I Am His Fucking Queen //JiKook

1.3 Dark Hair

    Uvnitř to vypadalo nádherně! Tohle byl snad ten nejluxusnější bar který Jimin kdy viděl. A který vůbec kdy navštívil... všude kolem bylo spousta dobře vypadajících mužů a žen, všichni očividně z vyšších tříd. Jimin se cítil dost nesvůj, už jen když si představil, jak si žijí všichni tady, a jak si žije on se svým otcem.

    Tae poznal že se Jimin necítí dobře a tak ho zavedl až na druhou stranu klubu, kde bylo nejméně lidí a bylo tam největší soukromí. ,,Chim, co se děje?" Zeptal se svého milovaného přítele.

,,Nic.. jen.. podívej se jak vypadají ostatní a pak jak vypadám já. Připadám si tady jako odpad." Taeho napadlo, že si určitě musí vybavovat život s tím jeho zasraným otcem a tak si otočil Jimina k sobě a vzal jeho tváře do svých rukou. ,,JIMINI! Jsi tady mezi všemi jako poupě! Podívej se na sebe Jimin. Předemnou sedí někdo neskutečně roztomilí a sexy. Skoro se nemůžu nabažit pohledu na tebe," řekl nazlobeně Tae, když se Jimin nazval odpadem. Jediný odpad je ten, co čeká na Jimina doma až mu přinese peníze na jeho chlast.

    Jimin cukl pohledem pryč z Taeho a setřásl ze sebe jeho ruce. Pak se na něj podíval znovu ,,Tae, co je tohle vůbec za místo?"

,,Je to jeden prý z nejlepších klubů ve městě, tak jsem se sem chtěl někdy podívat a dnešek mi připadal jako skvělý den," řekl Taehyung a rozhlédl se po prostor. ,,Podívej se za sebe," špitl, ,,co si o něm myslíš? Ten s tou rudě červenou košilí?" Skoro až mu tekla slina z pusy.

,,TaeTae! Nemůžeš takhle ukazovat na lidi!" Bručel Jimin a šťouchnul ho do ramene. Ten se na něj jen zašklebil a nepřestával sledovat jeho cíl.

,,Dojdu nám pro nějaký drink. Co to bude, Pane?" Zeptal se Tae a políbil Jimina. Tohle byla mezi nima věc na každodenním pořádku skoro už od střední, takže jim to už vůbec nepřišlo divné. ,,Žádný alkohol! Jinak to nechám zcela na vás, Pane odborníku." Culil se Jimin a polibek mu vrátil. To už byl Tae na cestě k baru a Jimin zůstal na pohovce sám.

Park Jimin
    Tae odešel a nechal mě samotného. Nejdřív jsem se za ním chtěl rozeběhnout, abych tam neseděl jak idiot a nekoukal do prázdna, ale moji pozornost zaujmul jeden muž sedící kousek od nás. Asi v nějakém vip salonku, který byl obestavený vysokými stěnami a jeho vybanevaní vypadalo úplně jinak než vše okolo tady. Taky asi proto, že bylo kolem něj pár dalších mužů. Asi jeho přátel a ženy, které jim skoro lízaly boty a tančili kolem nich. Vedle něj seděl další světlovlasí chlápek s bílím svetrem, který zakrývá jeho břicho, a tmavých kalhotách. Vypadal, jako by byl těhotný. Až mě napadlo, nejsou ti dva spolu? Tak proč jsou na místě jako tohle, ještě s těhotným člověkem... na to se na mě ten blonďák podíval a zamračil se. Co jsem mu udělal? Otočil se a začal se tulit k dalšímu muži sedícímu kousek od něj. Aha, asi jsem se spletl. Projelo mi hlavou. Jako by mi četl myšlenky a naštval jsem ho tím, že jsem si myslel, že je s někým úplně jiným, než ve skutečnosti je.

    Pak mi problesko hlavou, ten muž co zaujal mou pozornost, není to ten stejný jako ten, co dnes přišel do kavárny?! Byl jsem od něj dost daleko, takže jsem to nevěděl přesně, ale něco mi říkalo, že to on je. Měl kolem sebe stejnou tajemnou auru, která deléhala až ke mně. Mohl bych na něj koukat klidně do nekonečna, ale Tae už byl na cestě zpátky ke mně s našimi drinky.

    ,,Bude nealkoholické mochito stačit?" Zeptal se. Položil mou skleničku přede mě a sedl si hned vedle. Bylo to místo se skvělým rozhledem skoro po celém baru. Prostě pastva pro oči. ,,Hmm... nejsem si jistý..." Dloubl jsem do něj a on na mě udělal ty jeho štěněčí oči, který dělal vždy, když něco chtěl a nebo když se ho něco dotklo.

,,Chimmi, líbí se ti ten muž?" A mrknul na mě. Poposedl si ještě blíž a rukou mě objal kolem ramen.

,,Co?! NE! Jen jsem přemýšelal a nevěděl jsem kam koukám," odsekl jsem ho. Pravda to nebyla, ale kdybych se k tomu přiznal, byl by schopný ho ke mně zavolat, nebo mě rovnou předhodit k jeho nohám.

,,Tvůj otec tady není, nemusíš se před nikým schovávat. Můžeš se chovat tak jak chceš. Aspoň pro dnešek," řekl Tae a políbil mě na tvář.

    Otočil jsem se k němu abych mu viděl do očí, ruce jsem mu dal kolem krku a objal ho. On udělal to samé a obejmuj mě kolem pasu. Mám rád když se k němu můžu takhle tulit. Nikoho jiného nemám a s Taem se cítím v bezpečí. Před otcem, před lidmi...  zvedl jsem hlavu a na oplátku ho políbil taky. Tae má hrozně studené rty a vždy, když mi dá pusu, mi doslova projede mráz po zádech. Ruce má také ledové a já nikdy nechápal jak je tohle možný. Nemám rád pocit zimi nebo chladu, protože si pak připadám jako doma. V tom zatuchlém bytě co si říká domov. Sladký domov. U Taeho mi to ale nevadí. Jeho chlad je prostě jiný. Jako by chřál?

   Taehyung mi vjel jazykem do pusy a přirazil si mě blíže k sobě. Taky jsou si ho přidržel kolem krku a nechal jsem ho, ať si dělá, co chce. Pak jsem nás od sebe už musel odtrhnout, protože by mi za chvíli došel dech a hlavu jsem zabořil Taemu do hrudi.

,,Nechci zpátky domů..." zamumlal jsem mu do trička. Na to mi začal rukou projíždět ve vlasech. Mám to rád, když tohle dělá. Aspoň na chvíli vždy přestanu myslet na to, co bude zítra. Jestli budu mít vůbec ještě střechu nad hlavou, nebo jestli otci nerupne v bedně úplně a neumlátí mě.

    Nikdy jsem neměl žádnou sílu a jsem snad o dvě hlavy menší jak můj otec, takže proti němu nikdy nemám šanci a jediné co můžu, je nechat ho si dělat co chce dokud ho to nepřestane bavit. Za těch pár let co mě začal bít jsem si na to už zvyknul. Vlastně na to se zvyknou nedá, ale musím si to pořád opakovat... jinak bych srtatil už snad všechny naděje. Věděl jsem, že kdybych řekl Taemu, že chci žít s ním, okamžitě by mě vzal k sobě a vše by za mě byl schopný zaplatit, jenže otec byl zapletený do ne úplně čistých věcí a do toho jsem Taeho prostě tahat nemohl.

A taky je tu ta věc, která mi neustále opakuje, že je to přeci můj biologický otec a byla tu doba, kdy i on mě miloval. Nemohl bych žít s klidem na duši, kdyby...

    Tae se pak najednou zvedl. Vytáhl mě na nohy taky. ,,Jdeme se pobavit!" A tahal mě někam dál po baru. To snad ne! Mířil to rovnou k těm lidem, na které jsem před chvilkou jako blázen zíral a Tae si myslel, že si mi jeden z těch mužů líbí. Taky že líbil...

,,Jin hyung!" Zavolal směrem k nim a ten krásný těhotný muž zvedl hlavu. ,,Tae! Už jsem si říkal, že nám toho tvého přítele nepředstavíš. Před chvíli si myslel, že tady pak KOOK je můj manžel," řekl a zadíval se na mě. Malinko protočil očima a opřel se o sedadlo pohovky. Jak mohl vědět na co jsem to myslel...?

,,J-já-" Něž jsem něco stačil říct, Tae začal znovu mluvit.

,,Jin, on není můj přítel, ale kdyby byl..." a šťouchl do mě. Necítil jsem se mezi nima dobře, hlavně když jsem měl v sobě ten pocit viny, kvůli tomu, jak jsem je celou dobu pozoroval a Jin to vyloženě věděl. A že věděl sakra vsešchno.

,,Nemusíš se mezi náma cítit špatně, Jimine. Tae mi o tobě říkal." Kus si odsedl aby mi udělal místo na pohovce a naznačil mi abych si sedl. Vedle toho krásného muže. Skoro jsem cítil jak mi skočí srdce z hrudi jen při pomyšlení, že si k němu můžu sednout. To do mě už Tae strčil znovu ať si pohnu a sám si sedl na druhý konec gauče vedle muže s brýlemi.

   Kooki, Kookie, Kook... poletovalo mi hlavou. Tak se jmenuje... pravděpodobně. ,,Jungkook. Jmenuje se Jeon Jungkook," ozval se Jin a usmíval se na mě. To postřehl i Tae a vypadal dost překvapeně. Jako by ho znal, ale až do teď si to neuvědomil. Kook se pak otočil směrem ke mě a přiblížil se k mému obličeji tak blízko, že by měl motýli v břiše snad každý.