Přátelé s výhodami

3. + 4. kapitola

Když jsem se svěřila Stelle, co se mi stalo, bylo to vyprávění na dvě hodiny. Navíc jsem jí vynadala kvůli těm šatům. Všechny krabice s mými věcmi odnesla na charitu. Nevěřila jsem vlastním očím. A to si říkala kamarádka?

Vzala jsem si její džíny, černou halenkou se zlatými doplňky a baleríny. Neodpustila si to, že mě musela nalíčit. Měla jsem tu schůzku, kterou jsem včera nestihla. Ve výtahu jsem jen marně hledala svou peněženku. Dumala jsem nad tím, kde zůstala. 

,,Hledáš tohle?" otočila jsem se za hlasem.

Známá tvář se zářivým úsměvem mě propalovala. Nahodila jsem znuděný a protivný výraz, když jsem mu vytrhla svoji kabelku z ruky.

,,Mimochodem pěkná kabelka. Jedna vaše sousedka mi ji před chvílí pochválila." zakřenil se a mně to nedalo.

Začala jsem se usmívat také.

,,Už jsi přemýšlela nad tím, jak bych se ti mohl revanšovat?" 

,,Nic po tobě nechci." dodala jsem trochu napruženě.

,,Jo ještě jsem na něco zapomněl." doběhl k autu a přinesl jakousi dárkovou tašku.

,,Nechci nic." hleděla jsem na luxusní taštičku a byla zvědavá jako opice.

,,Musím nahradit ty poničený šaty." kroutila jsem hlavou, ale nakonec mě zvědavost dohnala.

V dlani jsem v ten moment svírala jiné bílé volnější šaty s něžným zdobením. Vlastně byly moc pěkné. Nemusel to dělat, ale bylo to milé.

,,Nejsou stejný, ale podobnější jsem nenašel."

,,To jsi nemusel." naklonila jsem hlavu na stranu a podívala se na něho.

Jeho zelené oči mě upřeně sledovaly a za jiných okolností bych si o něm pomyslela, že to je vcelku i fešák, ale všechno to pokazil tím sebejistým vystupováním. Přímo z něho cákalo, že je snad pán tvorstva. 

,,Tak že?" vypadlo z něho a mně bylo jasné, že jen nechtěl mít oplétačky se soudem.

,,Tak že si to strč někam..." přitiskla jsem mu tašku k jeho pevnému hrudníku.

,,Řekl jsem, že mě to mrzí. Slyšíš?" spěchala jsem na schůzku a nehodlala se s tím negramotem dál vybavovat.

4.

V té ženské jsem se vůbec nevyznal. Jednou se na mě usměje a vypadá, že je všechno dobrý a najednou, jako kdyby jí někdo nakopl a úplně otočí. Vstávaly mi vlasy na hlavě, když mi vrátila ty šaty a uraženě odkráčela. Co jsem zase provedl do háje?

Hned jsem volal svému asistentovi Lukovi, aby mi zjistil všechno o téhle holce. Měl jsem stažené půlky jako dítě před výpraskem. Nevěřil jsem absolutně nikomu a když ona zrovna byla tak zvaná umělkyně, mohla se na mě lehce zviditelnit, když chystala za pár dní výstavu.

Už jsem viděl ten titulek v novinách ,,Kandidát na místostarostu srazil známou výtvarnici autem! A tomuto člověku chcete dát svůj hlas?"

Než jsem dorazil do kanceláře, Luke už něco sepisoval a tiskl, načež mi vrazil nějaká lejstra do ruky.

,,Tady máš ty informace, ale víc jsem nenašel. Nejsem FBI, kámo."

,,Co máš, povídej."

,,Tady v Miami je asi měsíc. Bude tu mít výstavu. A přes tajný zdroj jsem zjistil něco obzvláště pikantního."

,,Dělej mluv."

,,Je čerstvě rozvedená. Její tatík měl nemanželskou dcerku a s tou jí utekl manžílek. A aby toho nebylo málo, krátce na to ten tatík kápnul božskou." 

,,Wau, chudák holka. Taky dobrý."

,,No když se podíváš na fotky z instagramu, nedivím se, že s ní utekl. Ta holka je fakt kus oproti téhle Monice."

,,Jo to jo, ale ta holka tady nevypadá jako ta, kterou jsem porazil."

,,To je stará fotka z novin. Možná, že absolvovala nějaký zákrok." začal se vysmívat.

,,To je její ex?" ukázal jsem na fotku frajírka, který se culí na všechny strany.

Byl to idiot od pohledu. Ta holka měla tedy vkus. 

,,Jo vyčůranej jako díra do sněhu. Podědil celou firmu tedy přesněji řečeno, její vedení."

,,Lucky man. A já si na všechno musel vydělat. Žádný tatík ani tchán mi s ničím nepomohl."

,,Ty a tchán? Nechtěj mě rozesmát, jestli ty se někdy oženíš, tak já budu starosta New Yorku."

,,Já mám okolo sebe dost krasavic, co by chtěly vdavky."

,,Jo jasně, mimochodem máš pěkný auto." začal mluvit vysokým tonem jako ženská, aby mi naznačil, že jsem atraktivní leda tak pro zlatokopky.

,,Fakt vtipný." ukázal jsem mu prostředníček a zašel k sobě.

Ještě jsem se jí snažil celý den dovolat, ale marně. Absolutní nezájem. Musel jsem něco udělat.

,,Zjisti mi, kde bude ta její výstava a jestli už má sponzora. Měl bych zájem."

Zavolal jsem příteli, který se zajímal o výstavy a kulturu v Miami. Byl celý bez sebe a rád mi vše zjistil. Nikdy by mě nenapadlo, že bych někdy takhle dopadl.