I Want II. // a. i.

Chapter 23

O týden později

,,Máme všechno?" zeptala jsem se Ashe asi popadesáté.

,,Darling, už jsi se ptala asi stokrát." zasmál se Ash. Protočila jsem oči.

Nechápu, jak si z toho může dělat srandu. Já jsem kvůli našemu odjezdu nemohla ani spát. Možná to taky bylo tím, že jsem musela dodělat překlad té knížky. Měla jsem na to sice týden čas, ale nechtěla jsem si práci vzít na naší vánoční dovolenou.

Už se těším. Když si tu naší dovolenou představím.

,,Darling, můžeme vyrazit." řekl mi Ash.

Já jsem se na něho usmála.

Ashton zamkl byt a potom jsme šli společně k autu. Kufry jsme dali do kufru a potom jsme vyrazili na letiště.

____________________

,,Ukaž, já taky něco vezmu." řekla jsem Ashovi.

,,Ale, proč? Já to unesu." usmál se Ash.

,,Ashíku, prosím. Nechci vypadat jako někdo, kdo si neumí nic zařídit." řekla jsem mu.

On si povzdechl a podal mi můj kufr. Usmála jsem se na něj a dala mu pusu.

Ashton mě vzal za ruku a společně jsme vešli do letištní haly.

Přivítal nás řev fanynek. Dneska ale nebyl tak obrovský, jak obvykle bývá. Bylo ti asi padesát holek, což docela šlo. Obvykle jich bývá třeba přes pětset.

Ashton se s několika holkami vyfotil nebo se jim podepsal.

Některé holky se chtěly vyfotit i se mnou a nebo ode mě chtěly podpis. Já jsem jim vyhověla.

,,Annie, něco tady pro tebe a Ashe mám." řekla mi jedna holčina. Mohlo ji být čtrnáct nebo patnáct. Podala mi udělané vánoční přání a plyšového medvídka.

Usmála jsem se na ní.

,,Jé, je to nádherné. Strašně moc Ti děkujeme." usmála jsem se na ní.

,,Mohla bys prosím Ashovi říct, že je to od Lissy? Jak to tak vypadá, dneska se sem nedostane." řekla Lissa smutně.

Podívala jsem se a Ash stál na druhé straně řady fanynek.

,,Počkej chviličku." řekla jsem Lisse a vydala jsem se za Ashem.

,,Ashíku." poklepala jsem Ashovi na rameno.

Ashton se otočil.

,,Co se děje?" zeptal se mě starostlivě.

Pošeptala jsem mu, o Lisse.

,,Tak, mě veď." usmál se na mě. Já jsem ho s radostí popadla za ruku a táhla jsem ho k Lisse.

,,Ahoj." pozdravil ji Ash. Ona se na něho koukala s otevřenou pusou.

,,A-ahoj." odpověděla nakonec.

,,Nemůžu uvěřit, že tě vidím osobně." řekla nevěřícně.

S Ashem se vyfotila a Ash se ji podepsal.

,,Ještě jednou ti děkujeme za to přání a toho plyšáka, Lisso." poděkoval ji Ash.

,,Ten plyšák, je pro vaše mimčo. Až ho teda budete mít." usmála se na nás. My s Ashem jsme se na sebe podívali a začali jsme se culit.

,,Tak, děkujeme i za naše miminko, které ještě nemáme." usmála jsem se na ni.

,,Prosíme cestující, letu 33..." ozvalo se.

,,To je náš let." oznámil mi Ash.

,,Tak, ahoj. Užijte si Vánoce." rozloučila se s námi Lissa.

My s Ashem jsme ji zamávali a potom jsme vyrazili k odbavovacímu pultu.

____________________

,,Ashi, to bylo od tebe pěkný. Lissa byla celá šťastná." řekla jsem mu, když jsem se poutala k sedačce.

Už jsme seděli v letadle. V první třídě jsme byli jenom my dva a nějaký manželský pár, který si nás nevšímal.

,,Ne, od tebe to bylo pěkný, že jsi za mnou přišla. A viděla jsi jak byla milá?" zeptal se mě Ash a potom mě chytl za ruku.

,,To jo, byla milá." odpověděla jsem mu a podívala jsem se na plyšového medvídka, kterého jsem měla položeného na stolečku přede mnou.

,,Najednou všichni chtějí, abychom měli miminko, všimla jsi si toho?" zeptal se mě pobaveně.

,,To máš pravdu." zasmála jsem se.

Ashovi jsem se nezmínila o tom, co řekla moje mamka o našem rozhodnutí. Myslím, že by to pro moji mamku nedopadlo dobře.

Já to ale nechápu. Každá normální máma, by byla ráda že bude mít brzo vnoučata, o které se může starat. Třeba Ashova mamka, byla naším rozhodnutím nadšená.

Ne, jenom moje mamka musí mít nějaké připomínky.

,,Darling, děje se něco?" zeptal se mě najednou Ash.

,,Vůbec nic." usmála jsem se na něj.

,,Dobrý den, vítejte na..." přivítal nás pilot.

,,Tak a za pár hodin, budeme jenom ty, já a malý domeček." usmál se Ash a dal mi pusu na tvář.