Přátelé s výhodami

23. kapitola

Konečně jsem se dala do práce, která mi šla pěkně od ruky, když jsem se cítila tak jinak. Dokončovala jsem svůj nový obraz nové série a navštívila mě Stella, která se právě chtěla podělit o nově získaný zážitek s Mattiasem.

,,No hej, myslím, že ho miluju." řekla a zasněně se dívala do stropu.

,,Takhle rychle?"

,,Není to rychle. Známe se tak dlouho, jako se kamarádíš s Danielem."

,,Jenže..." zasekla jsem se.

,,Jenže co?" usmála se a hleděla na mě, jakoby čekala až jí všechno TO vyklopím.

,,Ehm...." začala jsem krabatit čelo a pořád jsem netušila, kde začít.

,,Záříš jako discokoule, tak to vybal."

,,Vyspala jsem se s ním."

,,Uaaaaa, ty bláho. Kecáš! Pane Bože!" zůstala tam sedět s otevřenou pusou.

,,Já vím, je to šílený. Ale bylo to tak - úžasný."

,,Já jsem to věděla od začátku. Pořád tě sledoval a okukoval. Bylo to jasný!"

,,Jasně."

,,Ale vážně. Ty si myslíš, že po válce je každý generál, ale já to tušila. Navíc poslední dobou to mezi vámi dost jiskřilo. Divadlo – nedivadlo. Fakt si myslím, že to bude víc."

,,Jo sex a u toho zůstaneme, dál se nedostaneme."

,,Jen proto, že jsi teď z jednoho vztahu vyplula? Pro Boha všichni nejsou stejní, Moniko! Já Dannyho fakt žeru, už od začátku, kdybys ho nechtěla... ehm." strčila jsem jí do ramene.

,,Tak pardon, už je jen tvůj. Já vím." usmála jsem se její poznámce.

Cítila jsem se jinak, ale věděla jsem, že vztah to pořád není a nebude. On chtěl, ale já věděla, že je to pořád takový na oko, jen hra – divadlo. Když jsem se zamyslela, vlastně bychom byli dobrý pár, ale ten pocit mi nedal spát. Chtěla jsem někoho, kdo mě bude milovat, ne kdo bude milovat sex se mnou. Jen jsem si na to vzpomněla, už mi scházel. Nezapírala jsem, že bych to s ním zkusila, ale byla jsem stále zmatená z jeho slov a chování. Jednou se choval, jakoby mě měl rád jako kamarádku s ,,výhodou" a na podruhé se choval, jako by skutečně chtěl být se mnou.

Zařekla jsem se, že dokud nebudeme oficiálně pár podle mé verze, nebudu šťastná.

Všechno jsem vylíčila Stelle do posledního slova a potřebovala jsem poradit.

,,Chci aby se do mě fakt zbláznil, ale jak toho dosáhnout. Nepotřebuju, aby mi lítal za sekretářkami a nechal si to udělat od nich." zamračila jsem se.

,,Dej tomu čas a trocha žárlivosti by taky neuškodila." zatvářila se, jako by měla něco za lubem.

,,Žárlivosti?"

,,Kterej chlap mu nejvíc vadí?"

,,Denis, co já vím a Robert jeho bratranec, o nikom jiným nevím."

,,K Denisovi se moc vracet nechci a ten Robert mi taky moc nesedí. Najdeme někoho jiného."

Možná měla pravdu, chlapi potřebují trochu popošoupnout, jsou pomalejší.

Tak jsme se vydaly do baru kus od mého bytu. Sice se mi nelíbil Stelly nápad na nabalení nějakého ,,kamaráda", ale mohlo by to fungovat. Připadalo mi to šílený, ale když si vlastně může užívat se sekretářkou, proč bych si nemohla popovídat s nějakým borcem?