývla, ukázala jsem na auto za sebou.
„Em, dneska mám ještě hodně zařizování, takže, ehm…pojedu.“ Nasadila jsem falešný úsměv. Myslím si, že si ani nevšimla, jak moc mě to drásá. Opravdu jsem se cítila jako by mě někdo trhal na kusy, jenže jsem nechtěla být citlivka, chtěla jsem se vzchopit a být silná. Nechtěla jsem se být zase ufňukaná, ale určitě ten pocit znáte, kdy brečíte, říkáte si, že nemá cenu brečet pro něj, ale potom se spustí nový vodopád slz. Jo tak něco takového teď prožívám. Rozloučila jsem s ní a nasedla do auta. Jela jsem domů, kde jsem si po dlouhé době sundala brýle. Měla jsem je ještě ve městě, kde jsem se jen procházela podél Temže a přemýšlela jsem. Lehla jsem si na gauč a vytočila číslo mého táty – nebo strýce?  Ne, vždy to bude můj táta.
„Ehm, ahoj tati, já-“ zalkla jsem se. Cítila jsem knedlík v krku, ale i přes to jsem pokračovala. „Myslíš, že by ti nevadilo, kdybych přijela do Mullingaru?“Nevěděla jsem ještě na jak dlouho budu chtít odjet, určitě jsem věděla to, že chci jet pryč.
„Heidi, zlato vůbec ne!“ slyšela jsem jak se táta do telefonu usmál. „Ale co škola?“ začal se vyptávat.
„Tati, jak přijedu domluvíme se, ano?“
„dobře. Těším se.“
„Já taky pa.“ Rozloučila jsem se s ním a lehla si k televizi, chvíli jsem se dívala na nějaký seriál, co zrovna dávali, a po chvíli jsem upadla do spánku. Ani nevíte, jak brečení vyčerpává. Probudila jsem se kolem čtvrté odpoledne, a proto jsem se rozhodla, že si uvařím večeři. Nakonec to dopadlo, že jsem si dala chleba s nějakou pomazánkou. V obýváku jsem si sedla na gauč a zapnula si notebook. Musela jsem si totiž najít letenky do Mullingaru. Zabookovala jsem si letenky na zítřek odpoledne, takže jsem měla dost času na sbalení. Chvíli jsem ještě kontrolovala sociální sítě. Všechny články o mě a Niallovi jsem vynechala. Stačili mi ty stánky novin, plné fotek z auta, když jsem Nialla načapala. Odebrala jsem se do koupelny, kde jsem si dala teplou sprchu. Absolutně jsem se v ní uvolnila, vypnula svoje myšlenky. Po dostatečně dlouhém umytí jsem z horké sprchy vylezla na studený vzduch v ložnici. Převlékla jsem se do pyžama a došla jsem si ještě pro notebook, který jsem si dala na kraj postele a pustila si nějaký film.

I přesto, že byla sobota, rozhodla jsem se jít do školy, za ředitelem požádat o dokončení školy dálkově. Bylo to nejlepší řešení, protože jsem nevěděla jak dlouho chci zůstat v Mullingaru a dojíždění? To vážně ne. Oblékla jsem se do legín a volného trička na ramínka s ‚vystřiženou‘ dírou od ramínek kousek dolů. Na to jsem si dala ještě tenký svetřík. Vlasy jsem svázala do neposedného culíku. Vzala jsem mobil, peněženku a klíče v rychlosti jsem zmizela z bytu. Nasedla jsem do auta a během chvíle jsem byla ve škole. Jelikož byla škola zavřená, musela jsem zazvonit na ředitelku osobně. Přišla pro mě až ke vchodu. Její stříbrné vlasy jí splývaly na zádech a v přilehlém zeleném kostýmku, jí to slušelo. Oproti mě
„Co tu děláte, slečno Richards?“ zeptala se překvapeně a její výraz přidával překvapení.
„Dobrý den, já chtěla bych se domluvit na dálkovém studiu do konce roku.“ Řekla jsem jí hned pravdu, než to složitě obcházet.
„Aha,“ překvapení neodcházelo. „následujte mě.“ Šla jsem za ní do kanceláře. Zasedla za stůl do křesla s vysokou opěrkou.
„Předtím než to vyřešíme papírově, můžu se vás zeptat, proč chcete studovat dálkově?“ Dívala se  na mě typickým ředitelským pohledem, ze kterého, ale šlo vyčíst, že něco tuší. Že by se dívala na televizi nebo internet a viděla tam zprávy o mě a Niallovi?
„No, odjíždím teď asi do konce měsíce nebo na delší dobu zpět do Mullingaru. Tak proto.“ Usmála jsem se na ni. Musela poznat, že je to falešný úsměv.
„Slečno Richards, všichni na této škole víme o vašem vtahu s panem Horanem. A všechny články v novinách, na internetu, zprávy v televizi, všude se mluví o tom, co se mezi vámi stalo. Chápu vás.“ Zvedla jsem obočí a už jsem se nadechovala, že jí odvětím, ale předběhla mě. „Kdysi dávno,“ zasmála se. „jsem byla ve vztahu se slavnější osobou, jenže to se tolik nevymýšleli klepy, ale když nás viděli někde na veřejnosti, když jsme se hádali nebo tak, vymýšleli si taky teorie, co se mohlo stát. Omlouvám se vám, ale můžu mít otázku?“ slabě jsem přikývla.
„Četla jste nějaké ty články nebo viděla v televizi?“ teď jsem zaprotestovala potřesením hlavy. Ředitelka nečekala a pokračovala ve svém mluvení. „Takže nevíte, jaká teorie se ve všech médiích objevuje?“ zeptala a já začala co nejrychleji přemýšlet. Snažila jsem se vzpomenout na nějaká slova, co jsem viděla v titulcích novin. Nic, měla jsem úplné okno. Ředitelka pochopila, že mlčení v tomto případě neznamená ano.
„Většina se shoduje na tom, že jste viděla jak pana Horana líbe nějaká žena, když šla k němu do bytu.“ Těmi slovy mi vyrazila dech. Pohled, který jsem měla do teď upřený na obrazy, které byly na zdi naproti mně, jsem upřela na ni. Její úsměv hned zmizel, když si uvědomila, když odhalila celé to tajemství. Oči se mi naplnili slzami. Rychle jsem zamrkala, abych je zahnala.
„Slečno, omlouvám se, nebude se v tom už hrabat. Mmm.“ Odmlčela se a podala mi papíry. „Vyplňte tam vaše osobní údaje a potom se domluvíme na délce.“ Vzala jsem si papíry do rukou a vyplnila vše, co chtěla. Pak jsme společně vyplnili dobu, kdy budu studovat dálkově a tak, podepsala to a kopii smlouvy mi dala do rukou s pozdravem. Rozloučila jsem se s ní a odešla z kanceláře a školy celkově. Dopoledne jsem ukončila v KFC, kde jsem si dala zeleninový salát a zůstala jsem tam do dvanácté hodiny, kdy jsem se konečně rozhodla, že odejdu. Doma jsem si zabalila oblečení na dva týdny, kosmetiku a vše potřebné. Do menšího batohu jsem si dala věci, co si vezmu do letadla. Ve dvě jsem byla naprosto připravená.

Do Dublinu jsem přiletěla kolem čtvrté. Táta mě tam čekal, už v Londýně jsem mu psala, kdy zhruba přiletím. Když jsem ho uviděla, rozběhla jsem se k němu a pevně ho obejmula. Chyběl mi, i přes to, co jsem všechno zjistila, co se všechno změnilo.
„Chyběl si mi tati.“ Zašeptala jsem směrem k němu, když jsme se odtáhli.
„Ty mě taky.“ Usmál se a vzal mi kufr. Následovala jsem ho k autu. Sedla jsem si na sedadlo spolujezdce a vyjeli jsme k mému domovu. Konečně. Těšila jsem se, i když jsem věděla, že je plný vzpomínek, tak jsem jistě věděla, že ne tolik jako Londýn a okolí. Táta zapnul rádio a sledovala jsem tmu venku, pro dalších 10 minut. Najednou jsem z rádia uslyšela moje jméno. Natáhla jsem k hlasitosti a zvýšila ji.
„Heidi, nemusíš to poslouchat.“ Řekl a zdálo se, že je naprosto obeznámený s tím co se stalo.
„Chci.“ Odsekla jsem a zaposlouchala se. Ředitelka Thomasová měla pravdu. Všude se baví o té teorii, která je správná. Musel být někdo kdo Nialla viděl s tou holkou, jak jdou spolu do výtahu. V rádiu vlastně jen řekli, co se ASI stalo a pak pustili písničku od kluků. Byla to Midnight Memories, která se mi vždycky líbila, proto jsem poprosila tátu, aby ji nechal hrát. Po další hodině jsme konečně přijeli k našemu domu. Byla jsem tak ráda, že jsem tu, sice utíkám před realitou, ale musela jsem. Tento večer jsem ještě nevěděla, že jsem od něj vlastně neutekla.

POHLED NIALL ♦

„Heidi Richards byla spatřena v autě nejspíš e svým otcem v Dublinu. Proč tu je, zrovna, když tu je One Direction? Že by hádka byla falešná?“ říkal moderátor z televize.
„Ne Dave, to si nemyslím. Viděla jsem ty záběry z toho auta a potom Nialla taky. Určitě to nebylo falešné! Jediná věc co je tu podle mě falešná je Niall Horan. Kolikrát jí už ublížil a…“ nestihla to doříct, protože jsem televizi musel v rozčílení vypnout. Nejhorší na tom bylo, že ona má pravdu. Byl jsem překvapený, z toho proč je v Dublinu. Dokud mi to nedošlo. Nechtěla zůstat v Londýně, chtěla mě mít na chvíli z hlavy. Vše by jí tam mě připomínalo. Chápu ji. Sám sebe nenávidím. Když mi neodpověděla ani na jednu zprávu ani telefonát, rozhodl jsem se toho nechat. Vždy jsem pro ni chtěl to nejlepší, ale nikdy jsem jí to nejlepší nedával, vždy jsem to nějak pokazil. Proto jsem se rozhodl zjistit, co ta holka byla zač. Věřte nebo ne, neznám ji. Nikdy jsem ji neviděl.
„Niallere, víš, že je v Dublinu?“ ozval se Liam, skočil za mnou na sedačku a podíval se na mě.
„Teď to bylo v televizi, jela k rodině.“ Odpověděl jsem mu suše. „Bože jsem debil.“
„Přestaň si to dávat za vinu!“ okřikl mě. „Vždyť si sám říkal, že tě ta holka začala líbat těsně předtím, než výtah zastavil v patře.“
„A držela pistoli na mém hrudníku, což z Heidiné strany nemohlo být vidět.“ Protočil jsem oči. „Liame, neříkej jí jak to doopravdy bylo. Prosím. Chci zjistit, co ta holka byla zač.“ Kdybych řekl, že mě to c se stalo nezničilo lhal bych. Naprosto mi to zlomilo srdce, když jsem Heidi viděl plakat v tom autě. Nejhorší bylo jak se mi podívala do očí, když jsem odcházel tolik bolesti v nich bylo.
„Pomůžu ti.“ Poplácal mě Liam po zádech a zmizel v koupelně.

_________________________________
Ahoojte<3 začnu hned s novinkamíí<33 Minulý čtvrtek jsem měla 16K+ přečtení a v minulý pátek po škola jsem měla 17K+ miluju vááás za to moc<33 úplně meeega mě to potěšilo <3 až budu míít zpět muj ntb udělám to HAILLY VIDEO<3

A teď se všichny přiznejte!!! > KDO UŽ SLYŠEL FOUR?:DD jsem asi jediná, ale já jsem ho ještě neslyšela a 17 jsi ho jdu koupiiit<3 těším se<3 slyšela jsem jen ty ukázky co jsou na itunes jinak niic:D

tak dál bych se chtěla trochu omluvit, že dnešní část nebyla ani moc zajímavá, sice tam byl Niallův pohled a trochu o té holce, ale je taková spojovací prostě a takové části většinou jsou...takže tu je moje výmluva:D Ale prostě jsem nemohla napsat to co se stane v další část hned tuto část, bylo by tam moc přeskakování  A TO NECHEME!:DDD

(na boku je fotka z koncertu v DUBLINU<33)

 Doufám, že se vám i přes to líbilaa<33 Věnováno @NikaSecrets<33 děkuju mooooc za komentííík<3 
i love you so much<33
CL3RA<333333333(Happy nálada<3 měla jsem 98 perentil ve SCIO z ajj <33)