Pouto dvou andělů.

Kapitola 1.

„Daisy! Tak už pojď!" zavolala na Daisy její nejlepší kamarádka Denisa. Daisy ještě zkontrolovala své dlouhé blonďaté vlasy sepnuté dvěma pinetkami. Pak si vzala kabelku a šla za Denisou ven. Nemohla přeci jít ven neupravená.

„Ahoj Deny!"

„Ahoj. No, páni ... vypadáš skvěle! Tak co těšíš se na dnešek?"

Daisy byla s Denisou nejlepší kamarádka už od první třídy. Jedna bez druhé nemůže být. Denisa je trochu bláznivý člověk, ale to vůbec Daisy nevadilo, protože milovala šílené věci. Hlavně byla Denisa jediný člověk, který jí rozuměl. Když chodila Daisy do školky, byla velmi osamělá. Kvůli tomu, že si ráda hrála na odvážnou dívku, která zachraňuje nevinné lidi. Na rytířku.

Narozdíl od Daisy měla Denisa tmavě hnědé vlasy, téměř až černé, které ladily k jejím tmavým očím. Vždy, když se někdo koukl do jejích očí tak nemohl odtrhnout pohled.

„Ano. Samozřejmě že se těším."

Holky šly dnes do klubu. Potřebovaly se trochu pobavit, protože už byly unavené z toho věčného učení se do školy. A dnešek na to byl ideální. Byla sobota a zrovna v ten den byly otevřeny všechny kluby, co v New Yorku jsou. Navíc pak můžou spát do kolika se jim chce.

Jely autobusem, spoj byl vymyšlený tak, že autobus do klubu jede v půl desáté a zpátky ve čtyři hodiny ráno. Na zastávce byly holky o půl hodiny dříve. Myslely si, že budou na autobusovém nádraží samy. Mýlily se. Čekaly tam už tři skupinky lidí. Holkám se však ani jedna nezamlouvala, a proto stály dost daleko ode všech. Když po půl hodině autobus přijel bylo jim hned jasné, že se budou mačkat s ostatními. Autobus nebyl dost velký.

Konečně se dostali do autobusu a hledali si volná místa na sezení. Jenomže všechna už byla zabraná. Jeden kluk nabídl Daisy, že si mu může sednout na klín. Samozřejmě neodmítla. Kluk měl oříškové vlasy, ale jeho oči měli nezvyklou barvu. Byla zářivě zelená.

Asi barevné kontaktní čočky. Pomyslela si Daisy.

Byl celkem pohledný a podle Daisyna názoru i silný. Měl široká ramena a vypracované bicepsy.

Daisy si sedla na jeho klín a představila se mu. Mladík se jmenoval Peter a nějak moc se o ní zajímal. I když se možná ona zalíbila jemu tak on jí zrovna moc ne. Děsily jí ty oči, a tak se ho musela zeptal.

„Ty máš barevné čočky?" Když mu tu otázku řekla nejprve se na ní nechápavě díval a neodpovídal.

„Myslím kontaktní čočky. Máš je? Protože tvoje oči mají jedinečnou barvu až téměř děsivou."

Peter se začal smát. „Jo, jasně... už chápu." Řekl mezi nádechy.

„Ano nosím barevné čočky, když jdu do klubu. Vypadá to děsivě, ale hlavně se mi líbí netypické barvy očí. Promiň nejdřív mě to trochu zaskočilo, protože se mě na tohle ještě nikdo nezeptal."

Daisy nechápala, jak je to možné. Byl, jak pěst na oko. Po zbytek cesty se jí pořád Peter ptal na její život. Kde žije, co studuje, jestli s někým chodí, jak se jmenují její rodiče. Daisy pak už odpovídala i nepravdivě, neboť měla takový divný pocit, že mu nemůže důvěřovat. Proč by se jí někdo cizí ptal na její rodiče?

Když autobus zastavil všichni z něho vystoupili, ale do klubu většina nešla a když šli tak si to namířili rovnou k baru. Daisy si s Denisou daly na začátek panáka melounové vodky. Nebylo v ní totiž moc alkoholu a byla sladká, takže je z toho nepálil krk ani jazyk. Chvíli čekaly u stolu, než se klub konečně rozjede. Místnost byla veliká, po krajích byly rozmístěné stoly a u jedné zdi byl DJ. Pak šly tančit. Pořád se hýbaly, kroutily a skákaly. Za celou noc vypila každá asi deset panáků, a to je na čtyři pozvali kluci, kterým se evidentně líbily. Byli o rok starší než ony. První, Dominik, byl vyšší a taky hezčí než Jason. Měl blond vlasy, o odstín tmavší než Daisy, ale barvu očí holky nepoznaly, kvůli tmě v klubu. Jason měl černé vlasy a jeho oči byly taky tmavé. Ani jedné se žádný z nich nezamlouval. Jednou si holky zahrály proti klukům stolní fotbálek. Kdo prohrál musel platit soupeřům panáka. Byl to hodně krátký zápas a Denisa s Daisy vyhrály. Všichni se ptali, jak je jenom možné, že kluky porazily holky, a ještě k tomu ve stolním fotbálku. Odpověď byla jednoduchá. Daisy s Denisou hrají stolní fotbálek hodně často. Buďto proti sobě, nebo proti svým kamarádům. Obě si užívaly ten obdiv.