2013
,,Slečna Isabelle Jude Stevanson, 24 let, zvláštní schopnosti, pravděpodobně vyvolané chemickou reakcí a opakovaným rakovinotvorným zářením, kterému byla vystavována. Je v kritickém stavu. Její teplota je už dvě hodiny ustálená na 41 stupních a její tep je rychlý a tlak vysoký," promluvila ke mně sestřička a ukazovala na mladou blonďatou ženu.
,,Převezeme ji na sál a vyšetříme. Použijte léky na horečku a připravte nějaké proti bolesti," rozhodla jsem.
———
,,Ztratili jsme ji. Její srdce se pod náporem chemikálií, které jí byly po celý život přidělovány Hydrou zhroutilo a vybuchlo. Nemohli jsme tomu zabránit."
-
Doktorka Juliet Wilson
Narození: 18.6.1986
Oddělení: zdravotní
Úspěšnost misí: 98,9%
-
O 18 měsíců později:
Běhalo mi hlavou mnoho nepříjemných vzpomínek, ale já se stále usmívala na osoby, které mě míjely a s pozdravem pěkného dne opouštěly budovu, kde měli vojenští veteráni schůzky. Chodila jsem na ně pravidelně neboť jsem sama občasně přednášela, ale hlavně kvůli Samovi, který mě do té skupinové terapie namočil.
,,Hej Juli!" zamával mi Sam před očima rukou a dloubnul mi do ramene loktem. ,,Au!" vyjekla jsem a probodla ho pohledem. Praštila jsem ho do hrudi, ale nemělo to nějaký větší efekt, jen jeho posměšný úsměv se ještě roztáhl.
,,Zase úplně mimo, co?" zašklebil se.
,,Přestaň se tak tlemit, tvoje zářivě bílé zuby, by mohli odradit tu hezkou holku u recepce," zašklebila jsem se nazpět. Protočil očima a pokračoval.
,,Někdo nás přišel navštívit."
,,Cože? Kdo?"
,,Uvidíš," odbyl mě. Vytáhl mě na nohy a násilím donutil opustit společenskou místnost plnou rozkládacích židlí.
,,Kdo to tady bude uklízet?" zamručela jsem nesouhlasně a nešťastně se podívala do místnosti, kde bylo spousty oněch židlí, které jsem musela složit a naskládat zpět do kumbálu.
,,Tohle ti určitě zvedne náladu."
,,Jak to můžeš vědět tak jistě?" nadhodila jsem, ale konec věty se stejně ztratil v množství mého úžasu, který mě zaplavil.
,,Jenifer! Steve!" vyjekla jsem nadšeně směrem k páru v kožených motorkářských bundách s širokými úsměvy na rtech.
,,Juliet!" zaradovala se mladá brunetka a vpadla mi do náručí.
,,Ráda vás vidím," zamumlala jsem jí do ramene a trochu ji poplácala po zádech.
,,My tebe taky," odvětila Jenifer Stark a odtáhla se.
,,Ikdyž Steve přišel spíš za Samem," ujasnila to brunetka. Blonďák jen s úsměvem přikývl a i se Samem se uchýlili dál od nás a začali probírat témata, která jim byla bližší.
,,Co se děje Jenifer?" obrátila jsem se vážně k dívce a svůj úsměv zahnala pryč z mé tváře. Její hnědé oči ztmavly a rty se zatřásly.
,,Mám takový nepříjemný pocit," začala tiše a víc se ke mně sklonila.
,,S SHIELDem se něco děje, ale nemůžu se tím momentálně moc zabírat. Zítra odlétám na dva týdny do Miami, budu pomáhat Pepper s přípravou jednoho projektu ohledně Stark industries. Nechci tady Steva nechávat, ale poslední dobou toho máme oba v práci hodně, a tak s tím nemůžu nic dělat," řekla Jenifer a celou dobu si nervózně mnula ruce.
,,Kdyby se něco dělo, dám ti vědět," ujistila jsem ji.
,,Děkuju. Jenom jsem chtěla, abys na sebe a Steva dávala pozor," usmála se.
,,Bude to dobré," řekla jsem a úsměv se mi do tváře vrátil.
,,Neboj, my to tady zvládneme."
ČTEŠ
Slush- |Avengers|
FanficMěla neuvěřitelný život, bezproblémové dětství, jasné cíle, chladnou brilantní mysl a dobré vášnivé srdce. Její kudrnaté vlasy černé jako uhlí pomáhaly vyniknout specifickým bledým modrým očím, za kterými se však i přes veškerou její snahu skrývala...
