Přátelé s výhodami

6. + 7. kapitola

Byl jsem dost zmatený ze všeho, co se kolem mě dělo. Normálně se mi to nestávalo, abych abstinoval v sexu několik dní za sebou. V baru jsem se nějak ani nestihl poohlížet a najednou jsem byl doma ve své velké posteli úplně sám. Naštvaný na celý svět. Nic mě nabavilo, nic mě netěšilo a pořád jsem ze sebe musel dělat slušňáčka, aby mě náhodou nevyfotili s nějakou modelkou v intimních chvilkách. Před volbami to byl vždycky opruz.

Usnul jsem ani nevím jak. Zbýval jeden týden do voleb a měl bych být konečně v pohodě. Měl jsem se utkat v duelu s ředitelem střední školy, takže mě to moc neuklidnilo. Jones byl pedant a na všem si zakládal. Jako ředitel se choval vždy vytříbeně a slušně. Já jsem měl jedinou výhodu, že jsem mladý a vyznám se v moderně. Chtěl jsem začít renovovat a znal jsem se velmi dobře se starostovým synem z vysoký, takže tykat si se starostou moc lidí nemůže.

Celý týden jsem musel řešit samé blbosti k volbám a kampaň mě dost vyčerpávala. Dokonce jsem s nikým ani nemluvil a cítil se jako odříznutý od světa. Choval jsem se až nadmíru slušně a dokonce začal darovat i krevní plazmu, abych si udělal oko i u tohoto okruhu lidí. Prostě jsem se snažil, co to šlo.

Ještě ke všemu se blížily moje narozeniny. Pronajal jsem si klub a pozval asi padesát lidí, z toho polovinu ani pořádně neznám, ale před volbami se to hodilo.

Nakonec jsem zapomněl na Moniku, které jsem hned musel zavolat.

,,Doufám, že večer přijdeš na tu oslavu?"

,,Ahoj Danny, moc se omlouvám, ale úplně mi to vypadlo. Momentálně se stěhuju do jiného bytu, takže mám hromadu starostí."

,,Rád ti s něčím pomůžu. Kde teď bydlíš?"

,,Představ si, že jsem sehnala byt u pláže. Jsem nadšená."

,,Proč ses vůbec přestěhovala?"

,,Pohádaly jsme se se Stellou a ona to brala až moc vážně."

,,Doraz, alespoň přijdeš na jiné myšlenky." snažil jsem se jí přemluvit.

,,Ještě uvidím. Ale kdyby mi to nevyšlo, přišla bych ti osobně popřát během víkendu."

Klub už byl nachystaný a mezi dveřmi jsem začínal potkávat známé i méně známé tváře. Netrvalo to dlouho a musel jsem si musel dát panáka asi s pěti lidmi, takže jsem už cítil lehce pomalejší reakce.

,,Luku, nazdárek!"

,,Čus kámo." protáhl svůj pozdrav a jeho výrazný hlas zněl po celém baru.

,,Kde máš ty prdelky?" rozhlédl se kolem sebe.

,,Hledej." usmál jsem se na něho a pokynul barmanovi, aby mu dal pivo.

,,Tamhle ta je dobrá." kousnul se u toho do rtu a civěl jejím směrem, dokud jsem mu nevrazil do ruky půllitr s pivem.

,,Dík, koho ještě čekáš?" všiml si mé nervozity, když se podívám směrem ke dveřím.

,,Ale, jen sleduju, kdo ještě přišel."

,,Kecy, nepřišla ti ta Monika." usmál se škodolibě.

,,Nevím jestli vůbec přijde, ale právě přišel Victor." protočil jsem oči v sloup.

,,Co ten tu dělá?"

Victor je největší idiot z celého města. Nikdy jsme se nemuseli. Na vysoký jsem mu přeřízl holku a od tý doby se chová ještě víc jako idiot.

,,Ty jsi ho zval?"

,,Ne."

Jenže náhle jsem ho hodil za hlavu, ve dveřích stála Monika. Udělalo mi to radost.