I Want II. // a. i.

Chapter 2

,,Ježiš, kolik je hodin?" zeptala jsem se sama sebe. 

Podívala jsem se na hodiny a bylo půl deváté. Otočila jsem se na záda a chvíli se koukala na strop.

"Vážně, tady budu bydlet? A ještě ke všemu s klukem, kterýho miluju?"

Tuto otázku jsem si pokládala snad i ve spánku. Je to jako by se Vás život měnil v pohádku. Nebo ještě lepší přirovnání je, že je to jako by jste dlouho chtěli nějakou věc a potom jste jí dostali třeba k Vánocům. Možná je to blbé přirovnání, ale já to tak cítím.

Podívala jsem se vedle sebe, kde ležel Ash. Spal jako miminko, byl strašně roztomilý. Chvíli jsem na něho koukala a přemýšlela jsem, jaké to asi bude s ním bydlet. Teď spolu vlastně budeme trávit pomalu všechen čas. Pokud tedy nebude zrovna s klukami na tour nebo tak něco. Ale, stejně to bude změna.

Ještě jsem na něho chvíli koukala. Potom jsem se zvedla a zamířila jsem do koupelny. Protože jsem tady ještě neměla věci, vzala jsem si Ashovu košili, která pořád ležela na zemi v koupelně.

Musela jsem se pousmát, když jsem si vzpomněla na včerejšek. Včerejší den, byl pro mě asi nejlepší den v mém životě. 

Vlezla jsem do sprchy, i když jsem uvažovala o vaně. To by ale dlouho trvalo, a já bych chtěla udělat Ashovi snídani. Myslím, že si jí zaslouží, když se zamyslíte že kvůli mé oslavě přiletěl s klukami až z Londýna. A let z Londýna do Sydney není otázka několika minut.

Vlezla jsem do sprchy a spustila na sebe teplou vodu. 

Když jsem byla hotová, oblékla jsem si spodní prádla a Ashovu košili. Docela mě překvapilo, že na poličce nad umyvadlem byly dva kartáčky. Vzala jsem si tedy červený kartáček a vyčistila jsem si zuby.

Potom jsem šla do kuchyně. Kuchyně byla vážně velká. Byla spojená s jídelnou. Kuchyň a jídelnu odděloval jenom bar. 

Šla jsem k lednici, která taky zrovna nebyla nejmenší. Otevřela jsem jí a překvapivě, tam nic nebylo. Vypadá to, že Ashovi žádnou speciální snídani neudělám.

Zavřela jsem ledničku a podívala jsem se do skřinek v kuchyni. Vypadá to,  že to Ashton všechno zařídil dobře, protože jsme měly všechno potřebné nádobí. Nevím, kdo mu pomáhal byt zařizovat, ale ten člověk se postaral o vše. Nic tu nechybělo, až na jedno. A to jídlo.

V jedné skříňce jsem našla nějaké sušenky, tak jsem je vzala a rozbalila. Dala jsem je na talířek. Potom jsem ještě našla kafe. Dala jsem vařit vodu a připravila jsem hrníčky. Když byla voda uvařená, nalila jsem jí do hrníčků. 

Snídani jsem dala na tác a vyrazila jsem za Ashem do ložnice. 

Když jsem do ložnuce vešla, Ashton už byl vzhůru a opíral se zádami o čelo postele.

,,Dobré ráno." pozdravila jsem Ashe.

,,Dobré." řekl a roztomile se usmál.

,,Tady jsem nám připravila něco k snídaní. Našla jsem jenom sušenky, takže nám to bude muset stačit." řekla jsem mu, když jsem pokládala snídani na jeho noční stolek. Potom jsem si sedla vedle Ashe.

,,No jo. Nenakoupil jsem žádné jídlo. Ale, dneska bychom mohli jít nakoupit, co říkáš?" zeptal se mě.

,,To bychom mohli." odpověděla jsem mu a natáhla jsem se pro hrnek s moji kávou.

,,Počkej, pomůžu Ti, aby jsi se neopařia." řekl a natáhl se pro hrnek. 

,,Děkuji." řekla jsem mu a dala mu pusu na tvář.