Přátelé s výhodami

9. + 10. kapitola

Po cestě ke Stelle pro pár posledních krabic, které jsem u ní nechala, mi ještě volal Denis ohledně našeho posledního stání u soudu. Tak nějak jsem byla vlastně ráda, že už to brzy skončí.

,,Ahoj." otevřela mi dveře.

Vešla jsem dovnitř a musela jsem se jí omluvit za všechno. Nemluvily jsme spolu strašně dlouho a moc mi to chybělo.

,,Víš, chtěla jsem se ti omluvit." začala se usmívat.

,,Já tobě taky, přehnala jsem to a děkuju ti, že sis vzala moji radu k srdci a nevrátila se k němu." objaly jsme se navzájem a málem nám oběma ukápla slza. 

Povídaly jsme si, jako kdybychom se neviděly rok. Obě jsme byly najednou tak spokojené.

,,A když jsme u toho četla jsem noviny, co se to stalo v tom klubu?"

,,Byla to moje chyba. Ten Victor si na mě dovoloval a Danny byl opilý natolik, že mu jich pár střelil."

,,Dobře ty!" poplácala mě po rameni.

,,Je vidět, že Dannymu nejsi ukradená, když si tě tak brání."

,,Ale Stello, tak to není."

,,A jak tedy?" usmívala se.

,,Mám pocit, jako bychom se znali léta. Jsme přátelé."

,,Zatím." mrkla na mě.

Večer jsem si otevřela ledničku a hodila na gril obří kus lososa. Hodlala jsem si udělat klidný večer u televize a hodit starosti za hlavu. Následné zvonění mě trochu překvapilo.

,,Ahoj, překvapení." zvolal Danny a v ruce držel lahev vína.

,,Ahoj, no to je tedy překvápko." usmála jsem se a pustila ho dovnitř.

,,Mám celkem hodně velký problém a jsi jediná, kdo mě může pomoct."

Vykulila jsem na něho oči a přitom se tvářil dost vážně.

,,Co se stalo?"

,,Můj otec se po těch nepovedených volbách šíleně rozčílil a..." posadil se na sedačku. ,,...a prosím tě moc, pomůžeš mi?"

,,S čím?"

,,Nejdřív mi slib, že mi pomůžeš."

,,Můžu se pokusit, ale jak?"

,,Můj otec mi dal ultimátum, že se musím ukázat na jejich páteční oslavě a já tam musím jít s někým jako jsi ty."

,,Nechápu."

,,Nejdřív mi slib, že tam půjdeš se mnou."

,,Fajn a co dál?"

,,Řekl jsem, že jsi moje přítelkyně, když tě načapal u mě v bytě. Prosím nekřič na mě a nebij mě."

Posadila jsem se vedle něho a vložila si hlavu do dlaní.

,,Řekni, že si děláš legraci."

,,Moniko, prosím tě, udělám cokoliv za to, když budeš jeden večer dělat mojí přítelkyni. Nic se nestane, jen tě párkrát obejmu. Neudělám nic, co by sis nepřála. Slibuju. Udělám pro tebe cokoliv."

Nadechla jsem se a nakonec jsem mu to odkývla. Kvůli mě přišel o hlasy ve volbách, takže jsem mu to částečně dlužila.

,,Děkuju, jsi nejlepší, věděl jsem, že mě v tom nenecháš." objal mě a vlepil mi pusu na čelo.