Daryl Dixon: Kolik mrtváků jsi zabila?

X. - 10.

Nevěděla jsem kam v království jít, přišla jsem si jako narušitel. Takže jsem se toulala, až jsem našla klec, ve které byla Shiva, ta tygřice.

Chodila po kleci, jako ... no jako tygr v kleci a měřila si mě pohledem.

Sedla jsem si k mříži a pozorovala ji jak přechází sem a tam po kleci a přitom se moje myšlenky toulaly všemožně. Bohužel i k Neganovi...

Jakmile se za nimi zavřeli dveře, prudce jsem se otočila a běžela směrem ke koupelně. Podpatky klapaly v rytmu mého běhu. Zaslechla jsem jen jak Sherry něco volá na ostatní děvčata v místnosti, než jsem se zhroutila k záchodové míse.

Ohnula jsem se do mísy právě v čas. Žaludek se mi zkroutil a já začala nekontrolovaně zvracet. Vytryskly mi slzy. Ucítila jsem dotyk na zádech, jemné krouživé pohyby a pocit úlevy za krkem, jak mi zpocené vlasy zmizely z kůže.

Dávila jsem dlouho i přes to, že veškerý obsah byl mimo mé tělo.
Odstrčila jsem se od mísy a do rukou mi byla vražen studený ručník.
Okamžitě jsem si jim utřela obličej i ústa.

Zvedla jsem pohled před sebe a uviděla Sherry se slzami na tvářích.

"Zvládla jsi to nádherně. Už dneska v noci vypadneme!"
"Jak to sakra děláš?" Obořila jsem se n ní.
"Co přesně?"
"Že ti z něj není zle a to s ním.... jsi v ložnici" vyhrkla jsem a záměrně vynechala slovo spíš.

Usmála se skrz slzy.

"Myslím přitom na mého D" odmlčela se.

"Jak mi v neděli nosil snídani do postele. Ne obyčejnou" odmlčela se, aby si mohla otřít slzy z tváře, "ale s kytkou, s červenou růží ve váze a pěkně silným kafem. Myslím na to, jak mě líbá on, jak mi šeptá do ucha lichotky. Zkrátka.." zatřepala hlavou, jako by se snažila zahnat vzpomínku, jako by to snad šlo.

"Zkrátka" nadechla se a pokračovala "myslím jen na D a ne na..." Nemusela větu doříct. Obě jsme věděli, koho má na mysli.

Zuřivě jsem mrkala a snažila se vrátit zpátky do reality. Tyhle vzpomínky, mě jednou zabijou. Dělala jsem všechno, co jsem musela, abych přežila, i když se za to teď nesnáším. A Sherry? Kde ta nakonec skončila? Tu noc pomohla utéct mě, ale sama tam zůstala. Zvrtlo se to a ona musela odlákat hlídky, abych proklouzla ven.

"Tady jsi" ozval se ode dveří Darylův hlas.

Naskočila jsem leknutím. Tak moc jsem se zamyslela, že jsem přestala vnímat okolí.

Přišel ke mě a sedl si vedle mě. Nejdřív opatrně, ale pak si mě přitáhl do náručí a jen tak jsme tam seděli a objímali jeden druhého. Oba jsme to už potřebovali, cítit někoho, na kom nám záleží.

^°^°^

Přišel za námi Morgan.

"Vycházíš s ní dobře" promluvil na Daryla a mě si nevšímal. Pochopila Jsem, že s ním chce mluvit sám.

"Nechám Vás o samotě" hlesla jsem a nechala ty dva, aby si promluvili, s největší pravděpodobností o Carol.

^°^°^

Ráno jsme vyšli z brány království s jasným cílem - dojít na Hilltop a připravit se na bitvu.

Daryl mě vedl lesem, kvůli bezpečí. Tvrdil, že je to bezpečnější, než jít přímo po hlavní silnici. Což je na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu křupaní větviček a celkově chůze v lesním porostu mi přijde hlasitější, nicméně jsem se se svým vůdcem nehádala a poslušně ho následovala.