I Want II. // a. i.

Chapter 6

,,Čemu se jako směješ?" zeptala jsem se Ashe nechápavě.

,,Tvýmu pyžamu." řekl a smál se dál. 

Nechápavě jsem se na pyžamo podívala. Co se mu naněm nelíbí.

Měla jsem na sobě růžové pyžamo s Mickey Mousem a s Minnie a byl tam nápis "KISS ME". Nechápu, co je na mém oblíbeném pyžamu tak k smíchu.

,,Irwine, jestli se směješ mému oblíbenému pyžamu, který jsem mimochodem dostala od Caluma, tak Tě zabiju." řekla jsem mu s vážnou tváří.

,,Počkej, odkdy Ti Calum kupuje pyžama?" zeptal se a úsměv mu zmrznul. Vypadá to, že jsem se trefila do černého.

,,Ale copak? Snad nežárlíš?" zeptala jsem se ho a zakřenila jsem se na něj. On se na mě zamračil. 

,,Ale no tak. Ashííííku. To pyžamo jsem dostala od Caluma minulý rok k Vánocům." řekla jsem mu. On ale pořád dělal něco na telefonu.

Nahlas jsem si povzdechla. To ho ale nějak nedojalo.

,,Dobře, Irwine! Když se se mnou nehodláš bavit po dobrém, tak to půjde po zlém." řekla jsem mu a on stejně nereagoval. 

Rozhodla jsem se tedy pžejít do útoku. Rozeběhla jsem se k posteli a potom jsem skočila na Ashtona. On se na mě překvapeně koukal. Vzala jsem mu mobil z ruky a hodila ho na postel.

,,Tak a teď mi řekni, že na mě nejsi naštvanej." řekla jsem mu a udělala jsem na něj psí oči. On se na mě usmál a dal mi pusu.

,,Jasně, že nejsem naštvanej." řekl a dal mi další pusu.

,,Tak, to je super." řekla jsem mu a lehla jsem si vedle něj. 

,,Já jsem tak unavenej." řekl Ash a zhasnul lampičku. Potom si mě přitáhnul k sobě.

,,Ty a unavenej? Z čeho?" zeptala jsem se ho.

,,No, dneska jsme přeci byli balit, potom nakuppovat a nakonec jsem vařil. Prostě náročný den." řekl mi.

,,Aha. No jo, ty si vlastně vařil." začala jsem se smát.

,,Wrightová! Už zase provokuješ." řekl mi.

,,Ne, dělám si srandu." řekla jsem mu a ještě víc jsem se k němu přimáčkla. 

,,Já vím." řekl mi a dal mi pusu do vlasů.

____________________

Ráno jsem se probudila v prázdné posteli. Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nikdo tam nebyl. Vstala jsem a šla se podívat, jestli Ash není třeba v kuchyni. Nikde jsem ho ale nenašla. 

Bylo půl osmé ráno. Do postele se mi už nechtělo, tak jsem se rozhodla, že si dám něco k snídani.

Protože jsme byli včera s Ashem nakoupit, neměla jsem obavy, že k jídlu nic nenajdu. Otevřela jsem ledničku. Pohled mi spočinul na jednom bodě. A to na čokoládovým dortu, ketrý v lednici byl. Jsem si jistá, že jsme s Ashem žádný dort nekupovali.

Vyndala jsem ho z lednice. Vypadal vážně dobře a já jsem neohla odolat. Vytáhla jsem nůž a kousek dortu jsem si ukrojila a dala ho na talířek. Zbytek dortu jsem vrátila do lednice.

Zasedla jsem si ke stolu a všimla jsem si, že na stole leží papírek. Byl to vzkaz od Ashe.

Ahoj. Promiň, že jsem se s Tebou nerozloučil, ale musel jsem do studia. Příjdu až večer. Už teď mi chybíš. Ash xx <3 P.S.: Ten dort je pro Tebe. :*

Musela jsem se pousmát. No jo, mám to ale štěstí. Pořád jsem přemýšlela nad větou, kterou včera řekl.

"Ale, já bych chtěl být taky tatínkem."

Ano, zametala jsem to sice pod stůl. Teda aspoň zatím, ale pořád nad tím musím přemýšlet. Přemýšlím, jaký by to bylo, kdybychom teď v nejbližší době měli malého Irwinka. Určitě by to bylo nádherný a prostě ... Ale má to několik háčků.

Například to, že jsem před chvilkou dodělala školu a nemám žádnou praxi, což je dost blbý. Zítra musím jít na pohovor do jednoho nakladatelství, kde budu překládat knihy z francouzštiny do angličtiny. Teda pokud mě vezmou.

*crrr*

Začal zvonit domovní zvonek. Šla jsem tedy ke dveřím. 

,,Ahoj, můžu dál?" zeptala se mě Holly. Než jsem jí ale stačila odpovědět, už byla vevnitř. Jenom jsem pokrčila rameny a šla jsem za Holly.

,,Stalo se něco? zeptala jsem se jí.

Teprve teď jsem si všimla, že má sebou kufry. Aha, vypadá to, že si Holly promluvila s Derekem.

,,Ani ne. Jenom jsem dneska ráno mluvila s Derekem." řeka mi a svalila se na gauč.

,,A co?" zeptala jsem se jí a sedla jsem si do křesla.

,,No, vzal to docela v klidu." řekla a začala brečet.

,,Holly, co se děje? Proč brečíš, vždyť to dobře dopadlo." uklidňovala jsem jí a šla si vedle ní sednout. 

,,On ... On se přiznal, že mě čtyři měsíce podváděl." řekla mi a začala brečet ještě víc.

,,To je hajzl." řekla jsem a objala jsem jí.