Přátelé s výhodami

8. kapitola

Kdybych řekl, že jsem litoval večera a Viktorovy rozbité huby, lhal bych. Byl jsem rád, že jsem se konečně odhodlal, abych mu dal nakládačku, kterou si zasloužil už od školy.

Byl to namachrovaný debílek, který si jezdil v Jaguaru a balil šestnáctiletý pipinky. Prostě jsem ho nesnášel a když začal sahat na Moniku, praskly ve mně saze. Dostal, co si zasloužil.

Bolela mě hlava a tak jsem celou neděli prospal. Nebyl jsem schopný absolutně ničeho. Večer mě vzbudilo klepání na dveře. S velkou námahou jsem vstal, ale netušil, kdo to bude.

,,Ahoj fešáku, včera ses nějak vytratil z klubu. Ani jsem ti nestačila pořádně popřát." stála ve dveřích Andrea, jedna z mých ex.

,,Nazdar." špitnul jsem a ona drze podlezla pod moji rukou opřenou o futro.

Neměl jsem náladu na její kecy, ale netušil jsem, jak se jí zbavit.

,,Přinesla jsem nám lahvinku." zamávala mi před obličejem nějakou flaškou a culila se u toho jako školačka

,,Super, ale já po včerejšku fakt nemám chuť na alkohol."

,,Tak na co máš chuť?" chytila mě za krk a chtěla políbit.

,,Chci spát." usmála se, ale bohužel špatně pochopila, že chci spát sám a ne s ní.

Začala se hned vysvlékat ze saka a rozepínat si knoflíčky od košile.

,,Ne Andreo, takhle to nemyslím. Nezlob se je mi ještě pořád zle a chci si jít lehnout - sám."

,,Já tě vyléčím." vrhla se na mě.

Na vteřinu přesně, kdy se spojily naše rty se bytem rozeznělo zaklepání. Byl jsem tak vděčný.

Ihned jsem se otočil a šel otevřít. Za dveřmi stála Monika. Chvíli jsem přemýšlel, co mám v tu chvíli dělat. Když si však Monika všimla lodiček a saka pohozeného na zemi, lehce se zarazila.

,,Nevěděla jsem, že máš společnost."

,,Ne počkej nikam nechoď potřebuju tvojí pomoc."

,,Co se stalo?" vešel jsem před byt a přivřel dveře.

,,Potřebuju jí odsud dostat."

Monika se rozesmála, ale nějak jsem netušil, co na tom bylo vtipného.

,,Jak?"

,,Jakkoliv." žadonil jsem.

,,Dobrá."

Vešli jsme dovnitř a ona už pravděpodobně ležela polonahá nebo nahá v mé posteli.

,,Co jí mám říct?"

,,Cokoliv. Minulý týden byla s Viktorem v klubu a dneska přišla za mnou. Byl jsem s ní asi dva týdny a stačilo mi to." pošeptal jsem jí.

,,Nechci k ní být hnusná."

,,Klidně buď. Hlavně jí odsud dostaň."

Vešli jsme do ložnice a Andrea už ležela v posteli jen ve spodním prádle. Bylo mi to hned jasné.

,,Obleč se a jdi." řekla jí Monika a Andrea nechápavě zírala na nás oba.

,,Co si to dovoluješ? Kdo jsi?"

,,Slyšela jsi mě? Odejdi."

,,Ty jsi jeho nová postelová bohyně?" začala se smát a sbírat ze země své oblečení.

,,To tě nemusí zajímat."

,,Stejně tě odhodí jako nás všechny. Použije a vyhodí. Jsi jen další jeho hračka. Je mi tě líto."