Chapter 5

6.8K 374 2
                                    

,,Ještě bych moc neoslavovala. Ještě jsem se nerozešla s Derekem." řekla nám Holly s ustaraným hlasem.

Zrovna jsme seděli v obýváku a dávali jsme si kafe. 

,,Neboj se, zlato. Derek to určitě pochopí." uklidńoval jí Michael a přitáhl si jí k sobě do náruče.

Byli spolu tak sladký, že jsem se na ně nemohla vynadívat. Takže jsem na ně koukala a přiblble jsem se na ně usmívala.

Ashton si toho všiml a hodil na mě pobavený pohled. Potom si mě k sobě taky přitáhl a pošeptal mi:

,,Nečuč na ně tak." zasmál se a dal mi pusu na tvář. Jenom jsem se na něho ušklíbla.

,,No nic, asi už půjdu domů." řekla najednou Holly a zvedla se k odchodu.

,,Počkej na mě, odvezu Tě domů." řekl a taky se zvednul.

S Ashem jsme po sobě hodili pobavený pohledy. Bylo nám oboum jasný, že to u odvozu nezůstane. Hlavně teď, když Mikey ví, že bude tatínek.

Michael ví o miminku sice chvilku, ale i tak se mi zdá úplně jiný. Pořád se usmívá a oči mu jiskří. 

Holly je na tom podobně. Je vidět, že se jí polovičně ulevilo. Ale pořád tady je ten jeden problém a ten problém se jmenuje: DEREK. Strašně mě zajímá jak to Derek vezme. Myslím ale, že Holly nebude držet u sebe, protože děti nemá moc v lásce.

,,Tak jo teda." řekl Ash a zvedl se, aby šel naší návštěvu doprovodit ke dveřím. Já jsem se zvedla taky a šla jsem s nimi.

,,Tak děkujeme za večeři a vlastně za všechno." řekl Michael a po tváři se mu rozlil strašně velký úsměv.

,,Nemáš vůbec zač." řekla jsem mu a on mě objal.

Pak se se mnou přišla rozloučit Holly. 

,,Annie, moc Ti za všechno děkuju. Nebýt Tebe, tak o tom Michael ještě neví." řekla mi Holly a pevně mě objala.

,,Nech toho nebo se rozbrečím." řekla jsem jí.

,,A jeďte opatrně." upozornil je Ashton.

,,Neboj se, bro. Opatrnost je moje druhé jméno." zašklebil se Michael na Ashtona.

,,No, to vidíme. Ty jsi tak opatrný, že za pár měsíců budeš táta." řekl Ashton a začal se smát. My s Holly jsme se  němu také přidaly. Michael hrál uraženého.

,,To máš u mě, Ashi." řekl a zavřel za sebou dveře.

,,Tak, a co teď budeme dělat?" zeptal se mě Ashton a mrkl na mě.

,,No, co se týká mě, tak já se vrhnu na mytí nádobí." řekla jsem mu. Jeho úsměv ale nezmizel.

,,Dobře, pomůžu Ti." řekl a vydal se do kuchyně.

,,Ty a nádobí? Poslední dva dny, mě nepřestáváš překvapovat, Ashíku." řekla jsem a zamířila jsem za Ashem do kuchyně.

,,To víš, já jsem prostě kouzelný." řekl a udělal na mě úšklebek.
Já jsem se začala smát.
Ashton se na mě zamračil.

,,Být Tebou, tak se moc nesměju. Mohlo by se Ti to vymstít." řekl mi vážným tónem.

,,Ty mi jako vyhrožuješ?" zeptala jsem se ho a začala jsem se smát ještě víc.

,,Ne, spíš Tě jenom upozorňuji." řekl a mrkl na mě.

,,Co by jsi mi asi ty mohl udělat?" provokovala jsem ho.

I Want II. // a. i.Kde žijí příběhy. Začni objevovat