Pouto dvou andělů.

Kapitola 3.

Jakmile přišla Daisy domů, zářila jako sluníčko. Měla ohromnou radost z toho, co ji řekl Thomas. Ale úsměv na tváři jí moc dlouho nevydržel, protože věděla, co jí doma čeká. Úkoly do školy. Zavřela se ve svém pokoji a vrhla se na ně rovnou i když se jí vůbec nechtělo. Škola byla místo, které nenáviděla ze všeho nejvíc. Připadalo jí to, jako zbytečná ztráta času, který mohla využít na čtení, kreslení nebo cokoli jiného. Bohužel kvůli svojí mámě se musela pořád učit. Zítra je pondělí a oni dostali celkem hodně úkolů.

Nejdřív se vrhla na matematiku. Ta jí jde ze všech předmětů nejlépe, když nepočítá tělocvik. Za pár minut měla rovnice vyřešené a pokračovala zeměpisem. Měla vymyslet, nebo najít územní plán. Snažila se na internetu nějaký najít, jenomže marně. Žádný použitelný územní plán nenašla. Nakonec ho vymyslela. Jenomže to by nebyla Daisy, kdyby se s tím nepiplala. Trvalo jí asi půl hodiny nakreslit územní plán podle sebe.

Když ho měla hotový následovala chemie. Názvosloví. Chemii Daisy naštěstí zvládá taky. Nejvíce jí baví laboratorní práce a pokusy. Denisa, její kamarádka, je zase ráda nemá. Než dá nějakou pevnou látku do kapaliny tak se pět krát zeptá, jestli jí tam má opravdu dát a jestli jí dává správné množství a pak ještě jednou, jestli ji tam má dát. Dostávají k tomu i postupy na kterých je vše vysvětlené, napsané množství atd. Daisy nerada dělala pokusy se svou kamarádkou. Jinak ji měla moc ráda. Názvosloví Daisy nevadilo a nedělalo problém. Je to skoro to samé jako matika. Měla to hotové zhruba za ani ne deset minut.

Jediné, co jí ještě zbývalo bylo se naučit na test z Biologie. Zrovna probírali kostru. Daisy si to přečetla a bylo, stejně se to už učila minule takže si to jen zopakovala, aby mohla co nejrychleji do postele. Pak si připravila do školy a šla do sprchy.

Po sprše se jí lépe usíná, obzvlášť po dlouhé, kterou si dala. Miluje, když na ní teče voda. No, vlastně miluje vodu i když se potápí. Prostě vždycky. Po sprše si vzala šedé pyžamo, které mělo na kalhotách ještě růžové kostky a šla si lehnout. Bylo po osmé. Takhle brzy nešla spát už hodně dlouho, ale ta diskotéka ji včera unavila, a ještě jak spala jen čtyři hodiny. Netrvalo dlouho, oči se jí sami zavřely a ona po dvou minutách už nevnímala své okolí.

-

Daisy se objevila v místnosti co vypadala jako knihovna. Vysoké police s knihami Daisy úplně ohromily. Pak tam byl krb a u něho dvě čalouněná křesla. Daisy ale nejvíce zaujal stůl nedaleko od ní. Byl dřevěný, zřejmě z dubového dřeva, a na něm ležela otevřená kniha. Daisy šla ke stolu, chtěla totiž vědět, co je v knize napsané. Její listy byly staré a místy už i potrhané, naštěstí inkoust byl pořád dobře čitelný. V knize byly namalované znaky a u nich bylo napsané co znamenají, nebo spíš co způsobují.

Koukla se ještě na deset stran, než ji něco vyrušilo. Byl to divný a děsivý zvuk. Daisy se kolem sebe rozhlédla. Nikoho ale neviděla. Znovu slyšela zvuk. Tentokrát to byla slova a rozuměla jim. Bylo to její jméno, jenom její jméno. Najednou ucítila, jako kdyby jí někdo chytl za rameno. Rychle se otočila. Zase nikoho neviděla a znovu nastalo ticho. Nikde nikdo. Kolem byla jen tma a ticho.

„Daisy, vím že jsi mě viděla. Ano, já zabil Petera. Najdu si tě a zabiju i tebe."

Řekl neznámý, chraplavý hlas. Jenomže neviděla osobu, která mluvila. Daisy najednou ucítila bolest. Někdo jí bodl do nohy a ona na bolestivé místo hned položila ruku. Když ruku zvedla byla červená od krve. Rána krvácela opravdu hodně. Kalhoty byly po chvilce celé nasáklé její krví. Pak cítila další bolest. Tentokrát na krku. Někdo jí podřízl hrdlo. Cítila, jak jí teplá krev teče po krku na hrudník a vpíjí se jí do trička. Nemohla dýchat a dusila se vlastní krví.