Přátelé s výhodami

13. kapitola

Nechápala jsem proč, ale byla jsem dnes nervóznější než kdy jindy. Navíc venku začala poprchávat a to mi na náladě také moc nepřidalo. Stella se snažila vyšperkovat svůj outfit různými doplňkami a já přešlapovala u dveří a čekala na Romana, aby mě nalíčil a učesal.

,,Tak jaké to budou dnes šaty?"

,,Vezmi si ty červené s rozparkem, jsou boží." křičela na mě Stella z koupelny.

,,Já nevím, jsou až moc výstřední."

,,Jsi hlavní pořadatelka, nezlob."

,,Zkus si je a já ti povím." uklidnil mě Roman.

Nasoukala jsem se do upnutých červených šatů na jedno rameno. Pod prsy se třpytil zlatý pruh, vypadalo to elegantně, ale ten dlouhý rozparek se táhl až k horní části mého stehna.

,,Myslím si, že jsou luxusní a s vaší figurou si je můžete dovolit." řekl Roman.

,,Nejsou s tím rozparkem příliš?"

,,Ne jsi krásná. A jak to vůbec dopadlo s tím Denisem? Game over?"

,,Jo je to za námi." oddychla jsem si, svlékla šaty a posadila se pod Romanovu ruku.

,,Řekni mi a co ten Daniel?"

Bleskově jsem otevřela oči a podívala se na ní.

,,Co by?"

,,Co se na mě tak díváš? Jste jak dvojčata. Pořád spolu." rýpala a podle jejího pohledu si představovala minimálně, že spolu spíme.

,,Jsme kamarádi."

,,To je největší blbost. Přátelství takovýho sexy chlapa a ženy..." mávla rukou.

,,Jsem svobodná sotva pár dní a ty už mě lámeš do dalšího vztahu a ještě k tomu s Dannym. Jeden lepší než druhý.

,,Dneska si vás dva dvou budu všímat."

Zakroutila jsem hlavou a pak už jsem se nechala poddávat Romanovým štětečkům, tužkám a jinému náčiní.

,,Slušná práce." pochválil se Roman.

,,Nadlidský výkon, bravo." zatleskala.

,,Roman je skvělý. Jsem zvědavá jak vypadám."

,,Dost dobře. Ty stíny jsou dokonalý. Ještě šaty."

Ještě mi Stella dopnula zip a hodila po mě boty na vysokém podpatku.

,,Kde mám psaníčko, nevíš?" prohledávala jsem pokoj.

,,V obýváku na stole." křičel Roman.

,,Díky."

Ještě jsem si přejela rty rudou rtěnkou a vyprovodila Romana.

,,Ty vypadáš naprosto božsky." pochválila mě Stella.

,,Však tobě to taky moc sluší, budeš tam mít Mattiase?"

,,To víš, že jo." mrkla na mě.

,,Náš taxík je tu."

Pokořila jsem schody svého bytu až k autu a zapluly do pohodlných sedaček.

,,Páni, netušil jsem, že vezu top modelky na přehlídku." zavtipkoval mladý kluk na sedadle řidiče.

,,Tedy vy jste milý." usmála se Stella na řidiče.

,,Jsem z toho nervozní."

,,Nemáš být proč. Jsi fakt jako princezna."

,,Má pravdu, slečno." skočil nám do rozhovoru taxikář.

,,Ten po tobě jede." pošeptala mi Stella do ucha a pohledem do zpětného zrcátka se naše pohledy setkaly. Zacítila jsem, jak rudnu.

Mohlo mu být tak dvaadvacet, bylo to milé.

Vystoupily jsme u zadního vchodu a vše šly ještě obě překontrolovat.

,,Bublinky přichystané." řekl povědomý hlas.

,,Co tady..."

,,Já vím, že mi řekneš, co tady dělám, že jsi mě nezvala. Přijel jsem se strýcem a dělám mu řidiče."

Nebyla jsem z Denisovy návštěvy vůbec nadšená. Ještě když jsem to pověděla hned za tepla Stelle, která se zašklebila, jako by si dala do pusy citron.

Pozvaní začali přicházet ve velkém a nestačila jsem se se všemi vítat. Největší radost mi udělal strýc. Objímali jsme se snad věčnost.

,,Otec by byl pyšný, že jsi až tady." hladil mě po vlasech a periferně jsem viděla jak přichází i Denis.

,,Změnila jsi se. Strašně moc."

,,To souhlasím, jsi překrásná." skočil u do řeči Denis.

,,Děkuju." usmála jsem se a u dveří stál Dannyho otec s matkou.

Rychle jsem se omluvila a utíkala k nim.

,,Dobrý večer." políbila jsem je oba i když jeho matka se netvářila zrovna mile.

,,Kde je Danny?"

,,Přijde za chvíli. Čeká ještě na Mattiase."

Mezitím jsem měla chvilku času a došla jsem si na bar pro vodu.

,,Nevyhýbej se mi." skočil mi do cesty opět Denis.

,,Co pořád chceš?"

,,Přišel jsem v míru. Myslel jsem, že budeme přátelé. Nic jsme si neudělali. Kde je tvůj přítel?"

,,Venku na někoho čeká."

,,Přítele?" zaslechla nás Stella a ihned nechápala o koho jde a vložila se mezi nás.

,,Daniel se jmenuje?" podíval se na mě tázavě.

,,Veřejnost to ještě neví."

,,Já nejsem veřejnost." začala vyvádět.

,,Omluv mě." chytila jsem ji za ruku.

,,On si myslí, že když mě doprovodil na stání, že je můj přítel. Nechala jsem ho u toho."

,,Už jsem se lekla, že mi něco uniklo."

,,Kdyby ses cokoliv dozvěděla, vysvětlím ti to později. Nedělej závěry z toho, co slyšíš." ačkoliv jsem čekala ještě pár nedorozumění kvůli Dannyho rodičům.

,,Krásko? Jsi to ty?" otočila jsem se za Dannyho hlasem.

,,Ahoj." usmála jsem se na něj a na Mattiase.

,,Wau, tobě to sluší. Ale nechci se pořád opakovat." naklonil se ke mně pro polibek na tvář.

,,Děkuju."

,,Mohla bys na vteřinku?"

,,Jasně." vzal mě za ruku a táhl stranou od lidí.

,,Je tady Denis. Jsou tu moji rodiče. Jsou tu kámoši a veřejnost. Netuším, jak se mám tvářit."

,,Jo to já taky ne, asi přátelsky a neutrálně?"

,,Proč je tady vůbec Denis?" podíval se jeho směrem a on i na nás civěl.

,,Přivezl strýce."

,,Aha." otočil oči v sloup.

,,Právě jsi vypadal jako můj žárlivý přítel." zasmála jsem se. 

,,Taky jsem ale většina z hostů o tom nemá ani tušení."

,,Jdu přivítat další lidi." zakřenila jsem se na něho.